9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

11 Ad 13/2024- 48 - text 10 pokračování 11 Ad 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobkyně EuroZone CZ s. r. o., IČ 248 12 714, se sídlem Blanická 1008/28, 120 00 Praha 2, zastoupené Mgr. et Bc. Filipem Schmidtem, LL. M., advokátem se sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha 2, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2024, čj. 10288/1.30/23-5, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Krajského soudu v Brně, domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce (dále též „žalovaný“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „kontrolní orgán“) ze dne 25. 8. 2023, čj. 17870/9.30/23-9, a žalobkyně tak byla pravomocně uznána vinnou ze spáchání přestupků podle § 140 odst. 1 písm. d) a g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). 2. Žalobkyně uvedla, že dne 7. 6. 2022 byla kontrolním orgánem u žalobkyně vykonána kontrola, konkrétně na pracovišti společnosti MAKRO Cash & Carry ČR, s. r. o. (dále jen „MAKRO“) v Brně – Tuřanech, Kaštanová 50. O výsledku kontroly byl vyhotoven protokol čj. 18851/9.71/22-32 ze dne 17. 4. 2023, na jehož základě zahájil kontrolní orgán se žalobkyní přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupků podle § 140 zákona o zaměstnanosti. 3. Žalobkyně se neztotožňuje s názorem správních orgánů ohledně povahy činnosti vykonávané pro společnost MAKRO. Tato činnost odpovídala vzájemnému smluvnímu ujednání dle Rámcové smlouvy o dílo a byla plněním podle této smlouvy na základě jednotlivých objednávek. Žalobkyně prokázala, že v rámci plnění zakázek vystupovala pod vlastním jménem a činnosti zajišťovala na vlastní zodpovědnost svými zaměstnanci. Podle žalobkyně není možné spokojit se s nepodloženým závěrem, že pracovníci, kteří byli přítomni na místě, podávají o věci zjevně nezkreslené informace, zatímco později vytěžené osoby již vypovídají způsobem, který neodpovídá reálnému stavu věci. Kontrolní orgán bez dalšího usoudil, že pan D. F. a paní P. P. podávají důvěryhodnější informace než v hierarchii společnosti MAKRO výše postavení L. T., H. R. a Z. T. Bezdůvodně tak správní orgány nepřiložily žádnou váhu sdělením pana F. a paní P., která byla ve prospěch žalobkyně. Závěry správních orgánů o nadřazenosti v hierarchii řízení jsou nepodložené a nezákonně přičítané v neprospěch žalobkyně. 4. Žalobkyně má za to, že dílo bylo prováděno na náklady, nebezpečí a odpovědnost žalobkyně, bylo objednáváno dílčími objednávkami společnosti MAKRO, které určovaly objednané dílo či služby včetně termínu provedení. Společnost MAKRO neměla žádný vliv na to, jací zaměstnanci budou žalobkyní určeni k provádění díla, včetně jejich počtu, pracovního zařazení, typu pracovněprávního vztahu a podobně. Společnost MAKRO měla zájem pouze na řádném provedení objednaného díla bez ohledu na to, kolika zaměstnanců k jeho realizaci žalobkyně využije. Žalobkyně i nadále tvrdí, že dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zajištění ochranných pomůcek zaměstnancům zajišťovala prokazatelně žalobkyně a činnost těchto zaměstnanců žalobkyně řídila osoba pověřená, přičemž zaměstnanci společnosti MAKRO působili pouze jako dohled nad řádným plněním objednávek. 5. Závěrem podané žaloby žalobkyně poukázala na to, že žalovaný odvolací orgán řádně nevypořádal otázku nepřiměřenosti a porušení principu proporcionality prvostupňového rozhodnutí ve vztahu k výši uložené pokuty. Z podkladů, které si žalobkyně vyžádala, vyplynulo, že společnosti MAKRO byla uložena pokuta pouze o 5 000 Kč vyšší, než jaká byla uložena žalobkyni, přestože bylo konstatováno, že se společnost MAKRO dopustila vícero přestupků. Rovněž je zřejmé, že pokuta uložená žalobkyni je ve zřejmém nepoměru k jejím hospodářským výsledkům, ekonomické síle a možným dopadům pokuty do dalšího podnikání v porovnání žalobkyně se společností MAKRO. Proto žalobkyně požádala pro případ, že soud neshledá důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, aby přezkoumal i výši uložené sankce z hlediska přiměřenosti a proporcionality. Vyjádření žalovaného k obsahu žaloby 6. Žalovaný odvolací správní orgán ve vyjádření k obsahu žaloby uvedl, že žaloba je obsahově totožná s podaným doplněním odvolání a vyjádřením žalobkyně ze dne 23. 10. 2023, respektive 22. 11. 2023. Žalovaný proto v plném rozsahu odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, v němž se vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobkyně, které se od těch žalobních nijak neliší. 7. K jediné nově vznesené námitce nepřiměřenosti uložené pokuty žalovaný uvedl, že otázkou výše ukládané pokuty se zabýval na straně 10 napadeného rozhodnutí a žalobkyně s jeho závěry nijak nepolemizuje ani neuvádí, v čem je odůvodnění žalovaného nesprávné. Proto žalovaný i zde plně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že majetkové poměry nemohou být jediné rozhodující pro stanovení výměry správního trestu. Přestupkový zákon i judikatura citují několik kritérií a zásad, které musí být při stanovení výše pokuty dodrženy. 8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Řízení před správními orgány 9. Z obsahu správního spisu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, byly zjištěny následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: 10. Jak již soud uvedl výše, dne 7. 6. 2022 byla kontrolním orgánem u žalobkyně vykonána kontrola, konkrétně na pracovišti společnosti MAKRO v Brně – Tuřanech, Kaštanová 50. O výsledku kontroly byl vyhotoven protokol čj. 18851/9.71/22-32 ze dne 17. 4. 2023, na jehož základě zahájil kontrolní orgán se žalobkyní přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupků podle § 140 zákona o zaměstnanosti, protože při výkonu práce byli mezi zaměstnanci společnosti MAKRO a dalších společností zjištění také zaměstnanci žalobkyně. 11. Protokol o kontrole byl dne 25. 4. 2022 doručen zástupci žalobkyně, který proti jeho obsahu brojil podáním námitek, které byly zamítnuty rozhodnutím kontrolního orgánu ze dne 22. 5. 2023. 12. Doručením oznámení o zahájení přestupkového řízení dne 20. 6. 2023 bylo se žalobkyní podle ustanovení § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) zahájeno řízení pro možné spáchání přestupků podle ustanovení § 140 odstavec 1 písm. d) a g) zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 30. 6. 2023. 13. Kontrolní orgán provedl dne 12. 7. 2023 za přítomnosti zmocněného zástupce žalobkyně ve věci dokazování, o němž byl pořízen protokol čj. 17870/9.30/23-6, a následně dne 31. 7. 2023 se k předmětu řízení písemně vyjádřila žalobkyně. 14. Po zhodnocení provedených důkazů vydal kontrolní orgán dne 25. 8. 2023 rozhodnutí čj. 17870/9.30/23-9, jímž uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle § 140 odst. 1 písm. d) a g) zákona o zaměstnanosti a uložil jí pokutu ve výši 275 000 Kč a povinnost náhrady paušální částky nákladů správního řízení. Dospěl k závěru, že žalobkyně se dopustila přestupku podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti tím, že zastřeně zprostředkovávala zaměstnání ve smyslu § 5 písm. g) téhož zákona celkem 12 fyzickým osobám – cizincům tak, že pronajmula pracovní sílu těchto osob a přidělila je v období od 27. 1. 2022 do 7. 6. 2022 k výkonu práce ve společnosti MAKRO bez povolení ke zprostředkování zaměstnání, čímž porušila § 14 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 14 odst. 3 písm. b) a § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Ze spáchání přestupku podle § 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti byla žalobkyně sankcionována proto, že nesplnila oznamovací povinnost, když písemně neinformovala příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky o nástupu vyjmenovaných 12 cizinců do zaměstnání. 15. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce včasné odvolání, které následně doplnila o vyjádření ze dne 22. 11. 2023. O podaném odvolání (obsahově shodném s podanou žalobou) rozhodl žalovaný odvolací orgán žalobou napadeným rozhodnutím, odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí kontrolního orgánu potvrdil. Právní rámec 16. Podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti se pro účely tohoto zákona rozumí zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstna