4 As 58/2005 — Nejvyšší správní soud

4 A 5/2024- 49 - text  21 4 A 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: P. M., DiS., narozený dne X bytem X zastoupeného advokátkou Mgr. Lenkou Konvalinovou, LL.M. sídlem Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2023, č. j. 1720/2019-160-SPR/11, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2023, č. j. 1720/2019-160-SPR/11 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo - ve výroku I. v části přestupkového řízení ve věci porušení § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a tím naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zrušeno rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 7. 2019, č. j. MHMP 1416814/2019/Lap (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a řízení v této části zastaveno a - ve výroku II. v části přestupkového řízení ve věci porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu, a tím naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí v této části potvrzeno. Žalobce napadl napadené rozhodnutí v rozsahu výroku dva, kterým bylo zamítnuto odvolání a bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu a § 93 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), že žalobce je vinen tím, že dne 13. 5. 2019 v 9:17:57 hodin v Praze 4 na ulici Hornocholupnická ve směru jízdy od ulice Podchýšská k ulici Do Lipin, řídil motorové vozidlo specifikované registrační značky, přičemž nerespektoval nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou místní úpravou na pozemní komunikaci a v úseku, kde byla dovolená rychlost 30 km/h, jel rychlostí 53 km/h. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši 3 km/h, byla žalobci naměřena jako nejnižší skutečná rychlost jízdy rychlost 50 km/h, což je o 20 km/h vyšší, než je v konkrétním místě dovoleno. Dále byl žalobce policistou Policie ČR vyzván, aby se podrobil orientačnímu vyšetření podle zvláštního právního předpisu, pomocí přístroje Alcotest Dräger, ke zjištění, zda nebyl během jízdy pod vlivem alkoholu, přičemž se tomuto vyšetření odmítl podrobit. Proto byl následně policistou Policie ČR vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření podle zvláštního právního předpisu spojenému s odběrem biologického materiálu, ke zjištění, zda nebyl během jízdy pod vlivem alkoholu, čemuž se žalobce rovněž odmítl podrobit. Žalobce popsaným jednáním porušil povinnosti mu uložené v § 4 písm. c) a § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu a spáchal tak z nedbalosti přestupky podle § 125c odst. 1 písm. d) a § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, za což mu podle § 125c odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu, za použití § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 12 měsíců s účinností ode dne nabytí rozhodnutí prvostupňového rozhodnutí a povinnost uhradit správnímu orgánu I. stupně náhradu nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč. II. Obsah žaloby 3. Ze skutkového hlediska žalobce shrnul, že policisté nesdělili žalobci žádný důvod, proč jej vyzvali k provedení dechové zkoušky, pouze uvedli, že mají pokyn od nadřízeného provádět tyto zkoušky u všech řidičů, v návaznosti na to a na nesprávné sdělení policistů o překročení nejvyšší dovolené rychlosti se žalobce v 9:22 telefonicky obrátil na svou právní zástupkyni s tím, že jde o libovůli a šikanu ze strany policistů, navíc jim žalobce opakovaně sděloval, že v daný den žádný alkohol nepožil. Následně se v 9:35 dostavila na místo právní zástupkyně, která se policistů dožadovala vysvětlení jejich postupu, policisté mj. sdělili, že pokud se jí a žalobci něco nelíbí, mohou se obrátit na Odbor vnitřní kontroly a stěžovat si na postup policistů. Právní zástupkyně je upozorňovala na právní úpravu a obsah webových stránek Policie ČR, měla za to, že policisté neměli „důvodné podezření“, policista č. 311896 měl po celou dobu neprůhledné sluneční brýle, které si nebyl schopen sundat, kameru vypínal a zapínal dle svého uvážení. Uvedl, že před 9:43 právní zástupkyně prokazatelně policistům sdělila, že se žalobce podrobí lékařskému vyšetření, což žalobce potvrdil, poté právní zástupkyně kontaktovala linku 158 za účelem přivolání kontroly k přezkoumání postupu policistů, nadřízený pracovník se dostavil až v 11:40, k postupu policistů sdělil, že s ním souhlasí, mimo záznam pak policista č. 225556 začal žalobce nutit, aby mimo přítomnost právní zástupkyně učinil prohlášení, že odmítá dechovou zkoušku a lékařské vyšetření, na to žalobce sdělil, že nic neodmítá, pouze požaduje vysvětlení jednání policie, policisté poté vyplňovali písemné dokumenty a do nich uváděli vědomě nepravdivé údaje. Žalobce zejména trval na tom, že již před 9:43 hod prokazatelně neodmítl podrobit se vyšetření na přítomnost alkoholu v těle, navíc mu nebylo do konce setkání vysvětleno, z jakého důvodu mají být dechová zkouška a lékařské vyšetření provedeny. Žalobce následně s policisty odjel k lékařskému vyšetření, kterému se podrobil, přičemž dle protokolu byla zkouška na přítomnost alkoholu negativní. 4. V prvním žalobním bodě žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a také nezákonnost pro rozpor se základními zásadami pro činnost správních orgánů a se zákazem libovůle. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný opětovně nevypořádal zcela konkrétní námitky žalobce včetně zásadních námitek proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu věci (včetně těch akcentujících judikaturní aprobovanou povinnost takovou úvahu provést). Žalovaný ani správní orgán I. stupně se vůbec nezabývaly následujícím: vyjádřeními, že se žalobce neodmítl podrobit ani dechové zkoušce, ani lékařskému vyšetření; námitkou, že právní zástupkyně prokazatelně před 9:43 sdělila, že se žalobce podrobí lékařskému vyšetření; námitkou, že výzva policistů nebyla provedena v souladu se zákonem; výpovědí žalobce ze dne 6. 6. 2019, dle které se neodmítl podrobit ani dechové zkoušce, ani lékařskému vyšetření; přepisem videozáznamů policistů a právní zástupkyně ze dne 13. 5. 2019 a výpisem z telefonních hovorů právní zástupkyně ze stejného dne. 5. Dále žalobce považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav (nebylo prokázáno, že se žalobce odmítl podrobit lékařskému vyšetření na přítomnost alkoholu v krvi a že se dopustil předmětného přestupku), skutková podstata, ze které správní orgány vycházely, nemá oporu ve spise, neboť dle videozáznamu policistů žalobce a jeho právní zástupkyně již v 9:40 hod prohlásili, že žalobce se podrobí lékařskému vyšetření, přičemž z výpovědi žalobce, podání žalobce a dokonce i z výslechu policistů vyplývá, že žalobce rozhodně neodpověděl policistům, že odmítá dechovou zkoušku a lékařské vyšetření (žalobce navíc nebyl náležitě poučen), a z potvrzení o zadržení řidičského průkazu vyplývá, že žalobce nesouhlasil s jeho obsahem. Z toho plyne, že skutkový stav, ze kterého žalovaný vycházel, nebyl spolehlivě prokázán důkazy, žalovaný se nezabýval všemi skutečnostmi rozhodnými pro vydání rozhodnutí, správní orgány řadu důkazů nezhodnotily a neučinily z nich právní závěr. Policisté neměli důvodné podezření, že žalobce je pod vlivem alkoholu, neodůvodněná výzva policistů k podrobení se dechové zkoušce a lékařskému vyšetření byla nezákonná a policisté při svém zásahu překročili své pravomoci. 6. Napadené rozhodnutí je rovněž nepřezkoumatelné kvůli nedodržení parametrů rozhodnutí správního orgánu, neobsahuje totiž úvahy, kterými se žalovaný řídil při hodnocení podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí a při výkladu právních předpisů, neobsahuje ani informace o tom, jak se vypořádal s námitkami žalobce a s jeho vyjádřeními k podkladům. Žalovaný též zcela rezignoval na závazný právní názor NSS v této věci. NSS přitom opakovaně judikoval, že nevypořádá-li se správní orgán se všemi uplatněnými námitkami, způsobuje to nepřezkoumatelnost pro nedos