8 Ads 164/2022 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 13/2025- 83 - text  27 15 Ad 13/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: JUDr. J. A. proti žalované: Odvolací kárná komise České advokátní komory se sídlem Národní 16, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí odvolacího kárného senátu kárné komise České advokátní komory ze dne 21. 2. 2025, sp. zn. K 92/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení v záhlaví tohoto rozsudku specifikovaného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolacího kárného senátu kárné komise České advokátní komory (dále jen „odvolací kárný senát“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a současně potvrzeno rozhodnutí kárného senátu kárné komise České advokátní komory (dále jen „kárný senát“) ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. K 92/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci podle § 32 odst. 3 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) uloženo kárné opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu advokacie na 24 měsíců. Současně byla žalobci uložena povinnost uhradit náklady kárného řízení ve výši 8 000 Kč. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným tím, že 12. 10. 2021 a následně v týdnu od 18. 10. 2021 do 22. 10. 2021 opakovaně několikrát denně telefonicky kontaktoval asistentku soudce Mgr. M. K. a další pracovníky Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen „OS Praha 9“), J. K., dozorčí úřednici, P. T., pracovnici sekretariátu, M. M., pracovnici informačního oddělení, Mgr. L. K., soudkyni a Mgr. B. S., místopředsedkyni soudu, s cílem telefonicky se domoci opravy odůvodnění usnesení OS Praha 9 ze dne 11. 10. 2021, sp. zn. 67 C 67/2020 (dále jen „usnesení ze dne 11. 10. 2021“), namísto toho, aby využil příslušný procesní prostředek, přičemž během těchto hovorů se choval hrubě, vyhrožoval pracovníkům soudu a žádal je o sdělení osobních údajů rozhodující soudkyně. Konkrétně měl vyhrožovat asistentce soudcem Mgr. M. K. žalobou a že ji „finančně zničí“, neboť se bude domáhat odškodnění ve výši milionu korun, že má mnoho známých na Ministerstvu spravedlnosti a že si Mgr. K. v justici „ani neškrtne“, asistentce soudce Mgr. T. Č. tím, že má mnoho známých na Ministerstvu spravedlnosti a po dozorčí úřednici J. K. měl žádat informaci o bydlišti soudkyně Mgr. L. K. a o jejím manželovi. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo zamítnuto napadeným rozhodnutí. 3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací kárný senát uvedl, že prvostupňové rozhodnutí je správné a ztotožnil se s ním. K námitce, že svědkyně nebyly řádně poučeny, odvolací kárný senát s odkazem na protokoly z jednání uvedl, že svědkyně byly poučeny řádně, poskytnutému poučení porozuměly a další vysvětlení nežádaly. Ohledně námitky absence zproštění mlčenlivosti svědkyň, konkrétně Mgr. L. K. dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a dalších svědkyň dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), odvolací kárný senát konstatoval, že žalobce nekonkretizoval, které informace, jež vyšly najevo, by měly mlčenlivosti podléhat. V řízení bylo posuzováno jednání žalobce vůči pracovníkům justice, které mělo zasáhnout do jejich osobní sféry. Výpovědi před kárným senátem nesouvisely s výkonem soudnictví. Bylo posuzováno, zda žalobce nejednal vůči justičním pracovníkům způsobem snižujícím vážnost advokátního stavu. Výpověď svědkyň, zejména Mgr. L. K., nesměřovala k zjištění informací, které nabyly v souvislosti s výkonem jejich funkce. 4. Žalobce místo toho, aby k vyjádření nesouhlasu s přiznanými náklady řízení využil příslušné procesní instituty, obracel se telefonicky na příslušné osoby ve snaze dosáhnout změny výroku rozhodnutí. Informace vyplývající z řízení před OS Praha 9 jsou pro posouzení jednání žalobce relevantní pouze v rozsahu, v němž jsou veřejně dostupné (výrok a odůvodnění příslušného rozhodnutí). Není vadou, že svědkyně nebyly před podáním výpovědi zproštěny mlčenlivosti. Mgr. L. K. během své výpovědi nesdělovala informace, které by nabyla v souvislosti s výkonem funkce soudce. Na otázky, které by mohly směřovat na sdělení informací, jež nabyla v souvislosti s výkonem funkce, odmítla odpovědět. Otázky mířené tímto směrem vznášel žalobce. Nebyly však zodpovězeny a povinnost mlčenlivosti nebyla porušena. 5. Není ani pravdou, že by předsedkyně kárného senátu měnila žalobcem položené otázky svědkům. Z protokolů ani zvukových záznamů neplyne, že by docházelo ke změně jejich významu. Z námitek žalobce ani není patrné, u jaké svědkyně či při jaké otázce mělo k manipulacím docházet. Intervence předsedkyně kárného senátu během jednání je běžná a nelze ji bez dalšího považovat za neoprávněný zásah. 6. Pořádkovou pokutou lze uložit například tehdy, pokud osoba neuposlechne pokynu úřední osoby nebo navzdory předchozímu upozornění ruší pořádek. Jestliže žalobce opakovaně rušil průběh a účel jednání (vznášel opakované námitky, mnohdy obstrukčního charakteru), nelze upozornění předsedkyně kárného senátu na možnost uložení pořádkové pokuty považovat za vyhrožování ani exces. 7. Žalobce dále namítal, že proti změnám pokládaných otázek, podal námitku. Odvolací kárný senát zjistil, že žalobce byl o řádném způsobu podání námitek při jednání poučen. Kárný senát jim při jednání nevyhověl a žalobce odkázal na podání písemných námitek. Žalobce však námitky proti protokolaci nepodal. Ze stížnosti žalobce ze dne 20. 5. 2024 plyne, že žalobce nesouhlas s prováděnou protokolací podpořil stížností proti předsedkyni kárného senátu, avšak námitky přímo proti protokolaci nevznesl. Odvolací kárný senát žádné pochybení v protokolaci neshledal. Ze zajištěných podkladů nevyplývá ani to, že by ze strany předsedkyně či jakéhokoliv člena kárného senátu docházelo k manipulaci se zapínáním a vypínáním záznamového zařízení. Žalobce ostatně žádný okamžik, kdy by k tomu mělo docházet, nekonkretizoval. 8. Neobstojí ani tvrzení, že žalobci nebylo umožněno převzít protokoly z jednání ihned po jejich skončení. Z protokolu o jednání ze dne 9. 11. 2023 plyne, že žalobce odmítl stvrdit převzetí protokolu svým podpisem. Protokol mu proto byl následující den zaslán do datové schránky. Žalobce odmítl podepsat také převzetí protokolů z jednání ze 14. 3. 2024 a 5. 6. 2024. Také protokol ze dne 5. 6. 2024 byl žalobci následující den zaslán do jeho datové schránky. Žalobci byly současně na DVD poskytnuty zvukové záznamy z jednání (z jednání ze dne 14. 3. 2024 a 5. 6. 2024). Správní orgány jednaly více než vstřícně a snažily se žalobci vyhovět. 9. Žalobce dále namítal podjatost kárného žalobce JUDr. J. M., který v předmětném civilním soudním řízení u OS Praha 9 zastupoval protistranu. JUDr. J. M. jako plnil jako předseda kontrolní rady České advokátní komory (dále jen „ČAK“) povinnosti vyplývající z jeho postavení (§ 46 odst. 3 zákona o advokacii). Podnět na prošetření jednání žalobce podala Mgr. B. S. Pouhá skutečnost, že kárný žalobce zastupoval stranu sporu, v němž na druhé straně vystupoval žalobce, nezakládá pochybnost o jeho nepodjatosti. Působnost žalobce v uvedeném soudním řízení byla navíc v době podání kárné žaloby ukončena. Kárný žalobce není s žalobcem v osobním kontaktu a nestýkají se ani procesně. Není tedy důvod pochybovat o nepodjatosti kárného žalobce. 10. Nedůvodné je také tvrzení, že podání kárné žaloby nepředcházel další úkon správních orgánů. Žalobce se mohl ke stížnosti vyjádřit, což ještě před podáním kárné žaloby učinil. V tom, že byla následně kárná žaloba podána, nelze spatřovat pochybení. Ohledně námitky podjatosti Mgr. L. K. (z důvodu kontaktu s dalšími svědky během kárného řízení) odvolací kárný senát konstatoval, že je logické, že se s nimi setkává v rámci výkonu povolání v rámci jedné instituce. Tato skutečnost nezakládá důvodnou pochybnost o důvěryhodnosti její výpovědi. Nezákonnost nezakládá ani absence data v hlavičce prvostupňového rozhodnutí, bylo umístěno na jeho konci. 11. Odvolací kárný senát se dále ztotožnil s nepřipuštěním provedení některých žalobcem navržených důkazů (komunikace se správcovskou společnostní IXPERTA s.r.o.) kárným senátem. Předmětem kárného řízení nebyla opatření přijatá OS Praha 9 ve vztahu k žalobci. Ani případný pokyn k zablokování jeho telefonického kontaktu nemůže vést ke zpochybnění jednání, které bylo žalobci kladeno za vinu. Šlo tedy o nadbytečný důkaz. Nedůvodné byly také námitky týkající se neodročení jednání dne 25. 1. 2024. Žalobce při tomto jednání sdělil, že se necítí zdravotně v pořádku, což přisuzo