6 Ads 21/2007 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 21/2007- 53 - text 6 Ads 21/2007 - 53 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: J. K., zastoupeného JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou, se sídlem Těšínská 1495, Šenov, adresa pro doručování: Junácká 3, Havířov, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor zdravotnictví, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o přezkoumání správního úkonu žalovaného ze dne 23. 3. 2005, č. j. ZDR/401/05/Mu, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2006, č. j. 22 Ca 111/2005 - 28, ve spojení s opravným usnesením ze dne 18. 1. 2007, č. j. 22 Ca 111/2005 - 47, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2006, č. j. 22 Ca 111/2005 - 28, ve spojení s opravným usnesením ze dne 18. 1. 2007, č. j. 22 Ca 111/2005 - 47, se zrušuje. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení u krajského soudu a u Nejvyššího správního soudu. Odůvodnění: Dne 19. 10. 2004 vydala Karvinská hornická nemocnice, a. s., odd. závodní preventivní péče, prostřednictvím MUDr. F. C. lékařský posudek, podle něhož byl žalobce pro svůj zdravotní stav shledán trvale nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce v dole (zámečník na čelbě na Dole Lazy Dukla), jeho zdravotní stav mu umožňoval práci v dole s omezením, tj. mimo riziko vibrace a bez přetěžování horních končetin, mimo zvedání a nošení těžkých břemen. K návrhu žalobce na přezkoumání tohoto posudku ředitel nemocnice přípisem ze dne 15. 9. 2004 sdělil žalobci, že netrpí nemocí z povolání ani ohrožením nemocí z povolání, hlavní příčinou, pro kterou dochází k omezení pracovního zařazení, je pracovní úraz, který dle ortopeda a neurologa není zcela zhojen (žalobce v návrhu na přezkoumání posudku ze dne 25. 10. 2004 vyjádřil nesouhlas s posudkem jako celkem a žádal, aby byl zrušen nebo změněn a bylo rozhodnuto, že důvodem zdravotní nezpůsobilosti je nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání ve spojení s pracovním úrazem ze dne 16. 9. 2003). Krajský úřad Moravskoslezského kraje dne 23. 3. 2005 návrh na přezkoumání posudku zamítl a potvrdil lékařský posudek ze dne 19. 10. 2004. Dospěl přitom k závěru, že se zřetelem k omezení pracovní schopnosti žalobce (léze v oblasti karpálních tunelů, subjektivní potíže charakteru úponových bolestí v oblasti levé horní končetiny vedoucí k dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti, přechodný nález neuropatie středních nervů,) je nutné vyloučit riziko vibrace a přetěžování horních končetin mimo zvedání a nošení těžkých břemen, a proto je lékařský posudek ze dne 19. 10. 2004 správný. Krajský úřad však ve svém rozhodnutí též uvedl, že úrazová příčina potíží je nanejvýš sporná; k úrazu mělo dojít 16. 9. 2003 (poranění lokte), žalobce bezprostředně po úrazu nevěděl, zda se uhodil či došlo k podvrtnutí lokte, na lokti nebyly známky jakéhokoliv úrazu, od této události žalobce uváděl bolesti epikondylů humeru vlevo, pro které byl léčen. EMG průkaz neuropatie středních nervů horních končetin v distální části při jediném vyšetření v listopadu 2003 nemůže podle krajského úřadu s úrazem souviset. Byla zjištěna léze v oblasti karpálních tunelů, nikoli v oblasti lokte. Opakovaná vyšetření neprokazují žádnou významnou lézi periferních nervů levé horní končetiny v oblasti lokte ani v oblasti karpálních tunelů. Subjektivní potíže žalobce vysoce překračují objektivní nález. Ze zdravotní dokumentace ošetřujícího praktického lékaře vedené od roku 1979 plyne, že od roku 1985, kdy byl žalobce shledán schopným práce v dole, docházelo k opakovaným poraněním levé ruky a levého loktu, a to v důsledku úrazů pracovních i jiných (v letech 1985 - 1988 celkem šestkrát). Ze správního spisu je rovněž zřejmo, že žalobce žádal o invalidní důchod, ale v listopadu 2004 nebyl shledán ani plně, ani částečně invalidním (pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnocen 15 %). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že jeho návrhu na přezkum posudku bylo zcela vyhověna (tím, že bylo konstatováno, že ztráta způsobilosti vykonávat dosavadní práci je v souvislosti s pracovním úrazem) a žalovaný neměl vůbec posudek již přezkoumávat; jestliže tak učinil, postupoval v neprospěch žalobce a zmatečně. Jestliže žalobce „žádný nález na horních končetinách nemá … nemůže být rozhodnuto, že je trvale zdravotně nezpůsobilý a přezkoumávaný posudek měl být zrušen“. Žalobce tvrdil, že má trvalé následky na levém loktu a jedná se o následek po pracovním úrazu ze dne 16. 9. 2003. Současně však uvedl, že pokud je jeho zdravotní stav v pořádku, nesouhlasí, aby byl z dosavadní práce vyřazen. Požadoval, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno proto, že vůbec nemělo být vydáno; pro případ, že by krajský soud tento názor nesdílel, požadoval ustanovení znalce, který měl podle jeho názoru vyslovit, zda je nadále schopen práce důlního zámečníka na čelbě a pokud nikoli, měl „rozhodnout“, co je příčinou této neschopnosti a zdůvodnit to „odkazem na příslušný právní předpis“. Současně žádal přiznání odkladného účinku žalobě, neboť jinak ztratí zaměstnání, obživu pro rodinu. Krajský soud v Ostravě žalobě přiznal odkladný účinek (č. j. 22 Ca 111/2005 - 11 ze dne 26. 5. 2005). Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že lékařský posudek byl vydán v návaznosti na § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce za účelem zjištění, zda žalobce je či není dlouhodobě způsobilý vykonávat dosavadní práci, tj. důlního zámečníka na čelbě. Pro rozhodnutí zaměstnavatele o převedení na jinou práci není podstatné, z jakého důvodu pozbyl zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 31. 10. 2006, č. j. 22 Ca 11/2005 – 28, rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení a vrátil věc k dalšímu řízení. Opravným usnesením pak zvýšil částku nákladů řízení, kterou určil k úhradě žalovanému, z 4150 Kč na částku 4558.50 Kč. Podle názoru krajského soudu byla žaloba projednatelná přes názory Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozhodnutích sp. zn. 3 Ads 51/2006 a sp. zn. 4 Ads 81/2005. Poukázal na opačný názor zastávaný v rozhodnutí sp. zn. 2 As 5/2005. Poté vyslovil názor, že žalobce protestoval pouze vůči důvodům posudku, a pokud bylo vysloveno, že ztráta schopnosti dlouhodobě vykonávat dosavadní práci je v souvislosti s pracovním úrazem ze září 2003, nebylo důvodu, aby žalovaný o jeho návrhu na přezkoumání posudku rozhodoval, tento návrh mu (žalovanému) neměl být vůbec postupován podle § 77 odst. 5 zákona č. 20/1966 Sb. Tím mělo dojít k podstatné vadě řízení, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, krajský soud proto podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovanému pak uložil, aby žalobci nahradil náklady řízení v částce 4150 Kč, opravným usnesením zvýšené o částku DPH na 4558.50 Kč. Proti tomuto rozsudku podal kasační stížnost žalovaný (dále též jen „stěžovatel“), a to z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „ s. ř. s.“). Namítal především, že žalobce podal návrh na přezkoumání posudku, ve kterém výslovně požadoval jeho zrušení či změnu a současně žádal i o revizi důvodů změny zdravotní způsobilosti k práci, kterou měla být nemoc z povolání ve spojení s pracovním úrazem ze září 2003. Žalobce věděl, že jeho návrh na přezkum byl postoupen žalovanému, byl seznámen s podklady pro rozhodnutí, po celou dobu řízení mohl vzít svůj návrh na přezkoumání posudku zpět, ale neučinil tak. Pro rozhodnutí zaměstnavatele o převedení na jinou práci pak není rozhodující, z jakého důvodu pozbyl zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci, žalovaný pouze v odůvodnění svého rozhodnutí zhodnotil i příčiny pracovního omezení. Posouzení, zda se jedná o nemoc z povolání, by bylo předmětem samostatného řízení v rámci přezkoumání posudku o uznání či neuznání nemoci z povolání podle vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil, žalobu odmítl a aby mu byla uhrazena částka nákladů ve výši 4150 Kč, kterou již uhradil. Nejvyšší správní soud především poukazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci č. j. 4 Ads 81/2005 - 125 ze dne 20. 9. 2007, ve kterém se tento senát zdejšího soudu obsáhle vyjádřil k povaze posudku o dlouhodobé ztrátě způsobilosti konat dosavadní práci; v tomto rozhodnutí dovodil zdejší soud, že takový posudek není rozhodnutím, které by podléhalo přezkumu soudu ve správním soudnictví. Ratio decidendi tohoto rozhodnutí, kterým je šestý senát v této projednávané věci vázán, spočívá v následujícím názoru: Význam slova „posudek“ z hlediska lexikálního lze ozřejmit například pohledem do S