4 Aps 1/2010 — Nejvyšší správní soud

4 Aps 1/2010- 113 - text 4 Aps 1/2010 - 119 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. T., zast. Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou, se sídlem Masná 8, Moravská Ostrava, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, se sídlem Nám. Dr. E. Beneše 49, Holešov, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2009, č. j. 29 Ca 133/2009 – 61, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Sdělením žalovaného ze dne 18. 5. 2009, č. j. Z-2687/2009-740, byla žalobci vrácena žádost o opravu podlomení (koncovky čísla za lomítkem) jeho rodného čísla v katastru nemovitostí z důvodu, že taková oprava je nezapsatelná. Žalovaný vysvětlil, že podlomení (tj. koncové trojčíslí) rodného čísla, uvedené na rodném listě žalobce, je v Centrálním registru obyvatel již obsazeno, tedy totožné rodné číslo má již jiný muž narozený téhož dne. Jakákoliv změna či oprava rodného čísla v Centrálním registru obyvatel je z důvodu vyloučení duplicity rodných čísel nemožná. Odkázal proto žalobce na jednání přímo s Ministerstvem vnitra jako příslušným orgánem státní správy. Proti postupu žalovaného se žalobce bránil žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ze dne 29. 6. 2009, kterou požadoval, aby soud žalovanému přikázal obnovit stav před zásahem do práv žalobce a vrátit údaj rodného čísla žalobce ve tvaru X v původní stav. Žalobce nejprve obsáhle rekapituloval výchozí stav. Uvedl, že se narodil dne X ve Zlatých Horách, okres Bruntál (nyní okres Jeseník). Dne 2. 12. 1967 bylo na zadní stranu jeho rodného listu vyznačeno rodné číslo ve tvaru X. Toto rodné číslo nerušeně používal po dobu téměř 36 let, bylo mimo jiné uvedeno na veškerých osobních i úředních dokladech, což žalobce doložil kopiemi řady těchto dokladů. Poprvé v srpnu 1993 při vystavení nového občanského průkazu se objevily jisté nesrovnalosti, nakonec mu však byl dne 8. 9. 1993 vystaven občanský průkaz s koncovkou rodného čísla /229. V roce 2001 mu byl ze strany České správy sociálního zabezpečení doručen výměr částečného invalidního důchodu, na němž byla uvedena jiná koncovka rodného čísla, a to /225. Následně mu byl ze strany České správy sociálního zabezpečení vystaven Doklad o přidělení rodného čísla ze dne 26. 8. 2002 a doručeno sdělení z téhož dne, zn. 4700/451, s vysvětlením, že na rodném listě žalobce byla v roce 1967 v důsledku chyby při přepisování vyznačena nesprávná koncovka /229, když ovšem správná koncovka měla být /225. Totožné zdůvodnění bylo žalobci poskytnuto ve sdělení Ministerstva vnitra ze dne 21. 1. 2009, č. j. MV-94350-2/SC-2008, jakož i dříve ve sdělení ze dne 4. 2. 2008, č. j. MV-10213-2/SC-2008, v nichž bylo zdůrazněno, že rodné číslo žalobce bylo vždy vedeno s koncovkou /225, což potvrdilo rovněž prošetření archivních záznamů (ve spise je založen soupisový lístek Okresního národního výboru Bruntál z roku 1967, v němž je vyznačeno rodné číslo s koncovkou /225). Rovněž do informačního systému evidence obyvatel (dále též „ISEO“) bylo zapsáno rodné číslo s koncovkou /225. Ve vazbě na nyní probíhající řízení žalobce uvedl, že dne 29. 4. 2009 mu byl vyhotoven výpis z katastru nemovitostí, týkající se jeho nemovitostí, nacházejících se v obci Bystřice pod Hostýnem, katastrální území Bílavsko, zapsaných na listu vlastnictví 223, v němž bylo uvedeno rodné číslo (podle žalobce) v nesprávném tvaru X (ačkoli dříve bylo v katastru nemovitostí vedeno s koncovkou /229). Žalobce se proto dne 4. 5. 2009 dostavil k žalovanému, kde podal žádost o uvedení údaje o jeho rodném čísle v katastru nemovitostí do řádného stavu, tedy zpět na koncovku /229. Na tuto žádost bylo žalovaným reagováno shora uvedeným sdělením ze dne 18. 5. 2009. Žalobce napadal tvrzení žalovaného, že přepis koncovky rodného čísla je vyloučen z důvodu propojení s ISEO. Podmínkou tohoto propojení totiž podle žalobce je, že veškeré údaje vedené v ISEO jsou pravdivé a vedené v souladu se zákonem. Není podle žalobce možné pouze formální přepisování údajů bez vydání náležitého úředního rozhodnutí o opravě či změně rodného čísla tak, aby na sebe údaje úředně navazovaly. Je nepřípustné, aby byl žalobce v registru státu najednou veden pod jiným tvarem svého rodného čísla bez řádného úředního rozhodnutí. To vede mimo porušení zákona též ke značnému narušení právní jistoty. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 12. 2009, č. j. 29 Ca 133/2009 – 61, žalobu odmítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobci bude po právní moci rozhodnutí vrácen z účtu krajského soudu zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč. V odůvodnění krajský soud vyložil, že ke změně koncovky rodného čísla žalobce v katastru nemovitostí došlo dne 4. 12. 2007 v souvislosti s migrací dat do nového informačního systému katastru nemovitostí, přičemž údaj v katastru nemovitostí je v souladu s údaji v ISEO. Konstatoval, že žalobce se proti pro něj nepříznivému sdělení žalovaného nijak nebránil a bez dalšího podal projednávanou žalobu. Nevyčerpal opravné prostředky v rámci veřejné správy, např. ve formě přezkumného řízení ve smyslu § 94 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nebo stížnosti proti postupu správního orgánu ve smyslu § 175 správního řádu. Nenaplnil tak podmínky přípustnosti žaloby podle § 85 s. ř. s., podle něhož žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný, ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Nezbylo proto než žalobu odmítnout jako nepřípustnou. Krajský soud přitom poukázal na skutečnost, že usnesením ze dne 17. 9. 2009, č. j. 29 Ca 133/2009 – 48, vyzval žalobce k doložení, zda se ochrany nemohl domáhat jinými právními prostředky, popř. že tyto právní prostředky vyčerpal. Krajský soud toliko jako obiter dictum uvedl, že ani vyčerpání opravných prostředků pravděpodobně nepovede k požadované opravě údajů žalobce v katastru nemovitostí. Agenda rodných čísel totiž spadá do pravomoci Ministerstva vnitra, nikoliv orgánů spravujících katastr nemovitostí. Doporučil proto žalobci postup podle § 17b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), tedy podání žádosti na ověření správnosti rodného čísla, když v dosavadním řízení vyšly najevo nesrovnalosti v používání rodného čísla žalobce v průběhu času různými orgány veřejné moci. Proti usnesení Krajského soudu v Brně se žalobce (dále též „stěžovatel“) bránil kasační stížností ze dne 27. 1. 2010, podanou z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., ve které navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Zdůraznil, že opravné postupy uváděné krajským soudem se naprosto nevztahují na jeho případ a krajský soud se podle jeho názoru pouze snažil najít cestu k odmítnutí žaloby, a tím se vyhnout jejímu věcnému projednání. Uvedl, že jeho případ nespadá pod aplikaci § 8 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. V jeho případě nepřipadala v úvahu ani aplikace § 17, § 17b či § 17c zákona o evidenci obyvatel, neboť se jedná o případy přidělení nového rodného čísla, mimo to sám stěžovatel nemá o přiděleném rodném čísle jakýchkoliv pochybností. Rovněž využití institutu přezkumného řízení podle § 94 správního řádu bylo podle stěžovatele vyloučeno, když samotné sdělení žalovaného ze dne 18. 5. 2009 není v rozporu s právními předpisy. Nezákonnou je však samotná změna rodného čísla, přičemž stěžovatel zdůraznil, že o tom, že rodné číslo bylo v evidenci žalovaného změněno, neexistuje žádné rozhodnutí, došlo toliko k jeho svévolnému přepisu. Totéž platí o stížnosti proti postupu správního orgánu ve smyslu § 175 správního řádu, když toto ustanovení míří podle stěžovatele na jiné situace než jaká nastala v předmětné věci. Poukazoval na závaznost dat Českého statistického úřadu ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění účinném do 14. 6. 1995, podle něhož pro statistické a evidenční účely určuje obyvatelům Československé socialistické republiky – s výjimkou osob požívajících diplomatických imunit a výsad – příslušný orgán státní statistiky rodné čísl