2 As 19/2004 — Nejvyšší správní soud

14 Kse 8/2011- 128 - text 14 Kse 8/2011 - 138 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a členů JUDr. Zdeňka Novotného, Mgr. Stanislava Moláka, JUDr. Jany Nowakové Těmínové, Mgr. Petra Škvaina a JUDr. Karla Urbana, o návrhu ministra spravedlnosti ze dne 14. 7. 2011, č. j. 48/2011-OD-DOH/5, na zahájení kárného řízení proti Mgr. J. V., soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Praha - západ, se sídlem Nad Údolím 62/338, Praha 4 - Hodkovičky, zast. Mgr. et. Mgr. Václavem Sládkem, advokátem, se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, t a k t o : Mgr. J. V., nar. X, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha - západ, I. j e v i n e n , ž e 1. jako soudní exekutor v rámci další činnosti přijal do exekutorské úschovy a) vedené pod sp. zn. 100 EÚ 7/10 dne 19. 7. 2010 7 ks akcií společností TWIN EYE, a. s. na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě jedné akcie 1.000.000 Kč, Série A, čísla akcií 000001, 000002, 000003, 000004, 000005¸000006 a 000007, datum emise 4. 8. 2003, a 5 ks akcií společnosti TWIN EYE, a. s. na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě jedné akcie 100 000 Kč, Série B, čísla akcií 000001, 000002, 000003, 000004 a 000005, datum emise 4. 8. 2003, b) na základě protokolu o exekutorské úschově sepsaného dne 5. 1. 2009 pod sp. zn. 100 EÚ 1/09 11.000.000 Kč, c) vedené pod sp. zn. 100 EÚ 11/09 dne 14. 6. 2009 movité věci - elektronickou pokladnu, kódovací trezor a trezor ze zdi, d) vedené pod sp. zn. 100 EÚ 6/09 dne 5. 3. 2009 osobní automobil VW Passat Variant kombi, SPZ X, VIN vozidla UB 580116: WVWZZZ3CZ7E101511, e) vedené pod sp. zn. 100 EÚ 2/09 dne 26. 1. 2009 1355 ks akcií společnosti KONT Svoboda a. s. na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě jedné akcie 20 000 Kč zastoupených hromadnou akcií č. 1 a samostatně vydanou akcií č. 1355, datum emise 4. 10. 2005 a 20 ks akcií společnosti KONT Svoboda a. s. na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě jedné akcie 500 000 Kč, a to hromadnou akcii č. 2 nahrazující 10 kusů kmenových listinných akcií č. 1356-1365, datum emise 15. 5. 2007, a hromadnou akcii č. 3 nahrazující 10 kusů kmenových listinných akcií č. 1366-1375, datum emise 15. 5. 2007, f) na základě protokolu o exekutorské úschově sepsaného dne 10. 12. 2009 pod sp. zn. 100 EÚ 12/09 3.000.000 Kč, ač tyto úschovy nesouvisely s exekučním, soudním ani jiným řízením, čímž porušil § 75 odst. 1 ve spojení s § 2 věta druhá a § 74 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, 2. jako soudní exekutor v rámci další činnosti neúčtoval za přijetí exekutorské úschovy sp. zn. 100 EÚ 9/10 ze dne 25. 2. 2010 žádnou odměnu, čímž porušil čl. 14 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 etického kodexu, jakož i § 17 odst. 1 exekučního tarifu a § 2 věta druhá exekučního řádu, t e d y závažně porušil své povinnosti uložené právním a stavovským předpisem, t í m s p á c h a l kárná provinění podle § 116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu. Podle § 116 odst. 3 písm. c) exekuční řádu se mu ukládá kárné opatření p o k u t a v e v ý š i 1 0 0 0 0 0 Kč. Tato pokuta je splatná do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího správního soudu. II. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se kárně obviněný z p r o š ť u j e návrhu ministra spravedlnosti na zahájení kárného řízení ze dne 14. 7. 2011, č. j. 48/2011-OD-DOH/5, pro skutky, kterými mu bylo kladeno za vinu, že 1. jako soudní exekutor v rámci další činnosti na základě protokolu o exekutorské úschově sepsaného dne 5. 1. 2009 pod sp. zn. 100 EÚ 1/09 přijal 11.000.000 Kč, přičemž se v části za čtvrté protokolu o úschově zavázal vyplatit úschovu oprávněnému z úschovy a v části za páté se zavázal spolu s oprávněným společně a nerozdílně vrátit částku úschovy složiteli, přistoupil tedy k závazku ve vztahu oprávněného a složitele, kdy ručil za splnění povinnosti oprávněného vrátit složiteli částku 11.000.000 Kč, když protokol neobsahuje žádnou podmínku, na jejíž splnění je vázáno vydání úschovy, účelem sepsání protokolu o exekutorské úschově byl tedy výhradně právní úkon kárně obviněného, kterým přistoupil k závazku, jenž měla oprávněná z úschovy firma Tesoro v. o. s. vůči složiteli úschovy panu I. P., čímž měl porušit § 74 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, stejně jako princip nestrannosti a nezávislosti při sepisování veřejných listin a čl. 5 odst. 1 usnesení Sněmu Exekutorské komory České republiky ze dne 28. 2. 2006, Pravidla profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů (dále jen „etický kodex“); 2. a) jako soudní exekutor v rámci další činnosti účtoval dne 19. 7. 2010 za přijetí exekutorské úschovy sp. zn. 100 EÚ 7/10 odměnu ve výši 10 000 Kč bez DPH, přestože odměna měla při tarifní hodnotě akcií přijatých do úschovy, tedy 7.500.000 Kč, činit 18 600 Kč bez DPH, b) jako soudní exekutor v rámci další činnosti účtoval dne 5. 1. 2009 za přijetí exekutorské úschovy sp. zn. 100 EÚ 1/09 odměnu ve výši 59 500 Kč, včetně 19 % DPH, přestože odměna měla při tarifní hodnotě částky přijaté do úschovy, tedy 11.000.000 Kč, činit 24 600 Kč bez DPH, a s 19 % DPH tedy měla činit 29 274 Kč, c) jako soudní exekutor v rámci další činnosti účtoval dne 10. 12. 2009 za přijetí exekutorské úschovy sp. zn. 100 EÚ 12/09 odměnu ve výši 30 000 Kč bez DPH, přestože odměna měla při tarifní hodnotě částky přijaté do úschovy, tedy 3.000.000 Kč činit 9600 Kč bez DPH, čímž měl porušit § 17 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční tarif“) ve spojení s § 4 odst. 1 vyhlášky č. 196/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „notářský tarif“), a položkou C přílohy k notářskému tarifu a § 2 věta druhá exekučního řádu, jakož i čl. 14 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 etického kodexu, protože tyto skutky nejsou kárným proviněním. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Ministr spravedlnosti podal návrh na zahájení kárného řízení proti Mgr. J. V., soudnímu exekutorovi, pro skutky, jichž se měl dopustit ve výroku rozhodnutí uvedeným způsobem. Kárně obviněný se ve vyjádření k návrhu na zahájení kárného řízení neztotožnil s argumentací kárného žalobce ve vztahu k § 75 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), konkrétně s tím, že by uvedené ustanovení jakkoliv vymezovalo oprávnění exekutora přijímat úschovy vůči úschovám přijímaným notáři podle § 81 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Nesouhlasil s tím, že by jeho jednání uvedené v bodě 1. kárné žaloby dosáhlo jakékoliv společenské nebezpečnosti, tím více takové, že by nějakým způsobem zasahovalo do výlučné pravomoci notářů, a tím ohrozilo pověst celého exekutorského stavu. Namítal, že kárný žalobce nepřípadně srovnává právní úpravu exekutorských úschov a právní úpravu notářských úschov, která je podrobnější, a vyvozuje z toho negativní důsledky pro soudního exekutora, ačkoliv pro to není žádný zákonný podklad. Podle jeho názoru není možné vinit exekutora z porušení povinností týkajících se úschov jen proto, že právní úprava úschov neobsahuje taková omezení a povinnosti, jako jsou stanoveny pro notáře v této oblasti. Kárně obviněný nesouhlasil ani s obviněním uvedeným v bodu 2. návrhu na zahájení kárného řízení. Zdůrazňoval, že povinnosti exekutora ohledně exekutorských úschov jsou vymezeny pouze v § 75 exekučního řádu. V jiném ustanovení exekučního řádu ani ve stavovském předpisu nejsou nijak konkretizovány povinnosti, které by měl exekutor ve vztahu k úschovám nad rámec uvedeného ustanovení plnit. Podle jeho názoru je v rozporu se zákonem penalizovat soudního exekutora za činnost, konkrétně za obsah listin o exekutorských úschovách, když povinnosti ohledně obsahu listin o exekutorských úschovách pro exekutora z žádného právního předpisu nevyplývají. Kárně obviněný zásadně nesouhlasil s tím, že Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) jako orgán státního dohledu podle § 7 odst. 2 exekučního řádu při výkonu státního dohledu prověřuje mimo jiné zákonnost postupu soudního exekutora. Uvedl, že podle § 2 exekučního řádu vykonává exekutor exekuční činnost nezávisle, a má tedy rovné postavení jako soud, neboť oba subjekty mají pravomoc provádět nucený výkon exekučních titulů podle zákona nezávisle. Rovněž notáři, na které stát přenesl pravomoc provádět dědické řízení, tuto činnost vykonávají nezávisle. Soudní exekutor, stejně jako soudce či notář, patří mezi tzv. úřední osoby, které mají při některých činnostech obdobné postavení, a nad všemi těmito osobami vykonává v určitém směru dohled či státní správu ministerstvo. Kárně obviněný srovnal právní úpravu dohledu ministerstva uvedenou v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v § 45 odst. 1 notářského řádu a v § 7 odst. 2 exekučního řádu. Namítal, že pouze u soudního exekutora, ačkoliv má při výkonu exekuční činnosti stejné postavení jako soud či obdobné postavení jako notář v řízení o dědictví, má ministerstvo pravomoc prověřovat zákonnost