6 Ao 4/2010 — Nejvyšší správní soud

6 Ao 4/2010- 88 - text 6 Ao 4/2010 - 104 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci navrhovatelů: a) M. S., b) E. S., c) A. S., d) J. S., .e) K. H., všichni zastoupeni Mgr. Pavlem Černým, advokátem, se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti odpůrci: Město Pohořelice, se sídlem Vídeňská 699, Pohořelice, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - Územního plánu sídelního útvaru Pohořelice, takto: I. Opatření obecné povahy - Územní plán sídelního útvaru Pohořelice, schválený zastupitelstvem města Pohořelice dne 25. 1. 1995, se v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R52 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami, včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a souvisejících ochranných pásem ruší dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení řízení Návrhem na zrušení částí opatření obecné povahy podle ustanovení § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších změn, napadli navrhovatelé v záhlaví uvedený Územní plán sídelního útvaru Pohořelice v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R52 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami, včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a souvisejících ochranných pásem. Navrhovatelé tvrdí, že jsou vymezením (schválením) uvedené rychlostní silnice v Územním plánu města Pohořelice (dále též „ÚPmP“) zkráceni na svých právech. Zároveň tvrdí, že rychlostní silnice R52 je v ÚPmP vymezena protiprávně, a to především z důvodu rozporu tohoto vymezení s „nadřazenou“ územně plánovací dokumentací. Navrhovatelé jsou dále přesvědčeni, že vymezení trasy rychlostní silnice R52 v ÚPmP je rovněž v rozporu s požadavky právních předpisů upravujících posuzování vlivů územních plánů a v nich obsažených záměrů na životní prostředí, a to včetně požadavků na posouzení variant řešení. Konkrétně pak jednotliví navrhovatelé uvádějí, že jsou vlastníky následujících nemovitostí v dotčeném území: Navrhovatelka ad a) je vlastnicí (ve společném jmění manželů) nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 190 pro katastrální území Nová Ves u Pohořelic, obec Pohořelice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – venkov, a to pozemků parc. č. 418/18 (ostatní plocha), parc. č. 418/21 (zastavěná plocha a nádvoří) a rodinného domu č. p. 152, který se nachází na pozemku parc. č. 418/21. Navrhovatelka ad b) je vlastnicí (ve společném jmění manželů) nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 82 pro katastrální území Nová Ves u Pohořelic, obec Pohořelice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – venkov, a to pozemků parc. č. 59 (zastavěná plocha a nádvoří) č. 417 (zahrada) a rodinného domu č. p. X, který se nachází na pozemku parc. č. 59. Navrhovatel ad c) je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 42 pro katastrální území Nová Ves u Pohořelic, obec Pohořelice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – venkov, a to pozemků parc. č. 263/3 (zastavěná plocha a nádvoří), parc. č. 263/1 (zahrada), parc. č. 265 (zastavěná plocha a nádvoří), parc. č. 266/2 (zahrada), rodinného domu č. p. X, který se nachází na pozemku parc. č. 263/3 a rodinného domu č. p. X, který se nachází na pozemku parc. č. 265. Navrhovatel ad d) je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 42 pro katastrální území Nová Ves u Pohořelic, obec Pohořelice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – venkov, a to pozemků parc. č. 41 (zastavěná plocha a nádvoří), parc. č. 42 (zahrada) a rodinného domu č. p. X, který se nachází na pozemku parc. č. 41. Navrhovatel ad e) je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 92 pro katastrální území Nová Ves u Pohořelic, obec Pohořelice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – venkov, a to pozemků parc. č. 267 (zastavěná plocha a nádvoří), parc. č. 68 (zahrada) a rodinného domu č. p. 27, který se nachází na pozemku parc. č. 267. Navrhovatelé uvádějí, že jejich nemovitosti se nacházejí v Nové Vsi ve vzdálenosti cca 15 – 100 m od navrženého průtahu (doprovodné komunikace) – dnešní silnice III. třídy. Samotná trasa rychlostní silnice R52 navržená ve vzdálenosti pouhých cca 250 m od obytné zóny Nové Vsi, by nepochybně zatížila celou Novou Ves nárůstem prašnosti a hlučnosti. Zavedením tranzitní dopravy (po doprovodné komunikaci k rychlostní silnici R52) do středu Nové Vsi a dramatickým nárůstem dopravy po samotné rychlostní silnici R52 v těsné blízkosti Nové Vsi by tedy došlo v blízkosti uvedených nemovitostí navrhovatelů k nebývalému nárůstu intenzit tranzitní silniční dopravy, a tím i ke vzniku velmi významného nového zdroje emisí a hluku v těsné blízkosti rodinných domů a dalších nemovitostí navrhovatelů. Tato situace by představovala významných zásah do vlastnického práva navrhovatelů k jejich nemovitostem. Došlo by k významnému omezení vlastnického práva navrhovatelů pokojně, bez rušivých zásahů překračujících míru přiměřenou poměrům, užívat uvedené nemovitosti. S vysokou pravděpodobností by realizace uvedeného záměru vedla rovněž ke snížení tržní ceny všech nemovitostí navrhovatelů. Zároveň by došlo také k zásahu do práv navrhovatelů na ochranu soukromí, zdraví a příznivého životního prostředí. Realizací záměru, včetně nového funkčního využití silnice středem Nové Vsi jako doprovodné komunikace k rychlostní silnici, by fakticky došlo k zavedení tranzitní dopravy na území místní části Nová Ves. Navrhovatelé jsou s odkazem na výše uvedené skutečnosti přesvědčeni a ve smyslu ust. § 101 a odst. 1 s. ř. s. tvrdí, že byli schválením ÚPmP, tedy opatřením obecné povahy (dále též „OOP“) vydaným odpůrcem, obsahujícím vymezení rychlostní silnice R52, zkráceni na svých právech. Navrhovatelé jsou dále přesvědčeni, že naplňují definiční znaky pojmu „dotčená veřejnost“ podle článku 2 odst. 4 a 5 „Aarhuské úmluvy“ (publikována pod č. 124/2004 Sb. m. s.). Proto je jejich právo na přístup k soudnímu přezkumu zákonnosti napadeného OOP nutno dovodit i z povinnosti souladného výkladu ustanovení českého právního řádu se závazky vyplývajícími z této mezinárodní smlouvy, konkrétně z jejího článku č. 9 odst. 3. Navrhovatelé napadají opatření obecné povahy jednak z důvodů procesních, a jednak z důvodů hmotněprávních. Důvody nezákonnosti napadeného opatření Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že vymezení rychlostní silnice R52, včetně všech souvisejících objektů a staveb, v ÚPmP je nezákonné, a to z uvedených důvodů: 1. Hierarchie územního plánování Navrhovatelé nejprve v obecné rovině dovozují ze znění stavebního zákona, že jednotlivé stupně územně plánovací dokumentace mají hierarchickou strukturu, s čímž souvisí i obsah, který může být v daném „stupni“ dokumentace vymezen. Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu (zejm. ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby) je tak vyhrazeno zásadám územního rozvoje (§ 36 odst. 1 stavebního zákona ve spojení s body I.1.d/ a g/ vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Stejnou logikou byla vedena i předchozí právní úprava v zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Smyslem této úpravy podle navrhovatelů je zajistit, aby nejdůležitější záměry nadmístního významu byly nejdříve a primárně zakotveny na vyšší úrovni a poté, v souladu s ní, na úrovni nižší; tyto záměry mohou (a musí) být v územních plánech obcí vymezeny až po jejich schválení v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Obec tak nesmí ve svém územním plánu vymezit záměr nadmístního významu, jenž není vymezen v nadřazené dokumentaci, neboť takové vymezení je v rozporu se zákonem pro překročení přípustného obsahu „svého“ územního plánu a pro nesoulad s nadřazenou dokumentací. Potvrzení svých závěrů navrhovatelé spatřují v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ao 1/2009 - 185 z 23. 9. 2009 (bod 65). Navrhovatelé tedy uzavírají, že územní plán města Pohořelice nemůže a nikdy nemohl v souladu se zákonem vymezovat žádnou dopravní stavbu nadmístního významu, tedy ani stavbu rychlostní silnice R52, pokud koridor této stavby nebyl a není vymezen v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Dle navrhovatelů tato stavba musela být vymezena v rámci územního plánu vyššího územního celku. 2. Absence vymezení koridoru rychlostní silnice R 52 v nadřazené územně plánovací dokumentaci Navrhovatelé s odkazem na to, že podmínkou zákonnosti vymezení rychlostní silnice R52, jakožto stavby nemístního významu v UPmP, bylo předchozí vymezení koridoru této stavby v „nadřazené“ územně plánovací dokumentaci velkého územního celku – tedy ke dni schválení změny č. 2 ÚPmP, která je podle názoru navrhovatelů rozhodující – v ÚP VÚC okresu Břeclav z roku 1981, ve z