— Nejvyšší správní soud

13 Kss 4/2014- 152 - text 13 Kss 4/2014 - 177 pokračování R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, JUDr. Vladimíra Kubíka, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Mgr. Martina Škopa, Ph.D., v právní věci kárného navrhovatele: předseda Obvodního soudu pro Prahu 6, se sídlem ulice 28. pluku 29b, Praha 10, proti kárně obviněné: JUDr. M. B., předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 6, zast. obhájkyní JUDr. Klárou Long Slámovou, advokátkou se sídlem Urbánkova 3360, Praha 4, o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 30. 6. 2014, při ústním jednání konaném dne 19. 11. 2014, t a k t o : JUDr. M. B., nar. X, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6, se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů z p r o š ť u j e k á r n é h o o b v i n ě n í spočívajícího v tom, že jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 způsobila průtahy v řízení svou nečinností, nekoncentrovaností řízení, nereagováním na nedostavení se účastníků trestního řízení a nedůsledností, čímž porušila § 2 odst. 4 trestního řádu ve věcech: 1. sp. zn. 16 T 113/2012, 2. sp. zn. 16 T 98/2012, 3. sp. zn. 16 T 52/2010, 4. sp. zn. 16 T 46/2008 (též sp. zn. 16 T 2/2009), 5. sp. zn. 16 T 4/2013, 6. sp. zn. 16 T 22/2012, 7. sp. zn. 16 T 18/2012, 8. sp. zn. 16 T 33/2011, 9. sp. zn. 16 T 60/2013, 10. sp. zn. 16 T 142/2013, 11. sp. zn. 16 T 123/2013, 12. sp. zn. 16 T 91/2013, 13. sp. zn. 16 T 136/2013, 14. sp. zn. 16 T 125/2013, 15. sp. zn. 16 T 157/2012, 16. sp. zn. 16 T 112/2012, 17. sp. zn. 16 T 35/2013, p r o t o ž e s k u t k y v u v e d e n ý c h v ě c e ch n e j s o u k á r n ý m p r o v i n ě n í m. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení, neboť kárně obviněná soudkyně podle jeho názoru způsobila v sedmnácti označených věcech průtahy v řízení zejména svou nečinností, nekoncentrovaností řízení, nereagováním na nedostavení se účastníků trestního řízení a nedůsledností, čímž měla porušit § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Nad rámec vylíčení tvrzených průtahů a jiných nedostatků v konkrétních řízeních kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněná působí ve funkci předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 6 ode dne 27. 4. 1996. Na základě mimořádné prověrky kontrolního senátu Městského soudu v Praze dne 23. 5. 2014, při níž byly kontrolovány veškeré její neskončené věci starší 6 měsíců ke dni 1. 5. 2014, byly zjištěny kárným navrhovatelem uvedené závažné průtahy a nedostatky. Pokynem ze dne 2. 6. 2014 pak uložil předseda Městského soudu v Praze vedení Obvodního soudu pro Prahu 6, aby ve věci sepsalo a podalo kárný návrh. Kárný navrhovatel dodal, že kárně obviněná byla již v minulosti dne 16. 1. 2013 v řízení vedeném pod sp. zn. 13 Kss 7/2012 uznána vinnou zaviněným porušením povinností soudce (v zásadě z obdobných důvodů, pro které je podáván nynější kárný návrh, tehdy však byly kontrolním senátem Městského soudu v Praze prověřovány neskončené věci starší dvou let, kdy na podkladě zjištění tohoto kontrolního senátu podával předseda Městského soudu v Praze kárný návrh) a byla jí uložena sankce snížení platu o 15 % na dobu šesti měsíců. V následných kontrolách ze strany vedení Obvodního soudu pro Prahu 6 v období července 2013 a ledna 2014 (kdy byly prověřovány neskončené věci starší jednoho roku) byly zjištěny v práci kárně obviněné nedostatky, za něž obdržela ve dnech 24. 7. 2013 a 14. 2. 2014 výtky dle § 88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Při volbě tohoto postupu dle kárného navrhovatele vedení Obvodního soudu pro Prahu 6 přihlédlo ke skutečnosti, že stav senátu JUDr. B., byť jej rozhodně nelze označit za uspokojivý, se stále postupně zlepšuje. Stav postupného zlepšování stavu senátu ostatně nadále trvá. K okamžiku podání návrhu na zahájení kárného řízení předsedou Městského soudu v Praze dne 12. 6. 2012 činil v senátě kárně obviněné počet neskončených věcí 97 a počet věcí neskončených pravomocně 208; ke dni 30. 6. 2014 činí počet neskončených věcí 60 a počet věcí neskončených pravomocně 116. Ve prospěch kárně obviněné dále hovoří skutečnost, že nařizuje jednání na 3 - 4 jednací dny v týdnu, vyhlášená rozhodnutí vyhotovuje v naprosté většině případů v zákonných lhůtách (zcela výjimečně – a to vždy řádně a včas – žádá o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí dle § 129 odst. 3 trestního řádu), plně využívá pracovní doby a nezřídka pracuje i přesčas. K přístupu soudkyně při volbě služeb přípravného řízení mimo pracovní dobu, přidělení služeb na zkrácené řízení se zadrženou osobou, jakož i při řešení mimořádných situací (např. v souvislosti s rezignací jiné soudkyně, kdy bylo nutno rozdělit mezi zbylé soudce desítky neskončených věcí a desítky nevyhotovených rozhodnutí; amnestie prezidenta republiky; nutnost zástupu jiného soudce; nutnost účastnit se neodkladného úkonu atp.) není ze strany vedení Obvodního soudu pro Prahu 6 nejmenších výhrad, její přístup lze označit za vysoce kolegiální. Veškeré tyto skutečnosti byly dle kárného navrhovatele zohledněny v návrhu kárného opatření. Se závěrem, že kárně obviněná porušila povinnosti soudce vyplývající z § 2 odst. 4 trestního řádu, navrhl předseda Obvodního soudu pro Prahu 6, aby vzhledem k délce průtahů, jejich závažnosti a množství trestních věcí, kde byly průtahy zjištěny, bylo kárně obviněné uloženo kárné opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to snížení platu o 25 % na dobu šesti měsíců. Usnesením ze dne 9. 7. 2014, č. j. 13 Kss 4/2014 – 24, byl navrhovatel vyzván, aby upřesnil skutky, ve kterých spatřuje kárné provinění JUDr. M. B. tak, že u jednotlivých vytýkaných věcí uvede konkrétně, v kterých úkonech či přesně specifikovaných obdobích nečinnosti dané soudkyně při vyřizování těchto věcí shledává zaviněné porušení povinností soudce či zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárný navrhovatel reagoval na výzvu kárného soudu tím, že svým podáním ze dne 16. 7. 2014 u každého z vytýkaných skutků upřesnil časový rámec, kdy k nim mělo dojít, a doplnil rovněž odkaz na ustanovení trestního řádu, která byla dle jeho názoru vytýkaným jednáním kárně obviněné porušena. II. Vyjádření kárně obviněné soudkyně Kárně obviněná soudkyně prostřednictvím své obhájkyně uvedla, že navrhovatel spatřuje kárné provinění v podstatě pouze v tvrzených údajných průtazích, které však nejsou z obsahu návrhu, a to ani po jeho doplnění, zřejmé. Všem navrhovatelem uváděným bodům je dle kárně obviněné společné, že neobsahují konkrétní tvrzení o tom, v čem přesně jsou spatřovány údajné průtahy a v čem tedy mělo dojít k porušení povinností soudkyně a jakým jejím jednáním. K jednotlivým bodům je tedy dle názoru kárně obviněně obtížné se vyjadřovat, neboť z návrhu, ani doplnění, není zřejmé, v čem přesně má spočívat navrhovatelem tvrzené kárné provinění. Skutek, v němž je spatřováno kárné provinění, musí být přitom v návrhu popsán tak, aby žalobní návrh obsahoval uvedení místa, času a způsobu jeho spáchání a, pokud je toho zapotřebí, také uvedení jiných skutečností, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným [§ 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 7/2002 Sb.“)]. Tvrzení navrhovatele jsou však dle kárně obviněné v jednotlivých bodech návrhu neurčitá, obsahují de facto pouze popis stavu řízení ze spisu. Požadavek na konkretizaci je přitom důvodný, neboť je nutné zabezpečit realizaci obhajoby kárně obviněné, což s ohledem na nemožnost zjištění toho, co je vlastně konkrétně údajným proviněním, v podstatě nelze. Konkretizace skutků, jakož i odůvodnění návrhu, nabývá navíc na významu i vzhledem k prekluzivním lhůtám pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, který musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění (§ 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.). Podle kárně obviněné je otázkou, zda v některých bodech návrhu nebylo postupováno navrhovatelem opožděně (bez ohledu na obsah vytýkaných bodů), neboť v odůvodnění návrhu je tvrzeno více provedených kontrol – mělo by tedy být navrhovatelem dodatečně specifikováno, kdy měl zjistit konkrétní vytýkané nedostatky. Dále je dle kárně obviněné nutné zdůraznit, že práce soudce je činností nanejvýš odpovědnou, intelektuální, kreativní a nelze ji, pokud jde o „rychlost“ a efektivitu, hodnotit pouze v rámci jakéhosi