— Nejvyšší správní soud

11 Kss 8/2014- 119 - text pokračování 11 Kss 8/2014 - 131 ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a členů JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Lenky Mrázkové, JUDr. Pavla Klaila, JUDr. Petra Poledne a JUDr. Olgy Pouperové projednal v ústním jednání dne 5. 11. 2015 návrh předsedy Krajského soudu v Brně na zahájení kárného řízení ze dne 23. 12. 2014 proti Mgr. L. Z., soudkyni Krajského soudu v Brně, a rozhodl takto: Mgr. L. Z., nar. X soudkyně Krajského soudu v Brně, I. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e u z n á v á v i n n o u , že zaviněným porušením svých povinností způsobila nedůvodné průtahy v níže uvedených věcech vedených u Krajského soudu v Brně: 1. sp. zn. 16 Cm 112/2007, v období od 8. 5. 2011 do 21. 4. 2014 2. sp. zn. 36 Cm 177/2008, v období od 20. 2. 2014 do 9. 4. 2014 3. sp. zn. 36 Cm 102/2009, v období od 9. 11. 2010 do 11. 4. 2014. t e d y zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. T í m s p á c h a l a kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů s e od uložení kárného opatření u p o u š t í . II. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 sb., ve znění pozdějších předpisů s e z p r o š ť u j e kárného obvinění pro skutky spočívající ve způsobení nedůvodných průtahů ve věcech vedených u Krajského soudu v Brně: 1. Sp. zn. 36 Cm 2/2006, 2. Sp. zn. 16 Cm 167/2008, 3. Sp. zn. 36 Cm 178/2008, 4. Sp. zn. 36 Cm 3/2009, 5. Sp. zn. 36 Cm 16/2009, 6. Sp. zn. 36 Cm 37/2009, 7. Sp. zn. 36 Cm 56/2009, 8. Sp. zn. 36 Cm 76/2009, 9. Sp. zn. 36 Cm 81/2009, 10. Sp. zn. 36 Cm 133/2009, 11. Sp. zn. 13 Cm 189/2009, 12. Sp. zn. 13 Cm 275/2009, protože vytýkané skutky nejsou kárným proviněním. III. Podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů se řízení v části týkající s e způsobení nedůvodných průtahů ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 91/2006 z a s t a v u j e . Odůvodnění: Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, dne 26. 12. 2014 bylo zahájeno kárné řízení proti Mgr. L. Z., soudkyni Krajského soudu v Brně, působící na obchodním úseku tohoto soudu (dále též „kárně obviněná“). Kárně obviněné byla tímto návrhem vytýkána zaviněná nečinnost vyvolávající průtahy v řízení v celkem 16 soudních věcech, a to v různých obdobích, ohraničených daty 3. 2. 2009 a 24. 6. 2014. Kárný navrhovatel uvedl, že vytýkané nedostatky v soudním oddělení kárně obviněné (36 Cm) byly zjištěny na základě dvou spisových prověrek. První prověrka, provedená v červnu 2014, byla zaměřena na prověření plynulosti řízení, s důrazem na spisy starší pěti let. V jejím rámci byla zjištěna dlouhodobá nečinnost kárně obviněné v celkem sedmnácti soudních věcech, zahrnujících i věci uvedené v kárném návrhu. V šesti věcech (blíže konkretizovaných) byla již překročena objektivní tříletá lhůta k podání kárného návrhu (§ 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), a tyto věci tak součástí kárného návrhu nejsou. S ohledem na zjištěné nedostatky byla v listopadu 2014 provedena další spisová prověrka se stejným zaměřením. Celkem v devíti případech byly potvrzeny nedostatky zjištěné již v rámci první prověrky, v dalších sedmi soudních věcech pak byly zjištěny další průtahy, které jsou součástí kárného návrhu (vyjma dvou věcí, kde již byla překročena objektivní lhůta k podání kárného návrhu). Spisovými prověrkami bylo tedy zjištěno, že z celkového počtu dvaceti šesti kontrolovaných spisů byly odhaleny dlouhodobé průtahy ve dvaceti čtyřech spisech; v šestnácti případech dosud neuplynula objektivní lhůta pro podání kárného návrhu. Do svého návrhu včlenil kárný navrhovatel tabulku, z níž vyplývá srovnání zatížení kárně obviněné a dalších dvou soudkyň (JUDr. R. – senát 8 Cm a JUDr. N. – senát 17 Cm) vykonávajících shodnou agendu v období od 1. 12. 2012 do 30. 11. 2014; tabulka zahrnuje i počet vykazovaných (ne)vyřízených věcí. V další tabulce kárný navrhovatel shrnul časovou skladbu nevyřízených věcí v senátu kárně obviněné a již zmiňovaných referenčních senátů 8 Cm a 17 Cm za stejné období. Dle jeho názoru tato data prokazují, že nápad věcí do senátu 36 Cm a počet vykazovaných vyřízených a nevyřízených věcí ve sledovaném období odpovídají stavu referenčních senátů. K nárůstu počtu nedodělků v senátu 36 Cm v období od 1. 12. 2013 do 30. 11. 2014 došlo v důsledku přidělení 132 věcí agendy Cm kárně obviněné (celkem jí bylo k datu 1. 7. 2014 přiděleno 192 spisů agendy Cm a ECm). Porovnáním časové skladby nevyřízených věcí je nicméně u kárně obviněné patrný vyšší počet nedodělků ve stáří tři až pěti let oproti referenčním senátům; rozdíl je patrný jak ke dni 30. 11. 2012 (senát 36 Cm vykázal 51 neskončených věcí, zatímco senát 8 Cm 28 věcí a senát 17 Cm 24 věcí), tak i ke dni 30. 11. 2013 (senát 36 Cm 72 věcí, senát 8 Cm 47 věcí, senát 17 Cm 13 věcí). Stav ke dni 30. 11. 2014 je zkreslen výše již zmíněným přidělením spisů do senátu kárně obviněné. Pokud jde o nedodělky starší sedmi let, zde je naopak počet věcí v senátě kárně obviněné nižší, než v referenčních senátech. Dle názoru kárného navrhovatele vyšší pracovní zatížení kárně obviněné nevylučovalo možnost provádět úkony v jí přidělených věcech alespoň v přiměřeně přijatelných lhůtách, tedy bez průtahů výrazně přesahujících dobu jednoho roku. Jde přitom ve všech vytýkaných případech o nečinnost dlouhodobou a opakovanou, a to nejen ve věcech, které jsou předmětem kárného návrhu, ale i v dalších soudních věcech, kde byl kárný postih vyloučen pro uplynutí objektivní lhůty pro podání kárného návrhu. Kárný navrhovatel upozornil též na to, že kárně obviněná byla na existenci průtahů ve svěřených věcech v minulosti vedením soudu opakovaně upozorňována, a to výtkou předsedy soudu dle ustanovení § 88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 6/2002 Sb.“) v roce 2005 a spisovou prověrkou z téhož roku, kdy byly v celkem patnácti případech konstatovány dlouhodobé průtahy v řízení. Kárný navrhovatel má tedy za to, že kárně obviněná porušila své povinnosti vyplývající pro ni z ustanovení § 100 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), dle kterého má soud po zahájení řízení postupovat i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta, tak i povinnost zakotvenou v ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., dle kterého má soud rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů. Vytýkaným jednáním tak naplnila skutkovou podstatu kárného provinění ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., tedy zaviněně porušila povinnost soudce poskytovat rychlou a účinnou ochranu práv, a svou dlouhodobou nečinností ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudu. Za toto kárné provinění kárný navrhovatel navrhl uložení kárného opatření ve formě snížení platu o 30 % na dobu jednoho roku. Kárně obviněná ve svém vyjádření ke kárnému návrhu především upozornila, že rozhodovací činnost soudce nelze normovat a není možné jí poměřovat pouze mechanickou aplikací časového kritéria, bez přihlédnutí k tomu, do jaké míry jsou soudci zajištěny odpovídající podmínky pro jeho práci. Kárně obviněná uznává, že ve vytýkaných případech nevyhověla beze zbytku požadavku zákona poskytnout účastníkům řízení soudní ochranu v přiměřené lhůtě, čehož lituje. Má však za to, že v převažující části nenese za vznik průtahů v řízení zavinění. Dle jejího názoru jde zjištěný stav převážně na vrub objektivních okolností, které jí bránily shora uvedeným požadavkům na přiměřenost délky řízení vyhovět. Jde především o historické zatížení jejího senátu mnoha nedodělky (v roce 1996, kdy nastoupila do funkce soudce, se v jejím senátu nacházelo 2600 neskončených věcí), dále o dlouhodobě poddimenzovaný počet soudců na obchodním úseku a přidělování věcí mimo běžný nápad (jen od roku 2011 jí takto bylo přiděleno přes 200 spisů); celkově lze hovořit o její dlouhodobé přetíženosti, v důsledku čehož není reálné, aby průběžně projednávala jednotlivé věci v přiměřeném časovém sledu. Tyto systémové nedostatky nebyly ze strany vedení krajského soudu dlouhodobě řešeny; jediným „řešením“ je podávání kárných návrhů, založených navíc na nahodilosti při určení soudce, který má být takto postižen. Na podporu svých tvrzení kárně obviněná navrhla, aby kárný navrhovatel předložil statistické údaje o celkovém počtu soudců obchodního úseku v letech 1990 až 2014, dále údaje o nápadu věcí do jednotlivých soudních oddělení v tomto období, jakož i počet vyřízených věcí jednotlivými soudci, s rozlišením stáří neskončených věcí. Bez významu by nebylo též vyhodnocení personálního obsazení soudu odborným aparátem (asistenty). Kárně obviněná je přesvědčena, že by tímto způsobem bylo pr