— Nejvyšší správní soud

11 Kss 5/2017- 139 - text 11 Kss 5/2017 - 148 pokračování ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a členů JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Renáty Golkové, JUDr. Olgy Pouperové, JUDr. Petra Poledne a JUDr. Pavla Klaila projednal v ústním jednání dne 29. 3. 2018, návrh předsedy Obvodního soudu pro Prahu 7 na zahájení kárného řízení ze dne 14. 7. 2017, sp. zn. 0 Spr 585/2017 a ze dne 15. 9. 2017, sp. zn. 0 Spr 807/2017, proti Mgr. H. G., předsedkyni senátu Obvodního soudu pro Prahu 7, zastoupena JUDr. Stanislavem Pavelkou, advokátem se sídlem Libická 1832/5, Praha 3 a rozhodl t a k t o : Mgr. H. G., nar. X, předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 7 I. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se uznává vinnou, že zaviněným porušením svých povinností způsobila v období od 19. 8. 2011 do 18. 10. 2016 nedůvodné průtahy ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 23 E 259/2010, tedy zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchala kárně provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů se od uložení kárného opatření upouští. II. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů se zprošťuje kárného provinění pro skutky spočívající v tom, že: 1. způsobila nedůvodné průtahy v řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 9 P 178/2014, kterého se měla dopustit účelovým odročením jednání nařízených na 27. 3. 2017 a 21. 6. 2017, 2. na jednání dne 21. 8. 2017 ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 9 P 178/2014 v úvodu jednání prohlásila: „… než dnes začneme, tak jsem Vás všechny chtěla seznámit s tím, že vím o tom, že je proti mně vedeno kárné řízení z důvodu opakovaných stížností otce na Ministerstvo spravedlnosti, na vedení tohoto soudu, takže já bych Vás žádala, abyste pokud možno tedy veškeré své snahy směřovali ke zdárnému skončení tohoto řízení meritorním rozhodnutím, to znamená, že se tedy snažili v rámci výslechů otázky klást tak, abychom tedy zbytečně neprotahovali výslechy účastníků, protože tím se tedy řízení značně protahuje, a pokud bychom dnes neskončili, vyhradila jsem si na to celý den, takže lze předpokládat, snad doufám, skončení tohoto řízení dnes… No takže taková je tedy situace, já tady musím toto řízení dokončit, protože jsem příslušnou soudkyní a důvody tedy mé podjatosti nebyly shledány.“, přičemž svou nelibost nad tím, že otec nezletilých dětí na ni podává stížnosti, nepřímo vyjádřila dále v průběhu monologu právní zástupkyně matky, která se vyjadřovala k úvodní replice soudkyně s tím, že neví, zda otec podává či nepodává stížnosti, na což soudkyně přitakávala sugestivně slovy „podává“, neboť uvedené skutky nejsou kárný proviněním. III. podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů s e z a s t a v u j e řízení o kárné odpovědnosti pro skutek spočívající v tom, že na jednání konaném dne 15. 11. 2016 ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 9 P 178/2014 při výslechu soudního znalce z oboru psychologie při pokládání otázky prohlásila o otci: “v průběhu tohoto spisu tady je ta agresivita evidentní“, protože návrh na zahájení kárného řízení byl podán opožděně. O d ů v o d n ě n í : [1] Nejvyšší správní soud jako soud kárný obdržel od předsedy Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále též „kárný navrhovatel“) dva návrhy na zahájení kárného řízení, směřující proti předsedkyni senátu Obvodního soudu pro Prahu 7 Mgr. H. G. (dále též „kárně obviněná“). Návrh doručený dne 18. 7. 2017 je veden pod sp. zn. 11 Kss 5/2017; návrh doručený dne 15. 9. 2017 byl veden pod sp. zn. 11 Kss 7/2017. [2] Ve věci sp. zn. 11 Kss 5/2017 bylo kárně obviněné vytýkáno zavinění průtahů v řízení ve dvou soudních věcech. Ve věci sp. zn. 9 P 178/2014 kárný navrhovatel uvedl, že průtahy byly zjištěny v rámci opakované spisové prověrky provedené v polovině roku 2017 (předcházející prověrka, provedená v období od 1. 6. 2016 do 18. 7. 2016, totiž zjistila v soudním oddělení kárně obviněné nedostatky). Věc sp. zn. 9 P 178/2014 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 7 postoupena Okresním soudem v Českých Budějovicích dne 16. 4. 2015, od té doby proběhlo ve věci jen pět jednání, ani ta však nebyla vedena efektivně, a to přesto, že znalci doporučovali, aby poměry nezletilých dětí byly upraveny co nejrychleji. Na urychlené rozhodnutí ve věci apelovali i rodiče dětí. Dle názoru kárného navrhovatele kárně obviněná zbytečně a účelově odročila dvě nařízená jednání, čímž založila průtahy v řízení. Tímto postupem došlo k poškození zájmů nezletilých dětí a zvýšení nákladů řízení účastníků. Celkově neefektivní vedení řízení (kárně obviněná si například před nařízeným jednáním neopatřuje ani základní údaje o příjmech účastníků) vedlo k tomu, že řízení bylo zatěžováno opakovanými návrhy rodičů na vydávání předběžných opatření. Konkrétně kárný navrhovatel kárně obviněné vytýká zrušení jednání nařízeného na 27. 3. 2017. Kárný navrhovatel uvedl, že o zrušení jednání byli účastníci vyrozuměni pouhou hodinu předem, a to telefonicky, přičemž matka nezletilých dětí a její právní zástupkyně byly již téměř před Prahou. Úřední záznam o zrušení jednání byl vyhotoven až 31. 3. 2017. Kárně obviněná jako důvod zrušení jednání uváděla onemocnění hlasivek; její tvrzení o hlasové indispozici nicméně kárný navrhovatel považuje za účelové. Upozornil, že kárně obviněná v uvedený den nebyla v pracovní neschopnosti, nečerpala indispoziční volno a celý den se nacházela na pracovišti, o čemž svědčí fakt, že v období od 9:42 do 18:06 hodin měla zapnutý počítač. Následující den taktéž absolvovala od 9 hodin čtyři jednání, a to bez známek poškození hlasu (závažnější onemocnění hlasivek by ji to neumožnilo). Dále je kárně obviněné vytýkáno zrušení jednání nařízeného na 21. 6. 2017, o kterém byli účastníci řízení vyrozuměni dne 19. 6. 2017. Jako důvod zrušení jednání kárně obviněná uvedla obsazení jednací síně. Dle názoru kárného navrhovatele musel tento důvod působit na účastníky řízení absurdně. Kárně obviněná si měla v době odročování předchozího jednání ověřit, zda je jednací síň dostupná; nic jí také nebránilo po zjištění obsazenosti jednací síně přeložit jednání do jednací síně jiné, jak to dělají ostatní kolegové. Kárný navrhovatel taktéž odmítl argumentaci kárně obviněné, že důvodem odročení byla její nutná účast na provedení neodkladného úkonu ve smyslu § 158a trestního řádu, neboť příslušná žádost policie byla Obvodnímu soudu pro Prahu 7 doručena až den po odvolání jednání, tj. 20. 6. 2017. Kárný navrhovatel tedy uzavřel, že postup kárně obviněné zjevně nesměřoval k vyřízení věci, čímž došlo k vyvolání průtahů. Pokud jde o věc sp. zn. 23 E 259/2010, zde kárný navrhovatel uvedl, že od podání posledních návrhů povinného a oprávněné (19. 8. 2011) neučinila kárně obviněná po dobu více jak pěti let žádný úkon. O těchto návrzích rozhodla až soudkyně, která po ni spis převzala. Průtahy byly zjištěny na základě upozornění Ministerstva spravedlnosti, na které se obrátila oprávněná s žádostí o poskytnutí zadostiučinění za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem; Ministerstvo spravedlnosti shledalo existenci nedůvodných průtahů a žádost vyřídilo jako důvodnou. [3] Kárný navrhovatel dále uvedl, že pracovní zatížení kárně obviněné je srovnatelné se zatížením opatrovnických soudců na jiných obvodních soudech. Její výkonnost je s jinými opatrovnickými soudci srovnatelná, odborně je na dobré úrovni, věci nicméně vyřizuje pomaleji. V současnosti se, za přispění asistentky a (na poměry Obvodního soudu pro Prahu 7 nadstandardně obsazeného) opatrovnického oddělení, podařilo eliminovat pozdní vyhotovování soudních rozhodnutí. S výjimkou září 2016 má kárně obviněná od 1. 9. 2015 k dispozici asistentku; současná asistentka se z velké části zasloužila o to, že se stav soudního oddělení kárně obviněné zlepšil. Dále kárný navrhovatel uvedl, že opatrovnická agenda je méně složitá, vyžaduje však, aby byla vyřizována s maximálním urychlením. Tento požadavek zákona kárně obviněná neplní, neboť řízení vede neefektivně a oddaluje vydávání meritorního rozhodnutí. Uvedl dále, že na nedostatky ve své práci byla již kárně obviněná opakovaně upozorňována, přičemž na základě první prověrky jí byla již uložena výtka ve smyslu ustanovení § 88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích a o státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). [4] Kárný navrhovatel navrhl, aby za vytýkané kárné provinění byla kárně obviněné uložena jako kárné opatření důtka. [5] Vzhledem k tomu, že kárný senát nepovažoval skutek vytýkaný kárným návrhem za dostatečně určitý, vyzval přípisem ze dne 4. 9. 2017, č. j. 11 Kss 5/2017 – 32, kárného navrhovatele k jeho upřesnění. Kárného navrhovatele upozornil, že je nutno uvést konkrétní období vytýkané nečinnosti kárně o