— Nejvyšší správní soud

11 Kss 8/2017- 48 - text 11 Kss 8/2017 - 55 pokračování ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a členů JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Renáty Golkové, JUDr. Olgy Pouperové, JUDr. Petra Poledne a JUDr. Pavla Klaila projednal v ústním jednání dne 31. 5. 2018, návrh předsedy Obvodního soudu pro Prahu 2 na zahájení kárného řízení ze dne 4. 12. 2017, sp. zn. 40 Spr 9351/2017, proti JUDr. J. H., předsedovi senátu Obvodního soudu pro Prahu 2, a rozhodl t a k t o : JUDr. J. H., nar. X, předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 2 se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u z n á v á v i n n ý m , že I. ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 4 T 296/2012 poté, co byl dne 14. 6. 2017 do výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří dodán odsouzený J. K., nar. X, dříve stíhán a odsouzen jako uprchlý, k návrhu odsouzeného podle § 306a odst. 2 trestního řádu, usnesením č. j. 4 T 296/2012 - 376 ze dne 7. 7. 2017 zrušil trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 4 T 296/2012 – 81 ze dne 28. 12. 2012, který nabyl právní moci dne 23. 1. 2013 a kterým byl odsouzenému uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců a jeho výkon odložen na zkušební dobu v trvání 3 let, včetně usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 4 T 296/2012 – 184 ze dne 12. 1. 2015, které ve spojením s usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 92/2015 nabylo právní moci dne 11. 3. 2015 a kterým bylo rozhodnuto o tom, že odsouzený podmíněně odložený trest vykoná ve věznici s dozorem, aniž by se jakkoli vypořádal se skutečností, že obžalovaný (tedy již nikoli odsouzený) je stále omezen na osobní svobodě, zejména nerozhodl o jeho vzetí do vazby ani nevydal pokyn k jeho okamžitému propuštění na svobodu, v důsledku čehož obžalovaný vykonával trest odnětí svobody po dobu od 7. 7. 2017 do 14. 7. 2017 bez právního důvodu, tedy v rozporu se zákonem; II. ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 1 Nt 1018/2017 poté, co se dne 2. 7. 2017 na základě návrhu státního zástupce na vzetí do vazby obviněného P. N., nar. X konalo vazební zasedání, rozhodl unesením podle § 73b odst. 1 trestního řádu o tom, že u obviněného P. N. je dán vazební důvod podle § 67 písm. c) trestního řádu, že se podle § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu přijímá písemný slib obviněného a že podle § 73 odst. 1 písm. c) trestního řádu lze u obviněného dosáhnout účelu vazby dohledem probačního úředníka, a zároveň podle § 77 odst. 2 trestního řádu rozhodl o propuštění obviněného ze zadržení na svobodu, přičemž za situace, kdy si státní zástupce na místě podal stížnost proti usnesení o přijetí písemného slibu a nahrazení vazby dohledem, namísto toho, aby obviněného okamžitě propustil na svobodu, nechal jej eskortovat do vazební věznice s odkazem na podanou stížnost, kdy ji fakticky přiznal odkladný účinek, ač jí dle zákona nenáleží, v důsledku čehož se obviněný po dobu od 2. 7. 2017 do 18. 7. 2017 (kdy bylo Městským soudem v Praze ke stížnosti státního zástupce rozhodnuto o jeho vzetí do vazby) nacházel ve vazební věznici a byl omezen na osobní svobodě bez existujícího rozhodnutí o jeho vzetí do vazby, a to za situace, kdy bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze zadržení, tedy v rozporu se zákonem a navíc ve věci vyhotovil usnesení, jehož výrok neodpovídá usnesení vyhlášenému v rámci vazebního zasedání dne 2. 7. 2017, kdy v něm absentuje část týkající se propuštění obviněného ze zadržení na svobodu, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í : [1] Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, dne 6. 12. 2017, bylo zahájeno kárné řízení proti JUDr. J. H., předsedovi senátu Obvodního soudu pro Prahu 2, působícímu na trestním úseku tohoto soudu. Kárným návrhem byly JUDr. H.(dále též „kárně obviněný“) vytýkány dva skutky tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí pod body I. a II. [2] Pokud jde o první z vytýkaných skutků, předseda Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále též „kárný navrhovatel“) uvedl, že byl dne 13. 7. 2017 státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Plzni informován o tom, že do Věznice Kynšperk nad Ohří byl na základě nařízení výkonu trestu, uloženého trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 12. 2012, č. j. 4 T 296/2012 – 81, ve spojení s usnesením tohoto soudu ze dne 12. 1. 2015, č. j. 4 T 296/2012 – 184 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 7 To 92/2015, přijat odsouzený J. K., nar. X. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 7. 2017, č. j. 4 T 296/2012 - 376 bylo podle ustanovení § 306a odst. 2 trestního řádu rozhodnuto o zrušení všech uvedených rozhodnutí, na jejichž základě byl odsouzený umístěn ve věznici, a současně bylo nařízeno hlavní líčení a vazební zasedání na 24. 7. 2017. Od prvně uvedeného data byl tedy obžalovaný umístěn ve výkonu trestu odnětí svobody bez dostatečného právního podkladu, přesto nebyl vydán příkaz k jeho propuštění na svobodu ani nebylo rozhodnuto o jeho případném vzetí do vazby. Kárný navrhovatel, bezprostředně poté, co předmětné informace obdržel, informoval o jejich obsahu trestní místopředsedkyni soudu Mgr. Ing. M. P., která je následně prověřila dotazem u kárně obviněného; jelikož kárně obviněný trval na nutnosti rozhodnutí o vazbě obžalovaného ve vazebním zasedání, požádala obratem věznici o mimořádnou okamžitou eskortu obžalovaného. Věznice zareagovala prakticky ihned a dne 14. 7. 2017 byl obžalovaný eskortován k vazebnímu zasedání, v rámci kterého byl po provedeném dokazování kárně obviněným propuštěn na svobodu. V následném hlavním líčení, konaném dne 24. 7. 2017, byl obžalovaný z důvodu účinné lítosti obžaloby ve smyslu § 197 trestního zákoníku zproštěn. [3] K věci se následně vyjádřil kárně obviněný, který svůj postup odůvodňoval tím, že s ohledem na okolnosti věci plně upřednostnil ochranu práv a potřeb nezletilého dítěte, před právy otce, který je podle obsahu spisu dlouhodobým neplatičem výživného. Jelikož existovala důvodná obava, že veškerá snaha soudu a jím dosud vynaložené prostředky by propuštěním obžalovaného na svobodu přišly vniveč, současně se zrušením trestního příkazu nařídil kárně obviněný vazební zasedání na nejbližší možný eskortní termín, neboť obžalovaný byl pro soud dlouhodobě nekontaktní. [4] Na základě těchto skutečností nařídil kárný navrhovatel fyzickou prověrku spisu sp. zn. 4 T 296/2012. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že J. K. byl v předmětné trestní věci stíhán prakticky od počátku jako uprchlý podle ustanovení § 302 a násl. trestního řádu pro přečin zanedbání povinné výživy podle ustanovení § 196 odst. 1 trestního zákoníku. Kárně obviněný ve věci rozhodl trestním příkazem ze dne 28. 12. 2012, kterým obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na dobu 3 let a dále mu uložil přiměřené povinnosti platit řádně a včas běžné výživné a splatit dlužné výživné k rukám matky jeho nezletilé dcery. Obviněnému se trestní příkaz nepodařilo doručit; právní moci nabyl dne 23. 1. 2013. Vzhledem k tomu, že (v té době již odsouzený) J. K. své povinnosti stanovené mu soudem v průběhu zkušební doby neplnil, nařídil soud veřejné zasedání a za účelem zajištění jeho účasti u jednání postupně vydal příkaz k jeho zatčení, Evropský zatýkací rozkaz i Žádost o vyžádání osoby z ciziny. Přesto se účast obžalovaného u jednání zajistit nepodařilo a dne 12. 1. 2015 bylo v jeho nepřítomnosti, rovněž v řízení proti uprchlému, rozhodnuto, že se ve zkušební době neosvědčil a že uložený trest vykoná ve věznici s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 3. 2015. Následně mu byl trest nařízen a v návaznosti na to byl vydán příkaz k jeho dodání do výkonu trestu odnětí svobody, který se podařilo realizovat až dne 14. 6. 2017. Dne 20. 6. 2017 byl odsouzenému do věznice doručen trestní příkaz s příslušným poučením podle § 306a odst. 2 trestního řádu, na základě kterého dne 26. 6. 2017, prostřednictvím svého obhájce, požádal soud o zrušení předmětného trestního příkazu. Kárně obviněný jeho žádosti vyhověl a dne 7. 7. 2017 zrušil všechna rozhodnutí, na základě kterých byl odsouzený umístěn ve výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň ve věci nařídil hlavní líčení a vazební zasedání na 24. 7. 2017. Dne 12. 7. 2017 požádal obžalovaný prostřednictvím svého obhájce o propuštění z výkonu trestu odnětí svobody s odůvodněním, že zde již neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí, které by odůvodňovalo omezení jeho osobní svobody. Na tuto žádost hodlal kárně obviněný reagovat sdělením adresovaným obhájci, že z důvodu nemožnosti dřívější es