— Nejvyšší správní soud

13 Kss 5/2019- 34 - text pokračování 13 Kss 5/2019 - 36 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a doc. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., v právní věci kárného navrhovatele: předseda Okresního soudu v Teplicích, se sídlem U Soudu 1450/11, Teplice, proti kárně obviněnému: JUDr. Dušanu Machovi, soudci Okresního soudu v Teplicích, v řízení o kárné odpovědnosti soudce, ve věci návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 23. 8. 2019, o návrhu kárného navrhovatele ze dne 2. 9. 2019 na schválení dohody o vině a kárném opatření uzavřené dne 27. 8. 2019, takto: Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 27. 8. 2019 v sídle Okresního soudu v Teplicích, a na základě které JUDr. Dušan Mach, nar. X, soudce Okresního soudu v Teplicích se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, že jako soudce Okresního soudu v Teplicích zaviněným porušením svých povinností podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) způsobil v době od 2. 2. 2016 do 29. 5. 2019 nedůvodné průtahy neprovedením úkonů v níže uvedených věcech vedených u Okresního soudu v Teplicích: 1) sp. zn. 15 P 379/2012, v době od 15. 12. 2016 do 23. 5. 2019, 2) sp. zn. 14 Nc 928/2013 v době od 2. 2. 2016 do 19. 12. 2017 a od 9. 10. 2018 do 24. 4. 2019, 3) sp. zn. 14 Nc 4356/2016 v době od 28. 12. 2016 do 23. 5. 2017 a od 12. 6. 2017 do 21. 2. 2019, 4) sp. zn. 16 Nc 1048/2017 v době od 6. 11. 2017 do 21. 2. 2019, 5) sp. zn. 14 Nc 2212/2014 v době od 18. 12. 2018 do 29. 5. 2019, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a za to se mu ukládá kárné opatření snížení platu o 10% na dobu 4 měsíců podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Průběh kárného řízení [1] Dne 23. 8. 2019 byl Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému ve shora uvedené věci doručen návrh předsedy Okresního soudu v Teplicích (dále též „kárný navrhovatel“) z téhož dne na zahájení kárného řízení s JUDr. Dušanem Machem, soudcem Okresního soudu v Teplicích (dále též „kárně obviněný“). Taktéž byla kárnému soudu předložena výtka udělená kárně obviněnému podle § 88a zákona o soudech a soudcích ze dne 7. 4. 2017, sp. zn. Spr 709/2016, a zápis o projednání výsledku kontroly na Okresním soudě v Teplicích provedené Krajským soudem v Ústí nad Labem ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. Spr 430/2019. [2] Kárný navrhovatel v kárném návrhu uvedl, že kárně obviněný zaviněným porušením svých povinností spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, spočívající v tom, v přiměřených lhůtách nečinil procesní úkony směřující k rozhodnutí věcí, jež mu byly přiděleny, a tím způsobil neodůvodněné průtahy a) ve věci vedené pod sp. zn. 15 P 379/2012 ve vztahu k návrhu matky na snížení výživného došlému soudu dne 25. 11. 2015, a to v době od 15. 12. 2016 do 23. 5. 2019, b) ve věci vedené pod sp. zn. 14 Nc 928/2013 v době od 2. 2. 2016 do 19. 12. 2017 a od 9. 10. 2018 do 24. 4. 2019, c) ve věci vedené pod sp. zn. 14 Nc 4356/2016 v době od 28. 12. 2016 do 23. 5. 2017 a od 12. 6. 2017 do 21. 2. 2019, d) ve věci vedené pod sp. zn. 16 Nc 1048/2017 v době od 6. 11. 2017 do 21. 2. 2019, e) a ve věci vedené pod sp. zn. 14 Nc 2212/2014 v době od 18. 12. 2018 do 29. 5. 2019, přičemž v této věci nadto, při jednání dne 14. 6. 2018, vyhlásil rozsudek č. j. 14 Nc 2212/2014 - 116, kterým zamítl návrh matky (žalobkyně) na určení, že žalovaný č. 1 není otcem žalované č. 2 (nezletilé N. E.), a to z důvodu uplynutí lhůty k popření otcovství, aniž by se však z úřední povinnosti zabýval tím, zda jsou dány důvody pro prominutí zmeškání této lhůty ve smyslu ustanovení § 425 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a § 792 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, což vedlo ke zrušení tohoto rozsudku odvolacím soudem, přičemž v důsledku tohoto jeho postupu se řízení nedůvodně protáhlo nejméně o 350 dnů (včetně uvedené doby nečinnosti). [3] Podáním ze dne 2. 9. 2019 kárný navrhovatel sdělil kárnému soudu, že kárně obviněného seznámil s obsahem kárného návrhu a následně uzavřeli dohodu o vině a kárném opatření; navrhl přitom kárnému soudu, aby, pokud se ztotožní se závěry obsaženými v kárném návrhu a shledá-li k tomu i další zákonné podmínky, předloženou dohodu schválil. Jako příloha předmětného podání pak byla kárnému soudu doručena Dohoda o vině a kárném opatření uzavřená mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 27. 8. 2019 v sídle Okresního soudu v Teplicích (dále jen „dohoda“). V této dohodě kárně obviněný prohlásil, že se dopustil skutku specifikovaného v kárném návrhu, kárný navrhovatel pak konstatoval, že jím zjištěné skutečnosti dostatečně odůvodňují závěr, že kárně obviněný předmětný skutek spáchal; společně se přitom dohodli na uložení kárného opatření, a to snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců. [4] Kárný soud postupem podle § 13 zákona č. 7/2002 Sb. ověřil, že dohoda a kárný návrh si vzájemně odpovídají; k rozhodnutí o návrhu kárného navrhovatele na její schválení proto na den 22. 10. 2019 nařídil veřejné zasedání [přiměřeně podle § 314o odst. 1 písm. a) trestního řádu]. [5] Veřejné zasedání kárného soudu se konalo za stálé přítomnosti kárně obviněného a kárným navrhovatelem pověřené místopředsedkyně Okresního soudu v Teplicích JUDr. Daniely Novotné (srov. přiměřeně § 314q odst. 1 in fine trestního řádu). Ta konstatovala, že na uzavřené dohodě o vině a kárném opatření trvá a navrhuje ji kárnému soudu ke schválení; zrekapitulovala přitom, že předmětem kárného návrhu bylo pět věcí vedených u tamějšího soudu, přičemž se jednalo o neučinění procesních úkonů směřujících k jejich skončení ze strany kárně obviněného. Většina předmětných věcí však již byla pravomocně skončena, v jednom případě kárně obviněný vyslovil nepříslušnost Okresního soudu v Teplicích a věc byla postoupena jinému okresnímu soudu. Poukázala na to, že kárný návrh byl podán v reakci na prověrku učiněnou krajským soudem, která zjistila pochybení senátu kárně obviněného popsaná ve výsledcích o této kontrole. K osobě kárně obviněného uvedla, že v minulosti měl určité problémy s organizací práce; vedení soudu se mu však snažilo vyjít vstříc, v současné době má asi po dobu roku a půl k dispozici asistentku pracující na poloviční úvazek. Na druhou stranu došlo k výraznému zlepšení jeho práce, navíc jde o dlouholetého soudce Okresního soudu v Teplicích. [6] Kárně obviněný uvedl, že dohodu uzavřel s vědomím existence vytýkaných průtahů; nepopírá je a velmi jej mrzí, přičemž se však domnívá, že jimi nebyl nikdo poškozen. Má velmi vážné problémy osobního charakteru, o nichž se mu těžko mluví. Zmínil jistou disorganizaci ve vedení své práce. V posledních letech dle něj navíc napadá stále více nových věcí, některé z nich jsou velmi složité a těžko se soudí; v opatrovnickém řízení se obzvláště klade důraz na co největší rychlost, on ovšem považuje za potřebné nechat určitý časový prostor, aby se „obrousily hrany“ mezi účastníky, neboť čas určitým způsobem spraví spoustu věcí sám. Uznal, že se dopustil řady pochybení, kdy ve lhůtě kolem dvou či tří měsíců neučinil žádný úkon, na čemž se nedá nic změnit; přijímá svou odpovědnost a snaží se ze všech svých sil o zlepšení. Uzavřel, že pozice soudce je nejlepší práce, kterou v životě dělal. Následně pak výslovně uvedl, že porozuměl podstatě dohody, obsahu skutku, zná právní kvalifikaci i výši možného trestu; prohlášení o spáchání skutku učinil dobrovolně a bez nátlaku a jsou mu známy důsledky sjednané dohody, tedy že se vzdává projednání kárného návrhu v řádném kárném řízení. II. Hodnocení kárného soudu [7] Usnesením ze dne 17. 1. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018  71, zaujal kárný soud názor, že „na základě § 25 zákona č. 7/2002 Sb., lze v již zahájeném řízení o kárné odpovědnosti soudce přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu (kárném opatření) podle § 314o a násl. trestního řádu“, přičemž tento institut již několikrát aplikoval (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018  199, ze dne 18. 4. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018 – 116, ze dne 4. 6. 2019, č. j. 13 Kss 3/2019 – 47, či ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 – 51). V rozhod