5 Azs 306/2019 — Nejvyšší správní soud

5 Azs 306/2019- 30 - text 5 Azs 306/2019 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: W. T., zastoupený JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Hládkov 701/4, Praha 6, proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2019, č. j. 2 A 36/2019  37, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2019, č. j. 2 A 36/2019  37, se ve výroku I. a II. ruší. II. Rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, ze dne 16. 5. 2019, č. j. KRPA-190284-20/ČJ-2019-000022-ZSV, se ruší. III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Odměna a náhrada hotových výdajů advokáta JUDr. Ing. Jakuba Backy se určuje částkou 8228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 (třiceti) dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Průběh dosavadního řízení [1] Rozhodnutím žalované ze dne 16. 5. 2019, č. j. KRPA-190284-20/ČJ-2019-000022-ZSV, byl žalobce dle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v relevantním znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zajištěn za účelem správního vyhoštění. Doba zajištění byla stanovena na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody. [2] Žalobce následně podal žalobu proti rozhodnutí žalované u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 26. 7. 2019, č. j. 2 A 36/2019  37, zamítl. [3] Městský soud při posouzení této věci vyšel z obsahu správního spisu, z něhož zjistil, že dne 15. 5. 2019 byl žalobce v prostorách haly železniční stanice Praha hl. n. kontrolován policejní hlídkou. Žalobce u sebe neměl platný doklad, prokázal se pouze In-kartou. Po provedené lustraci bylo zjištěno, že je na žalobce vydán příkaz k zatčení Okresním soudem v Šumperku. Žalobce byl proto zatčen na základě § 69 odst. 3 trestního řádu. Žalobce měl mimo jiné u sebe identifikační kartu vystavenou na jméno M. G., která pocházela z trestné činnosti vloupání do bytu. Okresní soud v Šumperku následně vydal příkaz k propuštění žalobce, nicméně vzhledem k tomu, že se zdržoval na území ČR neoprávněně, byl zajištěn dle § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Bylo rovněž zjištěno, že rozhodnutím Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne 18. 2. 2019, č. j. KRPT-287784-32/ČJ-2018-070022, byla žalobci dle § 50a odst. 3 písm. c) zákona o pobytu cizinců, v tehdejším znění, uložena povinnost opustit území ČR, a to do 60 dnů od doručení tohoto rozhodnutí (tj. do 18. 4. 2019). [4] Dle protokolu ze dne 16. 5. 2019 žalobce vypověděl, že dne 2. 6. 2013 přicestoval z Egypta, a to bez platného cestovního dokladu, neboť ten ještě na palubě letadla zničil. V České republice neměl žádné povolení k pobytu. O povinnosti opustit území ČR věděl, byl však předvolán k soudu do Bruntálu na 28. 5. 2019 a do Šumperku na 30. 5. 2019. Žalobce si nepodal žádost o stanovení nové lhůty k vycestování, namísto toho požádal o vízum k pobytu za účelem strpění na území ČR. Jeho žádost byla zamítnuta a o jeho odvolání nebylo v době jeho zajištění doposud rozhodnuto. Žalobce uvedl, že nevěděl o tom, že mu nesvědčí fikce pobytu. Odmítl vycestovat, neboť má na území ČR přítelkyni. Žalobce pracuje od 24. 12. 2018 v „kebabárně“ na ulici Kamenická v Praze 7, každý den od 12 do 22 hodin. Měsíční příjem nechtěl sdělit. V roce 2013 si podal žádost o mezinárodní ochranu, která mu však nebyla udělena. K italskému dokladu, který měl u sebe, sdělil, že jej dostal v Ústí nad Labem a zaplatil za něj asi 5000 Kč. Doklad si pořídil asi před dvěma měsíci, aby mohl být vpuštěn na fotbalový zápas Slavia Praha - Chelsea. Byl si vědom toho, že se jedná o padělaný doklad. V Egyptě měl problémy se zákony, dostával pokuty a neplatil daně, ale nejednalo se o trestnou činnost. Problémy s nelegálním pobytem měl v Belgii, Švýcarsku, Lucembursku a Norsku. Žalobce dále uvedl, že má na území ČR přítelkyni, M. M., nar. X, občanku ČR. Jedná se o partnerský vztah, který trvá asi 5 let. V současné době přítelkyně bydlí v Karviné, v bytě se svými dětmi a s žalobcem. O svou přítelkyni se finančně stará, jelikož má tři děti a nepracuje. Posílá jí různě vysoké finanční příspěvky, někdy i 26 000 Kč měsíčně. Své vyhoštění by kvůli vztahu k přítelkyni považoval za zásah do soukromého života. V Egyptě nemá žádné zázemí. V současné době nemá peníze k vycestování ani k pobytu, ale snaží se pracovat. Povolení k zaměstnání nemá. Peníze na složení finanční záruky nemá. Posledních asi 10 dnů pobýval sám v hostelu, ale adresu si nepamatuje. Svou adresu na policii nehlásil. V případě správního vyhoštění nevycestuje dobrovolně. Na území ČR byl obviněn z přečinu krádeže, soudní řízení stále probíhá. [5] Téhož dne bylo s žalobcem zahájeno řízení o správním vyhoštění a rozhodnutím žalované ze dne 16. 5. 2019, č. j. KRPA-190284-26/ČJ-2019-000022-ZSV, bylo žalobci dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona o pobytu cizinců uloženo správní vyhoštění a stanovena doba 3 let, kdy mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie. Žalobce napadl toto rozhodnutí odvoláním, o němž v době rozhodování městského soudu nebylo doposud rozhodnuto (pozn. NSS: následně rozhodnutím Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 8. 8. 2019, č. j. CPR-24037-3/ČJ-2019-930310-V242, bylo toto rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce zrušeno a věc byla vrácena žalované k novému projednání). [6] Po vydání shora uvedeného rozhodnutí žalované o zajištění žalobce, napadeného žalobou v nyní posuzované věci, žalobce podal novou žádost o udělení mezinárodní ochrany, a byl rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 23. 5. 2019, č. j. OAM-296/LE-BA04-BA04-PS-2019, zajištěn dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu do 8. 9. 2019. Z tohoto důvodu bylo dne 24. 5. 2019 zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění dle § 127 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců ukončeno. Po uplynutí doby zajištění dle zákona o azylu byl žalobce propuštěn na svobodu. [7] K žalobní námitce, podle níž žalovaná nedostatečně posoudila realizovatelnost účelu zajištění, tedy správního vyhoštění, z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života žalobce a nezohlednila vztah žalobce k přítelkyni české státní příslušnosti, tedy jeho postavení rodinného příslušníka občana ČR, městský soud odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2011, č. j. 7 As 79/2010 - 150, publ. pod č. 2524/2012 Sb. NSS (všechna zde zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná též na www.nssoud.cz), podle něhož má správní orgán povinnost zabývat se v řízení o zajištění cizince podle § 124 zákona o pobytu cizinců možnými překážkami správního vyhoštění v případech, kdy jsou mu tyto překážky v době rozhodování o zajištění známy nebo v řízení vyšly najevo. V takové situaci je povinen možné překážky před rozhodnutím o zajištění cizince předběžně posoudit a učinit si úsudek o tom, zda je správní vyhoštění alespoň potenciálně možné. [8] Městský soud ovšem odkázal rovněž na navazující judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze dne 23. 1. 2019, č. j. 1 Azs 151/2018 – 28, a ze dne 15. 2. 2017, č. j. 2 Azs 281/2016 – 50) z níž podle městského soudu vyplývá, že posouzení důvodů znemožňujících vycestování (tj. mimo jiné i nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince) v rámci řízení o zajištění cizince je předběžné a subsidiární, přičemž v řízení o zajištění není nutné postavit najisto, že vyhoštění cizince bude skutečně realizováno. Postačí závěr o možnosti vyhoštění. [9] Podle městského soudu žalovaná k otázce soužití žalobce s jeho přítelkyní v žalobou napadeném rozhodnutí uvedla, že pokud žalobce již 5 měsíců denně pracuje v Praze, bylo by téměř nemožné sdílet s přítelkyní v Karviné společnou domácnost, jelikož se jedná o město vzdálené více než 300 km. Přestože žalovaná tuto úvahu předestřela ve vztahu k hodnocení možnosti použití zvláštních opatření dle § 123b zákona o pobytu cizinců, a nikoliv explicitně ve vztahu k otázce realizovatelnosti případného správního vyhoštění, neznamená to podle městského soudu nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost je taková vada, která soudu brání „přezkoumat“ rozhodnutí, tedy závěry, k nimž správní orgán v rozhodnutí dospěl. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je však zřejmé, že žalovaná je přesvědčena o tom, že žalobce nesdílí společnou domácnost se svou přítelkyní a tedy není rodinným příslušníkem občana ČR. Proto městský soud nepovažoval napadené rozhodnutí