2 As 45/2021 — Nejvyšší správní soud

2 As 45/2021- 66 - text 2 As 45/2021 - 75 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) JUDr. H. J. P., b) A. J., oba zastoupeni JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem Jaselská 202/19, Brno, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem A. Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: ELTON hodinářská, a.s., se sídlem Náchodská 2105, Nové Město nad Metují, zastoupena JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem Dukelská tř. 15/16, Hradec Králové, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 26. 5. 2017, č. j. O43643/D16077142/2016/ÚPV, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, č. j. 8 A 125/2017 – 220, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, č. j. 8 A 125/2017 – 220, se zrušuje. II. Rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 26. 5. 2017, č. j. O43643/D16077142/2016/ÚPV, a rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2016, č. j. O-43643/D053912/2014/ÚPV, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 26 183 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce JUDr. Milana Kyjovského, advokáta se sídlem Jaselská 202/19, Brno. IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 9114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Milana Kyjovského, advokáta se sídlem Jaselská 202/19, Brno. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě žalobců a) a b) ani o kasační stížnosti žalobkyně a). Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím předsedy žalovaného ze dne 26. 5. 2017, č. j. O43643/D16077142/2016/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí“), byl zamítnut rozklad žalobců a) a b) a bylo potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2016, č. j. O43643/D053912/2014/ÚPV (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“). Tím byl zamítnut návrh žalobců a) a b) [dědiců po Mgr. J. R. a D. N.] na prohlášení slovní grafické ochranné známky č. přihlášky 43643, č. zápisu 159535, ve znění „[OBRÁZEK]“, s datem přednosti k 20. 10. 1969, chránící výrobky zařazené podle mezinárodního třídění výrobků a služeb do třídy 14, jejímž vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení (dále jen „ochranná známka“) za neplatnou, a to jak podle § 32 odst. 1, § 4 písm. l) a m) a § 52 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v rozhodném znění (dále jen „zákona č. 441/2003 Sb.“), ve spojení s § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, v rozhodném znění (dále jen „zákon č. 8/1952 Sb.) [viz výrok I.], tak podle § 32 odst. 3 a § 7 odst. 1 písm. i) zákona č. 441/2003 Sb. [viz výrok II.]. Žalovaný své rozhodnutí založil na tom, že žalobci a) a b) ve správním řízení neprokázali, že jsou osobami, kterým (jako právním nástupcům údajného autora) náležejí autorská práva k označení ELTON; jejich tvrzená autorská práva proto nemohou být dotčena užíváním napadené ochranné známky, jež je s tímto označením totožná. [2] Rozhodnutí předsedy žalovaného napadli žalobci a) a b) u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobou, jíž se domáhali jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítali, že správní orgán v řízení nepostupoval tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nesprávně dle nich posoudil předložené důkazy, které hodnotil selektivně a nikoliv ve vzájemných souvislostech. Rozsudek městského soudu [3] Městský soud rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. 8 A 125/2017 – 220 (dále jen „napadený rozsudek“), podanou žalobu zamítl. Ohledně hodnocení Zápisu z porady ze dne 18. 12. 1968 o projednání požadavku závodu Nové Město nad Metují o přiznání podnikové samostatnosti se ztotožnil s žalovaným, že obsahuje zásadní formální vady (není opatřen podpisy a je v něm uveden název v té době neexistujícího orgánu), navíc se vůbec netýká napadené ochranné známky, pročež je nutné jej považovat za nevěrohodný a irelevantní. Soud nepřisvědčil ani námitce brojící proti postupu žalovaného, který k otázce pravosti této listiny neustanovil znalce; k závěru o neautentičnosti dané listiny totiž bylo možné dospět bez odborného zkoumání. Navíc v (civilním) řízení na ochranu autorského práva žalobců a) a b) vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 14/2016 byl ustanoven znalec Ing. Pavel Kokiš, z jehož znaleckého posudku vyplývá, že listina mohla být vyhotovena nejdříve v roce 1973. Věrohodnost listiny nikterak nezvyšuje ani skutečnost, že byla založena ve státním archivu. [4] K archům s vyobrazením log ELTON a PRIM (včetně označení použitého v napadené ochranné známce), které měly být nalezeny v archivu Mgr. R. společně s jinými jeho díly, městský soud uvedl, že samy o sobě nemohou být důkazem jeho autorství. Na fotografických negativech předložených žalobci byla zobrazena i taková loga, která zcela jistě nevytvořil Mgr. R. (značka Thonet Wien). Soud zdůraznil, že z materiálů není patrné, kdo, kdy a k jakému účelu loga vytvořil. [5] V případě odborného vyjádření doc. F. Š. soud souhlasil s žalovaným, že mu schází grafické vyobrazení porovnávaných děl. Vymezil se proti tomu, že u loga ELTON má být patrné pro Mgr. R. typické oddělení tahu vodorovného od svislého použité u jeho písma Barell. Žalovaný demonstroval odlišnost písma použitého v napadené ochranné známce od autorských fontů Mgr. R. Barell a Metron ve srovnávací tabulce prvostupňového správního rozhodnutí. Soud připustil, že žalovaný si mohl sám ověřit (v posudku neuvedenou) odbornost znalce Mgr. Ing. I. B. v seznamu znalců. Ztotožnil se však s tím, že jeho závěr o podobnosti písma loga ELTON s písmem Gothic Barell není důkazem o autorství Mgr. R., byť znalec při svém výslechu uvedl, že o něm nemá pochyb. Svědek J. Ž. (zaměstnanec podniku ELTON, který vyhotovil podnikovou technickou normu s tímto logem), ovšem vypověděl, že Mgr. R. neznal; při tvorbě loga PRIM spolupracoval s D. N., která zvětšila návrh z publikace, kterou měli ve vývojové kanceláři (logo ELTON bylo vytvořeno ze stejných písmen). Výpověď svědka o tom, co vnímal svými smysly, má dle soudu větší důkazní sílu než znalecký posudek, který pouze obsahuje znalcovy odborné názory. Ze stejného důvodu městský soud nepřesvědčila ani výpověď PhDr. M. L., že jí Mgr. R. osobně předváděl ukázky své práce, mezi nimiž bylo i logo PRIM, k němuž uvedl, že jej později rozvinul do písma Gothic Barell. I tato svědkyně dospěla ve svém Odborném posudku ve věci autorství grafického designéra J. R. k designu logotypů ELTON a PRIM k závěru o jednoznačném autorství Mgr. R., a to na základě shodných rysů loga s písmem Barell. Soud nevyhověl návrhu žalobců na výslech PhDr. L., neboť již byla k daným skutečnostem vyslechnuta Krajským soudem v Hradci Králové. Poukázal na výpověď J. Ž. podloženou dopisem podniku ELTON ze dne 8. 11. 1968 adresovaným D. N., jenž obsahuje prosbu o navázání spolupráce při řešení výtvarné stránky hodinek. K odbornému posouzení MgA. M. P., který se taktéž domnívá, že se v případě loga ELTON jedná o autorské dílo Mgr. R. (s ohledem na soudkovité zkreslení písma využité v písmu Barell, aplikaci tzv. ink traps využitých v písmu Metron, profesionální vyrovnání párů znaků) uvedl, že ani tento odborník nebyl přítomen tvorbě daných log. Soud uzavřel, že závěry MgA. P., PhDr. L., Mgr. Ing. B. i doc. Š., byť podpořené jejich odbornou erudicí, mohly být ovlivněny podnikovou normou pojednávající o externím výtvarníkovi, stejně jako zápisem z porady z roku 1968 hovořící přímo o Mgr. R. a jeho návrzích loga PRIM. Nepřisvědčil ani námitce, že žalovaný hodnotil znalecké závěry Mgr. Ing. B. a doc. Š. v rozporu s § 56 správního řádu, jelikož je posoudil bez odpovídajících odborných znalostí. Výhrady, které správní orgán k těmto důkazním prostředkům učinil (odbornost znalce, formální stránka posudku, zohledněné podklady), nevyžadovaly odbornou znalost. [6] Městský soud nesouhlasil s žalobci, že bylo povinností osoby zúčastněné na řízení (dále též „OZNŘ“) prokázat, že po právu užívá autorské dílo. Napadená ochranná známka byla přihlášena s tím, že vlastníkem je přihlašovatel, jehož zaměstnanec toto dílo v rámci svých pracovních povinností vytvořil. V řízení na prohlášení ochranné známky za neplatnou bylo zcela na žalobcích, aby prokázali své tvrzení, že autorem loga ELTON je jejich právní předchůdce Mgr. R., což se jim nepodařilo. Argument žalobců, že autorem loga může být D. N., označil soud za zcela nový (správní orgány se jím nezabývaly), pročež k němu nepřihlížel. Závěrem konstatoval, že žalobci budou moci v případě, že jejich autorství bude prokázáno v jiném řízení, nebo se objeví další důkaz prokazující autorství Mgr. R. nebo D. N. (např. publikace z té doby, objednávka z