9 Azs 84/2016 — Nejvyšší správní soud

Ars 2/2022- 32 - text pokračování Ars 2/2022 - 37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda ve městě Horšovský Týn, zastoupen Mgr. Jiřím Nejdlem, advokátem se sídlem Zlatnická 195, Klatovy, a účastníka řízení: město Horšovský Týn, se sídlem náměstí Republiky 52, Horšovský Týn, zastoupeno JUDr. Táňou Šůsovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Máchova 556, Přeštice, týkající se návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda ze dne 17. 11. 2021 ve znění doplnění ze dne 15. 12. 2021 nemá nedostatky, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 2. 2022, č. j. 57 A 4/2022-24, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Navrhovatel podal dne 18. 11. 2021 návrh na konání místního referenda ve městě Horšovský Týn o otázce „Souhlasíte s výstavbou sezónního venkovního koupaliště ve městě na dluh ve výši 100 mil. Kč, kdy tato stavba na řadu let oddálí potřebnější investice do rozvoje města, zejména pak řešení kolabující dopravy?“. Účastník řízení návrh podle § 12 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), přezkoumal, přičemž shledal jeho nedostatky, které dne 2. 12. 2021 sdělil zmocněnci navrhovatele, a podle § 12 odst. 2 téhož zákona jej vyzval k jejich odstranění. Na výzvu reagoval navrhovatel dne 15. 12. 2021 doplněním návrhu, který odpůrce opětovně přezkoumal, a nadále shledal nedostatky, jež zmocněnci sdělil v přípisu doručeném dne 4. 1. 2022 a označeném jako „Vyrozumění o výsledku přezkoumání Doplnění návrhu na konání místního referenda“. V něm návrhu ve znění doplnění vytkl následující nedostatky: 1. upozornění pro oprávněné osoby podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu není uvedeno na přední straně podpisových listin se všemi ostatními náležitostmi, strany nejsou číslovány, aby bylo zřetelné, že list je oboustranný a že může obsahovat pokračování textu; typ písma a formátování textu upozornění se jeví, jako by byl dodatečně dopsán/dotištěn; 2. po kontrole podpisových listin vyškrtl účastník řízení 11 osob z důvodu, že nejsou oprávněnou osobou, 9 osob proto, že podepsalo podpisovou listinu více než jednou, dalších 9 osob, které uvedly nečitelné údaje, 30 osob, které nebyly nalezeny v základním registru obyvatel, a konečně 140 osob, jež neuvedly údaje vlastnoručně; s ohledem na to účastník řízení nezapočetl celkem 199 podpisů z původních 835 a uznal pouze 636 podpisů oprávněných osob (návrh na konání místního referenda však musí být vzhledem k celkovému počtu osob oprávněných hlasovat v referendu podpořen podle § 8 odst. 2 zákona o místním referendu alespoň 773 osobami); 3. odhad nákladů spojených s provedením místního referenda podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu je nesprávný a neúplný; 4. jestliže návrh uvádí, že s uskutečněním referenda nevzniknou „žádné přímé náklady“, pak v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu neobsahuje odhad nákladů spojených s uskutečněním rozhodnutí přijatého v referendu; 5. návrh neobsahuje způsob úhrady nákladů; 6. návrh nesplňuje podmínku podle § 9 odst. 1 zákona o místním referendu, neboť jako členy přípravného výboru uvádí pouze dvě osoby, a neobsahuje náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. f) téhož zákona, jimiž jsou jméno, příjmení, datum narození, adresa pobytu a vlastnoruční podpis všech členů přípravného výboru. [2] Navrhovatel se proto dne 12. 1. 2022 obrátil na krajský soud s návrhem, v němž uvedl, že s výzvou podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nesouhlasí a žádá, aby soud určil, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Krajský soud nyní napadeným usnesením neshledal návrh důvodným a zamítl jej. Nejprve konstatoval, že návrh byl podán včas, neboť zákon o místním referendu nevylučuje opakovanou výzvu k odstranění nedostatků, jak již v minulosti připustil Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 26. 9. 2012, č. j. 50 A 17/2012-63. Zákon o místním referendu naopak umožňuje, aby po obdržení opraveného návrhu na konání místního referenda vydal obecní úřad znovu výzvu k odstranění vad návrhu, neboť taková výzva směřuje k tomu, aby byl zastupitelstvu předkládán pokud možno po formální stránce bezvadný návrh. V nové výzvě však mohou být vytýkány pouze vady učiněné v opravě původního návrhu. Přestože v tomto případě byl druhý přípis navrhovateli formálně označen jako „Vyrozumění o výsledku přezkoumání Doplnění návrhu na konání místního referenda“, a nikoli jako výzva k odstranění nedostatků, posoudil jej krajský soud podle obsahu tak, že opětovně vytýká nedostatky, které byly identifikovány již v předchozí výzvě, avšak nebyly ani doplněním návrhu odstraněny. Jestliže navrhovatel započal k první výzvě s odstraňováním některých vad a současně s vytčením jiných vad polemizoval, pak dle krajského soudu mohl vyhledat soudní ochranu teprve tehdy, až věděl, jak se účastník řízení k opravě a argumentaci postaví. Desetidenní lhůta k podání návrhu proto začala běžet až okamžikem doručení této druhé výzvy, tj. dne 4. 1. 2022, a pokud byl návrh podán k soudu dne 11. 1. 2022, stalo se tak včas. [3] Soud také odmítl procesní námitku účastníka řízení, podle níž není zmocněnec přípravného výboru oprávněn za navrhovatele jednat. Zmocněnec sice nebyl v návrhu uveden mezi členy přípravného výboru, což ostatně byl jeden z vytčených nedostatků návrhu. S ohledem na skutečnost, že zmocněnec byl spolu s dalšími členy přípravného výboru uveden na podpisových listinách a že plnou moc advokátovi podepsali všichni tři členové přípravného výboru, by však soud považoval za formalismus, pokud by samotná projednatelnost návrhu k soudu měla záviset pouze na této procesní otázce. Ostatně z okolností vyplývá, že zmocněnec činil relevantní úkony v souladu s vůlí dvou dalších členů navrhovatele. [4] Některé z jednotlivých vytýkaných nedostatků posoudil krajský soud ve shodě s účastníkem řízení jako vady návrhu (neuvedení zmocněnce jako člena přípravného výboru, neuvedení nákladů na uskutečnění rozhodnutí přijatého v referendu), naopak v části dal za pravdu navrhovateli (vytýkaný nedostatečný počet podpisů oprávněných osob). Navrhovatel ovšem v návrhu k soudu nijak nezpochybnil vytýkaný nedostatek návrhu spočívající v tom, že upozornění oprávněných osob podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu nebylo na podpisových listinách umístěno se všemi dalšími náležitostmi na jejich přední straně, ale vždy samostatně na zadní straně. Krajský soud se jím proto nijak nezabýval. [5] Krajský soud se ztotožnil s hodnocením účastníka řízení, pokud jde o neuvedení jména zmocněnce v návrhu jako člena přípravného výboru. Původní i doplněný návrh totiž uvádí samostatně zmocněnce přípravného výboru a následně pouze dva členy přípravného výboru. Přitom § 10 odst. 1 písm. e) a f) zákona o místním referendu vyžadují, aby návrh obsahoval označení zmocněnce z členů přípravného výboru a jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu, a jejich vlastnoruční podpisy. Podle krajského soudu proto návrh na konání místního referenda postrádal jednu z předepsaných náležitostí a šlo o vadu snadno odstranitelnou. Náležitost návrhu podle soudu nelze opravit, resp. doplnit, odkazem na podpisové archy, jež tvoří přílohy návrhu a jsou zcela samostatnými listinami s vlastními náležitostmi. Údaje v návrhu a podpisových listinách se přitom musejí shodovat. [6] Stejně tak se krajský soud ztotožnil s hodnocením nedostatečného vyčíslení nákladů spojených s uskutečněním rozhodnutí přijatého v referendu. Pokud navrhovatel uvedl, že městu nevzniknou žádné další přímé náklady, jedná se o odhad nedostatečný, neúplný, až zavádějící. Tento odhad má totiž obsahovat nejen náklady vysloveně přímé, ale také již vynaložené, které by přišly vniveč (například náklady na „odklizení“ již uzavřených smluv, zaplacené správní poplatky, vrácení zapůjčených peněžních prostředků atd.). Z veřejně dostupných informací na webových stánkách města Horšovský Týn lze podle soudu zjistit, že v době podání návrhu už byl záměr výstavby koupaliště dávno schválen a byla již také schválena smlouva o mnohamilionovém úvěru (usnesení zastupitelstva ze dne 10. 5. 2021). Také v registru smluv byla zveřejněna smlouva o úvěru a smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace koupaliště a v zadávacím řízení na veřejnou zakázku byl vybrán zhotovitel stavby (usnesení rady města ze dne 24. 11. 2021). S ohledem na to, že návrh na konání mí