4 As 385/2023 — Nejvyšší správní soud

4 As 385/2023- 34 - text  4 As 385/2023-38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Kubový s.r.o., IČ 27462315, se sídlem Vysokomýtská 1740, Choceň, zast. JUDr. Barborou Martinkovou, advokátkou, se sídlem Dolní 275, Choceň, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2023, č. j. 020850/2023/KUSKDOP/Hav, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2023, č. j. 43 A 30/202339, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2023, č. j. 43 A 30/202339, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Městský úřad Kolín rozhodnutím ze dne 11. 7. 2022, č. j. MUKOLIN/OD 68727/22pel, uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 42b odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), jehož se dopustila tím, že a) dne 06. 05. 2021 v 17:24 hodin provozovala na pozemní komunikaci v obci Kolín  Sendražice, ul. Ovčárecká (na úrovni domu čp. 471 až čp. 490), ve směru jízdy na obec Ovčáry, motorové vozidlo tov. zn. LIEBHERR, reg. zn. E011215, kdy při vysokorychlostním kontrolním vážení, v rozporu s ust. § 25 odst. 1 a odst. 6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, nedodržela podmínky stanovené v Rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR, č. j. 51118, a to: překročení největší povolené hmotnosti skupiny náprav č. 2,3 (největší povolená hmotnost 24000 kg, naměřená hmotnost před odpočtem 30053 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 26747 kg, hmotnost překročena o 2747 kg), překročení největší povolené hmotnosti motorového vozidla (největší povolená hmotnost 36000 kg, naměřená hmotnost před odpočtem 39835 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 37843 kg, hmotnost překročena o 1843 kg), b) dne 06. 05. 2021 v 13:34 hodin provozovala na pozemní komunikaci v obci Kolín  Sendražice, ul. Ovčárecká (na úrovni domu čp. 471 až čp. 490), ve směru jízdy na obec Ovčáry, motorové vozidlo tov. zn. LIEBHERR, reg. zn. E011215, kdy při vysokorychlostním kontrolním vážení, v rozporu s ust. § 25 odst. 1 a odst. 6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, nedodržela podmínky stanovené v Rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR, č. j. 51118, a to: překročení největší povolené hmotnosti skupiny náprav č. 2,3 (největší povolená hmotnost 24000 kg, naměřená hmotnost před odpočtem 29764 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 26489 kg, hmotnost překročena o 2489 kg), překročení největší povolené hmotnosti motorového vozidla (největší povolená hmotnost 36000 kg, naměřená hmotnost před odpočtem 39388 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 37418 kg, hmotnost překročena o 1418 kg), c) dne 07. 05. 2021 v 12:54 hodin provozovala na pozemní komunikaci v obci Kolín  Sendražice, ul. Ovčárecká (na úrovni domu čp. 471 až čp. 490), ve směru jízdy na obec Ovčáry, motorové vozidlo tov. zn. LIEBHERR, reg. zn. E011215, kdy při vysokorychlostním kontrolním vážení, v rozporu s ust. § 25 odst. 1 a odst. 6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, nedodržela podmínky stanovené v Rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR, č. j. 51118, a to: překročení největší povolené hmotnosti skupiny náprav č. 2,3 (největší povolená hmotnost 24000 kg, naměřená hmotnost před odpočtem 29580 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 26326 kg, hmotnost překročena o 2326 kg), překročení největší povolené hmotnosti motorového vozidla (největší povolená hmotnost 36000 kg, naměřená hmotnost před odpočtem 38696 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 36761 kg, hmotnost překročena o 761 kg). [2] Za tento přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 36.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení v paušální částce 1.000 Kč. [3] Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 2. 2023, č. j. 020850/2023/KUSKDOP/Hav, odvolání zamítl a uvedené prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. [4] Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) však rozsudkem ze dne 22. 11. 2023, č. j. 43 A 30/202339, rozhodnutí žalovaného i správního orgánu prvního stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. [5] V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že námitku, podle níž váha použitá při vážení předmětných vozidel mohla sloužit pouze k vážení silničních vozidel, byla vznesena až v řízení před soudem, a proto na ni nemohl žalovaný reagovat ve správním řízení a jeho rozhodnutí v tomto ohledu nelze vytýkat vadu nepřezkoumatelnosti. Současně však platí, že žalobkyně je oprávněna uvést v žalobě všechny důvody, pro které považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, přestože je neuplatnila v odvolacím řízení, ač tak mohla učinit. Přitom krajský soud uvedenou námitku nepovažoval za účelovou či irelevantní, neboť v případě její důvodnosti by došlo k zásadnímu zpochybnění skutkových zjištění správních orgánů. [6] Při posouzení zmíněné žalobní námitky krajský soud nejprve citoval příslušná ustanovení zákona o pozemních komunikacích, zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), a opatření obecné povahy Českého metrologického institutu č. 0111OOPC01015. Dále zdůraznil, že zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích rozlišuje vozidla dvou kategorií, kterými jsou silniční a zvláštní. Vozidlo žalobkyně reg. zn. E011215 je vozidlem zvláštním, zatímco váha instalovaná v Kolíně, Ovčárenská ulice, slouží k vysokorychlostnímu vážení silničních vozidel. Z obsahu správního spisu přitom nelze dovodit, že by předmětná váha byla určena také k vážení zvláštních vozidel. Proto nebylo možné dospět k jinému závěru, než že váha umístěná na inkriminovaném místě nebyla způsobilá k vážení zvláštních vozidel, v důsledku čehož záznamy o přestupcích, jichž se měla žalobkyně dopustit ve dnech 6. a 7. 5. 2021, nemohou obstát jako podklady pro prvostupňové ani žalobou napadené rozhodnutí, která jsou tak nezákonná. [7] Krajský soud přitom nezpochybnil, že přetěžování jakýchkoliv vozidel je závažný problém, který má negativní vliv na stav silnic i bezpečnost silničního provozu. Rovněž konstatoval možnost kontrolního vážení vozidel všech kategorií vyjmenovaných v § 38a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy jak silničních, tak zvláštních. Je však zapotřebí, aby přitom byla použita váha, která je k vážení daného typu vozidel způsobilá. V opačném případě je výsledek vážení nevěrohodný, protože nelze s jistotou konstatovat, že váha vygenerovala validní hodnoty. Proto závěr, že na váze určené pro vážení silničních vozidel nemohou být vážena vozidla zvláštní, nelze považovat za formalismus. Celý systém vysokorychlostního vážení stojí na vysoké důvěře v to, že váhy jsou (téměř) dokonalými přístroji, jejichž funkčnost je pravidelně ověřována Českým metrologickým institutem, a proto jsou schopné správně a relativně přesně zvážit vozidlo, které přes ně přejelo. Navíc pokud judikatura správních soudů dovodila, že není třeba znát princip, na jakém váhy fungují, jestliže je ověřena a prokázána správnost jejich měření, pak je zcela zásadní, aby byly používány v souladu s jejich určením pro příslušnou kategorii vozidla. [8] Dále krajský soud poukázal na postup správních orgánů, které zastavily všechna řízení o přestupcích zjištěných v druhé polovině roku 2016 na základě vážení vozidel v Kolíně, ulice Ovčárenská, neboť povrch vozovky v místě, kde byly umístěny senzory vysokorychlostní váhy, byl do té míry poškozen, že se výstupy z měřícího zařízení staly nevěrohodnými. Rozsudkem ze dne 30. 11. 2021, č. j. 54 A 50/201959, pak bylo zrušeno rozhodnutí o přestupku spáchaném těsně před tímto obdobím, jelikož zde byly důvodné pochybnosti o tom, zda váha skutečně ještě fungovala správně. V rozsudku ze dne 16. 3. 2021, č. j. 43 A 197/201839, krajský soud zrušil další rozhodnutí o přestupku, neboť se žalovaný odmítl zabývat námitkami vůči správnosti potvrzení o ověření měřidla. [9] Konečně krajský soud zavázal žalovaného, aby další přestupkové řízení zastavil s ohledem na nemožnost napravit vadu spočívající v tom, že údajný přestupek žalobkyně byl zjištěn na váze, která k tomu nebyla způsobilá. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně [10] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost, v níž označil důvody uvedené v ustanoveních § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [11] Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Tvrzení obsažené v žalobě však měnilo a nastavilo skutkový stav věci po marném uplynutí lhůty k jeho uplatnění. Krajský soud může toliko zkoumat, zda byl zjištěn stav věci, o kterém