10 As 131/2024 — Nejvyšší správní soud

10 As 131/2024- 149 - text  10 As 131/2024 - 164 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho v právní věci žalobců: a) KOVO HRBÁČEK s.r.o., Močerady 32, b) J. H., oba zastoupeni advokátem Mgr. Jakubem Limburským, Jankovcova 1569/2c, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, Škroupova 1760/18, Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení: I. CETIN a.s., Českomoravská 2510/19, Praha 9, II. L. H., zastoupena advokátem Mgr. Jakubem Limburským, Jankovcova 1569/2c, Praha, III. obec Močerady, Močerady 50, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2023, čj. PKRR/2346/23, v řízení o kasačních stížnostech žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2024, čj. 77 A 37/2023  297, t a k t o : I. Kasační stížnosti s e z a m í t a j í . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Vymezení věci [1] Rozhodnutím ze dne 31. 9. 2021 Městský úřad Staňkov (stavební úřad) ve výroku I povolil výjimku z obecných požadavků na využívání území pro umístění vrtané studny pro zásobování objektu hasičské zbrojnice vodou [§ 169 odst. 3, 5 a 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 31. 12. 2023, § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, účinné do 31. 12. 2023]. Výrokem II pak stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení schválil záměr stavby hasičské zbrojnice včetně vrtané studny a vodovodu, domovní ČOV a kanalizace, dešťové kanalizace včetně nádrže na dešťovou vodu, plynové přípojky, přemístění elektrického měření a zpevněné plochy (§ 94p odst. 1 stavebního zákona, § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, účinné do 31. 12. 2023). [2] Proti rozhodnutí městského úřadu podali žalobci odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 11. 2021 zamítl. Rozhodnutí žalovaného zrušil krajský soud rozsudkem ze dne 23. 11. 2022, čj. 77 A 5/2022  108, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Důvodem bylo, že vypořádání odvolací námitky ohledně vjezdu na pozemek žalobkyně a) p. č. 113/2 (veškeré pozemky uvedené v tomto rozsudku se nacházejí v k. ú. M., pozn. NSS), se opíralo o podklady, jež nebyly součástí správního spisu. Dále nebyla řádně vypořádána námitka žalobkyně a) týkající se (ne)zámrzné hloubky umístění základové spáry a souvisejících dopadů na statiku hasičské zbrojnice. [3] Žalovaný po zrušení rozhodnutí pokračoval v řízení a doplnil správní spis o nové podklady. Dne 7. 6. 2023 žalovaný vydal nyní napadené rozhodnutí. [4] Proti rozhodnutí žalovaného brojili žalobci žalobou. Žalobkyně a) uvedla, že obsahem jejích námitek v řízení před správními orgány byly mj. tyto skutečnosti (od kterých následně odvíjela žalobní námitky): 1. hasičská zbrojnice nerespektuje stávající vjezd na pozemek p. č. 113/2; 2. nejsou splněna ochranná pásma inženýrských sítí (hloubky, pevnosti potrubí) v místě vjezdu na pozemek p. č. 113/2; 3. stavba je ze své jižní strany umístěna pouze 0,9 m (s přesahem střechy o dalších 0,45 m) od hranice pozemku p. č. 113/2; 4. projektová dokumentace nesplňuje požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, účinné do 31. 12. 2023. [5] Žalobce b) uvedl, že obsahem jeho námitek v řízení před správními orgány byly mj. tyto skutečnosti (od nichž odvíjel žalobní námitky): 1. umístění hasičské zbrojnice výrazně omezuje stávající vjezd k rodinnému domu č. p. YB, příp. též stavbě č. p. YA, tedy na pozemek p. č. XA; 2. nejsou splněny požadavky na odstup staveb stanovené vyhláškou č. 501/2006 Sb.; 3. provádění stavby nerespektuje nutnost vjezdu na pozemek p. č. XA, a tedy k rodinnému domu č. p. YB a zemědělské usedlosti č. p. YA 4. projektová dokumentace nesplňuje požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb.; 5. není zřejmé, jak budou požární vozidla do a z hasičské zbrojnice zajíždět a vyjíždět, aby nebyla omezena vlastnická práva a provoz nemovitostí ve spoluvlastnictví žalobce (chybí obalové křivky). [6] Krajský soud spojil řízení o žalobách do jedné věci a shora označeným rozsudkem je zamítl. 2. Kasační stížnosti, vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení, replika 2.1 Kasační stížnost žalobkyně a) [7] Žalobkyně a) (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. 2.1.1 Nevypořádání námitek žalovaným, přeformulování žalobních námitek při ústním jednání [8] Stěžovatelka namítá nesprávný názor krajského soudu na faktické nevypořádání námitek, jež jsou v žalobě označeny jako č. 2, 3 a 514. Podle stěžovatelky nejsou námitky vypořádány, jestliže žalovaný jejich posouzení pouze opsal ze svého dříve zrušeného rozhodnutí, a navíc je uvedl v chronologickém popisu předchozích fází řízení. Krajský soud uvedl, že vada nepřezkoumatelnosti nemůže být založena tím, že část rozhodnutí je uvozena jako rekapitulace závěrů obsažených v původním rozhodnutí. Samotné vypořádání námitek totiž žalovaný pojal do nyní napadeného rozhodnutí. Krajský soud uzavřel, že se jedná spíše o stylistickou neobratnost než úmysl žalovaného prostě odkázat na vypořádání námitek v předchozím rozhodnutí. Podle stěžovatelky nemůže být postup žalovaného shledán dostatečným ke všem námitkám, zejména k č. 2 a 3. U nich totiž byly doplněny podklady a tvrzení ze strany žalovaného, stěžovatelky (vyjádření ze dne 20. 2. 2023, doručené 21. 3. 2023) a osoby zúčastněné na řízení. Z popsaných důvodů stěžovatelka namítala nedostatečné zdůvodnění napadeného rozhodnutí. [9] Stěžovatelka nesouhlasí ani se závěrem krajského soudu, že na jednání konaném dne 29. 5. 2024 zástupce stěžovatelky přeformuloval žalobní námitky v rozporu se žalobou. Zástupce stěžovatelky prý na jednání namítal nesprávné posouzení námitek (resp. způsob vypořádání), zatímco v žalobě namítá jejich nedostatečné vypořádání. Námitku nesprávného posouzení shledal krajský soud nepřípustnou. Stěžovatelce není zřejmé, z čeho krajský soud svůj závěr dovozuje. Její zástupce jen shrnul žalobní důvody uvedené v písemném vyhotovení. Stěžovatelka nerozumí ani závěru krajského soudu, že vedle sebe nemohou obstát námitka nepřezkoumatelnosti některé části rozhodnutí pro nedostatek důvodů a (alternativně) též nesprávného právního posouzení k té části argumentace účastníka, která správním orgánem nebyla ignorována. [10] U žalobních námitek č. 2 a 3 žalovaný pouze zkopíroval původní rozhodnutí v rámci popisu dosavadního průběhu řízení („to navíc ještě v případě, byloli by takové vypořádání námitek stěžovatelky v napadeném rozhodnutí vůbec akceptováno jako přípustné“). Na rozdíl od krajského soudu má stěžovatelka za to, že žalobní důvody obsahovaly též námitku nesprávného právního posouzení. [11] Krajský soud tedy věc nesprávně právně posoudil a „svým způsobem ve výsledku mohou tyto skutečnosti představovat též kasační důvod spočívající v nepřezkoumatelnosti“. [12] Stěžovatelka poznamenala, že krajský soud označil za nepřípustnou argumentaci a důkazy týkající se vrtané studny, jež byly uplatněny až na jednání konaném dne 29. 5. 2024. Stěžovatelka je však uvedla za účelem dokreslení situace a oprávněnosti již uplatněných námitek. 2.1.2 Vjezd na pozemek p. č. 113/2 a inženýrské sítě [13] Dále se stěžovatelka vyjadřuje k námitce, podle níž nejsou splněna ochranná pásma inženýrských sítí (hloubky, pevnosti potrubí) v místě vjezdu na pozemek p. č. 113/2. Tuto svou námitku stěžovatelka „rozvinula, upřesnila a doplnila svým podáním ze dne 20. 2. 2023“. Tím byla námitka „značně konkretizována a doplněna, přičemž se vztahovala zejména i ke způsobu uložení vedení (odvodu) odpadních a dešťových vod do obecní kanalizační stoky“. Podle normy ČSN 73 6005 má být nejmenší krytí pro podzemní trasy konstrukce stoky a kanalizační přípojky od „vozovky“ minimálně 1 800 mm. Nezámrzná hloubka pro vodovody a kanalizace činí minimálně 1 500 mm. Tyto regulativy nebyly vůbec respektovány. Již jen z tohoto důvodu nemůže původní (do nyní napadeného rozhodnutí zkopírované) vypořádání námitky obstát. Námitka stěžovatelky ve znění od 20. 2. 2023 se netýkala jen otázky existence stávajícího vjezdu na pozemek p. č. 113/2, a tedy nosnosti terénu, ale též obecných závazných regulativů určujících minimální krytí kanalizačních přípojek a jejich uložení do nezámrzné hloubky s ohledem na využití území (terénu) v místech jeho uložení. Právě k absenci vypořádání této části námitky se vztahoval žalobní bod. Krajský soud se „k této části námitky částečně vyjádřil, čímž nepřípustně částečně suploval absenci jejího náležitého vypořádání žalovaným“. Závěr žalovaného, že vedení kanalizační přípojky se nachází mimo komunikaci, není jednak blíže specifikován či podložen, jednak nevypořádává námitku stěžovatelky. [14] Norma ČSN 73 6005 totiž vůbec nepracuje s pojmem „komunikace“. Stěžovatelk