5 As 119/2024 — Nejvyšší správní soud

5 As 119/2024- 65 - text  5 As 119/2024 - 78 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Viktora Kučery v právní věci navrhovatele: Spolek občanů na ochranu životního prostředí, z. s., se sídlem Veleslavínova 56/10, Plzeň, zastoupený JUDr. Martinem Slivoněm, advokátem se sídlem Plovární 478/1, Plzeň, proti odpůrci: Plzeňský kraj, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, za účasti: I) D. Š., II) Mgr. Ing. I. Č., oba zastoupeni Mgr. Filipem Kábrtem, advokátem se sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2, o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 3. 2024, č. j. 57 A 3/2024-1162, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrci se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ve věci jde o návrh spolku na zrušení aktualizace zásad územního rozvoje vydané zastupitelstvem kraje podle § 7 odst. 2 písm. a) a § 42 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023. Návrh směřuje zejména proti části této aktualizace, kterou se území jedné z obcí vyčleňuje z rozvojové zóny nadmístního významu, tvořící součást rozvojové oblasti stanovené politikou územního rozvoje ve smyslu § 32 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Řešena je právní otázka, zda spolek, ať už jej bylo možné považovat za ekologický spolek nebo za spolek zaměřující se na ochranu majetkových zájmů svých členů, byl aktivně věcně legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Předmětem posouzení byl také procesní postup při pořizování aktualizace zásad územního rozvoje, dále použitelnost zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a územní studie, z nichž aktualizace vycházela, jakož i soulad aktualizace s politikou územního rozvoje a ústavními požadavky přiměřenosti zásahu do práva vlastnit majetek a ochrany legitimního očekávání. II. Rozsudek krajského soudu [2] Navrhovatel (dále jen „stěžovatel“) podal dne 8. 1. 2024 návrh na zrušení Aktualizace č. 3 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, vydané usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 4. 9. 2023, č. j. 1315/23 (dále jen „Aktualizace č. 3 ZÚR PK“ nebo „napadené opatření obecné povahy“). Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) o tomto návrhu na zrušení opatření obecné povahy rozhodl tak, že jej napadeným rozsudkem zamítl. [3] V řízení bylo zjištěno, že stěžovatel je spolkem se sídlem v Plzeňském kraji, jehož účelem podle stanov je rovněž podpora ochrany přírody a životního prostředí. V době podání návrhu (i rozhodnutí o něm) měl tři členy. Jedním z nich byl předseda spolku Ing. Bc. Lukáš Jícha, který je spoluvlastníkem pozemků nacházejících se v k. ú. Tlučná. Dalšími členy byli osoba zúčastněná na řízení II) a Mgr. Petr Vlach, advokát, o nichž však stěžovatel další skutečnosti netvrdil. Osoba zúčastněná na řízení II) ve svém podání nicméně odůvodňovala toto své postavení právě tím, že i ona je spoluvlastnicí pozemku nacházejícího se v k. ú. Tlučná. [4] Krajský soud shledal, že návrh podala osoba, která k tomu měla aktivní procesní legitimaci. Vyšel z již zmíněného účelu stěžovatele, jakož i toho, že alespoň jeden jeho člen vlastnil nemovitou věc na území dotčeném napadeným opatřením obecné povahy. Byla tak splněna podmínka aktivní procesní legitimace spolku, že daný spolek nebo jeho členové mají vztah k předmětu opatření obecné povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14). Zároveň byl stěžovatel zástupcem veřejnosti zmocněným 12 občany obce Kakejcov, kteří byli také vlastníky nemovitých věcí na uvedeném dotčeném území. Tvrzení, že napadené opatření obecné povahy mohlo zasáhnout do práv těchto osob, bylo myslitelné a logicky konsekventní. [5] Jde-li o aktivní věcnou legitimaci stěžovatele, ta mohla být dána jen za předpokladu, že jeho právní sféra, případně právní sféra jím reprezentovaných osob, byla napadeným opatřením obecné povahy skutečně dotčena. Krajský soud dospěl již v úvodu svého posouzení k závěru, že aktivní věcná legitimace stěžovatele není dána ve vztahu k celé Aktualizaci č. 3 ZÚR PK, a otevřeným ponechal pouze posouzení její části stanovují redukci rozvojové zóny RZ03 v k. ú. Tlučná. Učinil tak s ohledem na to, kdo jsou členové stěžovatele, a dále sdělení jeho předsedy o tom, v jakých řízeních se stěžovatel angažoval v letech 2022 a 2023. Kromě řízení týkajících se rozvojové zóny RZ03 mělo jít ještě o řízení o stanovení dobývacího prostoru Hanov u Lestkova. Z úřední činnosti bylo ale krajskému soudu známo, že v tomto řízení vystupoval předseda stěžovatele jako fyzická osoba a následně jiný spolek, a nikoli stěžovatel. Krajský soud proto neměl za prokázané, že by stěžovatel byl ekologickým spolkem. Jeho činnost nesměřuje k ochraně přírody a životního prostředí, nýbrž se zaměřuje na ochranu vlastnických práv a majetkových zájmů dvou svých členů, pročež se nemůže úspěšně dovolávat ochrany před tvrzeným zásahem do práva na příznivé životní prostředí. Prokázán byl místní vztah stěžovatele pouze ke k. ú. Tlučná. [6] Na posouzení aktivní věcné legitimace stěžovatele nemělo vliv, že návrh podal i jako zástupce veřejnosti na základě zmocnění 12 občanů obce Kakejcov. Právní sféra těchto osob totiž nemohla být napadeným opatřením obecné povahy dotčena. Stěžovatel poukazoval na to, že vypuštěním územní rezervy (ZD-175/1-R) pro železniční trať č. 175 Rokycany – Nezvěstice, která obsluhuje skrz zastávku Měšno též území obce Kakejcov, se zhorší dopravní obslužnost této obce a klesne cena tamních nemovitostí, tato tvrzení však nijak nekonkretizoval. Krajský soud za něj nemohl domýšlet či dohledávat návrhovou argumentaci. [7] V návrhu uplatnil stěžovatel devět okruhů námitek: 1) procesní pochybení při přijímání opatření obecné povahy, 2) použití zastaralé zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, 3) podstatné změny konečného znění opatření obecné povahy oproti návrhu, 4) chybějící zákonný podklad pro redukci rozvojové zóny RZ03 v k. ú. Tlučná, 5) nezpůsobilost územní studie, 6) rozpor s Politikou územního rozvoje České republiky, 7) nesouhlas s vyhodnocením vlivů opatření obecné povahy na udržitelný rozvoj území, 8) nepřiměřený zásah do vlastnického práva stěžovatele, resp. jeho členů, a jejich legitimního očekávání a 9) nedostatečné vypořádání se s námitkami ze dne 10. 11. 2021. Krajský soud nepřisvědčil žádnému z nich. [8] Procesní pochybení při pořizování Aktualizace č. 3 ZÚR PK spatřoval stěžovatel v postupu Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále jen „krajský úřad“) jako pořizovatele opatření obecné povahy. Ten ještě před uplynutím lhůty, ve které mohly třetí osoby podat námitky nebo připomínky, sejmul z úřední desky oznámení o konání veřejného projednávání návrhu opatření obecné povahy dne 10. 5. 2023. Podle krajského soudu však bylo podstatné, že krajský úřad dodržel zákonné lhůty pro oznámení konání veřejného projednání, jakož i povinnost zveřejnit návrh. Stěžovatel ani nekonkretizoval, jakým způsobem mělo tvrzené pochybení zkrátit třetí osoby na jejich právech. Krajský soud nepřisvědčil stěžovateli ani v tvrzení, že jeho podání označené jako „námitky zástupce veřejnosti“, které učinil dne 16. 5. 2023, bylo krajským úřadem nesprávně posouzeno jako připomínky. Obsah tohoto podání byl věcně shodný s připomínkami, které uplatnilo 8 osob zastoupených stejným zástupcem. Tato podání napadala zejména redukci rozvojové zóny RZ03 v k. ú. Tlučná. Obce Kakejcov, jejíž občany stěžovatel zastupuje, se vůbec netýkala. Krajský úřad proto podání ze dne 16. 5. 2023 posoudil jako připomínky ostatních osob podle § 39 odst. 2 stavebního zákona. I kdyby jej ale měl posoudit jako námitky zástupce veřejnosti, nic by to neměnilo na tom, že byly vypořádány řádně a v souladu se zákonem. [9] Krajský soud neshledal porušení § 42 odst. 4 stavebního zákona v tom, že Aktualizace č. 3 ZÚR PK byla pořízena na základě Zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, ve znění Aktualizace č. 1, schválené zastupitelstvem odpůrce dne 12. 2. 2018 (dále jen „zpráva 2018“), ačkoli měl ještě před vydáním této aktualizace k dispozici Zprávu o uplatňování Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje ve znění Aktualizací č. 1, 2 a 4, schválenou zastupitelstvem odpůrce dne 19. 12. 2022 (dále jen „zpráva 2022“). Návrh Aktualizace č. 3 ZÚR PK byl pořízen až v roce 2021 z důvodu nutnosti pořizovatele odstoupit od původně uzavřené smlouvy o dílo. Jakkoli § 42 odst. 3 stavebního zákona vyžaduje, aby zpráva o uplatňování zásad územního rozvoje byla schválena do 4 let od její poslední aktualizace, v době schválení zprávy 2022 již bylo pořizování Aktualizace č. 3 ZÚR PK v tak pokročilém s