8 As 255/2016 — Nejvyšší správní soud

51 A 1/2020- 39 - text  9 51 A 1/2020 č. j. 51 A 1/2020-39 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: Zájezdy.cz, a.s. sídlem Na Potoce 468/25, 674 01 Třebíč zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Černohousem sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2 proti žalované: Česká obchodní inspekce – ústřední inspektorát sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 30. 10. 2019, č. j. ČOI 138295/19/O100/2000/19/Bal/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 2. 1. 2020 doručena žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j ČOI 138295/19/O100/2000/19/Bal/Št, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Inspektorátu České obchodní inspekce Jihočeského a Vysočina, ze dne 11. 9. 2019, č. j. ČOI 115459/19/2000/Ži, kterým byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč pro porušení ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v rozhodném znění (dále jen „ZOS“ nebo „zákon o ochraně spotřebitele“), a to jednáním podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOS, čímž byla naplněna skutková podstata přestupku podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) ZOS, kterým dále bylo v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) ve spojení s ustanovením § 79 odst. 5 správního řádu, uloženo uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně se dopustila přestupkového jednání tím, že dne 15. 5. 2019 v rámci zveřejněných informací na stránkách svého internetového obchodu www.zajezdy.cz nepravdivě informovala spotřebitele o ceně zájezdů na dítě, neboť uvedla nepravdivou informaci „dítě zdarma“ zatímco následně v případě využití této akční nabídky za dítě byla cena navýšena o 4 900 Kč, respektive o 9 800 Kč za dvě dospělé osoby. Toto zjištění bylo učiněno u nabídky hotelu Club Magic Life, Kalawy, Imperial, Egypt, od 27. 7. – 7. 8. 2019, all inclusive, dvoulůžkový pokoj standard, 2 přistýlky“, kde byla uvedena na internetových stránkách cena za osobu 23 419 a po vyplnění údajů o dětech se tato cena automaticky změnila na částku 28 190 Kč. 2. Žalobkyně v žalobě zdůraznila, že sama neorganizuje zájezdy, nabídky zájezdů ani nevytváří a vystupuje ve vztahu k cestovní kanceláři Blue Style v postavení obchodního zástupce. Žalobkyně tudíž není v postavení prodávajícího podle zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Žalobkyně jako cestovní agentura pouze prodej zájezdu zprostředkovává a smlouva o zájezdu musí být za takové situace uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván. K tomu bylo odkázáno na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2018, č. j. 2 As 269/2016-36, podle kterého podnikatel, který s reklamující osobou nemá uzavřenou smlouvu, z níž má reklamovaný nárok z vadného plnění vyplývat, není ve smyslu § 19 zákona o ochraně spotřebitele prodávajícím. Reklamace ze zájezdů vypořádává podle §§ 25, 37 odst. 2 občanského zákoníku pořádající cestovní kancelář a nikoli žalobkyně. 3. Žalovaná se se vznesenou námitkou nezabývala a z toho důvodu je rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť nebyla vypořádána obrana žalobkyně spočívající v tom, že není prodávající a odpovědnost za vady inzerátu nenese. 4. Zároveň žalobkyně odmítla odpovědnost za přestupek podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, neboť jej nespáchala. Žalovaná měla jednat s cestovní kanceláří Blue Style, která je pořadatelem zájezdu. Žalobkyně poukázala na znění ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého je prodávajícím podnikatel, který spotřebiteli výrobky prodává nebo poskytuje služby. Zájezd je službou a žalobkyně tuto službu neposkytla. Zájezd pořádala cestovní kancelář Blue Style prostřednictvím žalobkyně jako zprostředkovatele. Žalobkyně zájezd nabízela přesně dle pokynu CK Blue Style současně s uvedením příslušných ceníkových položek i zařazení do akce „dítě zdarma“. Žalobkyně nebyla prodávající zájezdu, a proto nemohla být odpovědná za spáchání přestupku podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. 5. Jestliže žalobkyně nebyla v postavení prodávající, nemohla se na ni vztahovat povinnost dle ustanovení § 4 zákona o ochraně spotřebitele. Žalobkyně byla v dobré víře, že není prodávající a nebylo tudíž její povinností, aby vyhodnocovala obsah inzerátů. Nemá ani zákonnou povinnost provádět kontrolu zprostředkovávaných cizích inzerátů. Žalobkyně má uzavřenu smlouvu o zprostředkování prodeje se 181 cestovními kancelářemi, které nabízejí prostřednictvím žalobkyně ročně přibližně 65 000 zájezdů. Není v silách žalobkyně ani jiné obdobné podnikající cestovní agentury každou jednu změnu předem kontrolovat. 6. Žalovaná se nedostatečně vypořádala s námitkou žalobkyně, že nedostatečně zkoumala skutečný stav věci. K vytýkané vadné informaci týkající se dítěte zdarma žalobkyně uvedla, že se jedná o projev cenové politiky cestovní kanceláře Blue Style, se kterou žalobkyně nic nemůže udělat. Zároveň žalobkyně uvedla, že žalovaná nedostatečně zkoumala materiální stránku přestupku. Poukázala na to, že cena konkrétního zájezdu od počátku se objevovala stejná, to znamená, že spotřebitel měl od počátku skutečné informace o tom, kolik jej bude zájezd i s dítětem stát a jeho rozhodnutí nebylo informací „dítě zdarma“ nijak ovlivněno. Z toho důvodu nemají správní orgány pravdu, protože spotřebitel kvůli údajné klamavé informaci žádnou další stránku nenavštívil, neboť plnou informaci měl na téže webové stránce ještě před tlačítkem objednat. Pokud by žalovaná důsledně zkoumala materiální stránku popsaného jednání, musela by dojít k závěru, že jednání žalobkyně nemá materiální znak přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, neboť není společensky nebezpečné. Proto navrhla zrušení rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. II.Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Námitky žalobkyně obsažené v žalobě jsou téměř totožné s námitkami uplatněnými žalobkyní v rámci odvolacího řízení, kterými se žalovaná v napadeném rozhodnutí řádně zabývala a tyto vypořádala. Žalovaná poukazovala na ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého se prodávajícím rozumí podnikatel, jenž spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytne služby. Pro účely ochrany spotřebitele se za prodávajícího dle této definice považuje také podnikatel, jenž uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, například osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele, to je též zprostředkovatel. K tomuto názoru odkázala na ustálenou soudní judikaturu, kupříkladu rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2018, č. j. 5 As 298/2016-52. V projednávaném případě žalobkyně byla v pozici zprostředkovatele, a tudíž v postavení prodávajícího ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele a z toho důvodu nebylo třeba se v dané věci obracet přímo na cestovní kancelář Blue Style. Žalobkyni nevyviňuje, že jednala na základě pokynu cestovní kanceláře. Žalovaná se zabývala i tím, zda jednáním žalobkyně došlo k porušení § 4 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, přičemž dospěla k závěru, že jednání žalobkyně je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že mohl učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Žalovaná uzavřela, že má za prokázané, že žalobkyně uvedla v prvotní nabídce předmětného zájezdu nepravdivý údaj „dítě zdarma“, přičemž tento údaj u spotřebitele oprávněně vyvolává dojem, že cena za dospělou osobu je 23 290 a dítě je zcela zdarma, a tudíž nic neplatí. V nezávazné objednávce je pak u dítěte cena 0. Nicméně cena za dospělou osobu se zvýší o 4 900 Kč, čímž „de facto“ dítě není zcela zdarma a spotřebiteli se neočekávaně zvýší náklady, se kterými nepočítal. Ve vztahu k naplnění materiální stránky přestupku odkázala žalovaná na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 34/2012. Zdůraznila, že spotřebitel je v postavení slabšího subjektu, a proto požívá vyšší ochrany. Protiprávní jednání spočívající v klamavých obchodních praktikách je třeba považovat za protiprávní jednání s poměrně značnou typovou závažností a společenskou nebezpečností. Přestupek týkající se porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik je přestupkem ohrožovacím, a není proto třeba, aby došlo k poškození spotřebitele. Postačuje ohrožení právem chráněného zájmu na řádném informování spotřebitele. Skutkový stav byl objasněn dostatečně, beze vší pochybnosti. III.Obsah správních spisů 8. Ze spr