4 Ads 129/2009 — Nejvyšší správní soud

10 A 141/2013- 26 - text Pokračování - 11 - 10A 141/2013 10A 141/2013 - 26 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Kaufland Česká republika, v.o.s., se sídlem Praha 4, Pod Višňovkou 25, proti žalované České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 9. 2013, čj. ČOI 60155/13/O100/2000/13/Če/Št, t a k t o : Žaloba s e z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 11. 11. 2013 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3. 9. 2013, čj. ČOI 60155/13/O100/2000/13/Če/Št, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí ředitele inspektorátu České obchodní inspekce Jihočeského a Vysočiny ze dne 23. 4. 2013 čj. ČOI 46145/13/2000/R0376/ZOS/Bö, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, a kterým bylo žalobci současně uloženo nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo uvedené prvoinstanční rozhodnutí změněno tak, že žalobci byla namísto částky 15.000 Kč uložena pokuta ve výši 25.000 Kč, přičemž ve zbytku bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Žalobce namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje v nesplnění zákonem stanovených podmínek, rozhodnutí správních orgánů nemají zákonem stanovené náležitosti, jsou nepřezkoumatelná, žalobou napadené rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení věci, je v rozporu se skutečným stavem věci, nemá oporu ve spisech a konečně jím byla žalobci uložena nepřiměřená pokuta. V důsledku zmiňované nezákonnosti napadeného rozhodnutí došlo ke zkrácení práv žalobce. Správní orgán prvního stupně se nedostatečně vypořádal se všemi hledisky obsaženými v ust. § 24b odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb, o ochraně spotřebitele, když všechna tato hlediska nezohlednil při stanovení výše uložené pokuty. Žalobce se dále vyjádřil ke konkrétním skutkovým tvrzením prvostupňového rozhodnutí, kdy shledal nedostatečnost tvrzení správního orgánu prvního stupně, který dostatečně nespecifikoval riziko zranění, které hrozí uživatelům výrobku „dětská plastová vanička OKT“. Správní orgán by měl uvést, co konkrétně spotřebitelům hrozí a jak vysoké riziko představuje. Žalobce má za to, že spotřebitel byl o důležitých povinnostech a omezeních informován prostřednictvím piktogramů obsažených na výrobku. Žalobce má navíc za to, že dané riziko nelze vykládat jako možnost jeho vzniku, nýbrž je třeba zkoumat, zda k nějakému zranění u spotřebitelů vůbec došlo. Správní orgán prvního stupně porušil zásadu zákazu dvojího přičítání v neprospěch účastníka řízení. Žalobce se dále vyjádřil k akční ceně výrobku „Steak žraloka modrého uzený 150 kg“, v daném případě byl zákazník o neplatnosti akce informován, když na etiketě výrobku byl uveden údaj o účinnosti akce. V daném případě došlo dle žalobce k selhání lidského faktoru, kdy odpovědný pracovník včas nevyměnil u předmětného výrobku cenovou etiketu. Uvedené selhání mělo být zohledněno při stanovení výše uložené pokuty. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně neobsahuje relevantní skutečnosti ospravedlňující uložení pokuty ve výši 15.000 Kč. Taková pokuta je zjevně nepřiměřená, za přiměřenou považuje žalobce pokutu v maximální výši 7.500 Kč. Uvedené vady nebylo možno zhojit rozhodnutím žalované, která měla prvoinstanční rozhodnutí zrušit a vrátit k dalšímu řízení. Dále se žalobce vyjádřil k napadenému rozhodnutí žalované, které spočívá na nesprávném právním posouzení, nemá zákonem stanovené náležitosti a je nepřezkoumatelné. Žalovaná se řádně nezabývala všemi odvolacími námitkami a vady prvostupňového rozhodnutí nebyly zhojeny. Jako nesprávný žalobce hodnotí postup žalované, která zvýšila uloženou pokutu pro nesprávné hodnocení polehčující okolnosti správním orgánem prvního stupně, kdy tato okolnost měla být hodnocena naopak jako okolnost přitěžující. Skutečnost, že spotřebitel měl možnost zakoupené zboží, které nebylo zlevněno, ačkoliv byla sleva žalobcem avizována, by měla být hodnocena ve prospěch žalobce. V projednávané věci nebyly dány důvody pro navýšení pokuty, rozhodnutí žalované není v tomto smyslu řádně odůvodněno. Žalobce má rovněž za to, že se žalovaná dostatečně nezabývala všemi odvolacími námitkami žalobce. Závěrem žalobce navrhl rozhodnutí žalované a stejně tak i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná odkázala ve vztahu k některým žalobním námitkám na odůvodnění rozhodnutí o odvolání. Žalovaná dále konstatovala, že se odvolacími námitkami zabývala řádně a odpovědně. Vady prvostupňového rozhodnutí byly žalovanou v odvolacím řízení zhojeny právě prostřednictvím zvýšení uložené sankce, neboť tato neodpovídala ust. § 24b odst. 2 zákona č. 364/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. K žalobní námitce týkající se relevantnosti hrozby poškození spotřebitele v důsledku správního deliktu žalovaná sdělila, že pokud by k poškození spotřebitele skutečně došlo, byl by postih ze strany správního orgánu adekvátně přísnější. Je-li správním orgánem hodnocena toliko hrozba určité újmy, je do tohoto rozhodnutí implicitně zahrnuto i to, že konkrétní poškození spotřebitele shledáno nebylo. Přitěžující okolnost v podobě hrozícího poškození spotřebitele přitěžuje delikventovi při vyměřování pokuty v nižší míře nežli přitěžující okolnost spočívající v tom, že k tomuto poškození skutečně došlo. Následek správního deliktu představuje i pouhé ohrožení spotřebitele určitou újmou. Žalovaná shrnula, že zvýšení pokuty bylo v napadeném rozhodnutí řádně a logicky zdůvodněno. Je ve veřejném zájmu, aby delikventům byly ukládány sankce odpovídající skutečné závažnosti spáchaných deliktů, a nikoliv sankce nepřiměřeně nízké. Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti. Dne 1. 2. 2013 byla v provozovně žalobce v Táboře provedena kontrola v rozsahu oprávnění zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Z obsahu kontrolního protokolu vyplývá, že žalobce nesplnil povinnost prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat. Uvedeného se žalobce dopustil tím, že účtoval rozdílnou cenu výrobku Steak ze žraloka modrého uzený, kdy spotřebitel byl seznámen s cenou uvedenou na regálu, která neodpovídala ceně účtované u pokladny. Téhož dne byla žalovanou provedena další kontrola žalobce, v jejímž rámci bylo zjištěno, že výrobek „Dětská plastová vanička HEIDRUN modrá“ neobsahuje informace pro použití, nebezpečí a rizika poškození zdraví, která jsou spojena s užíváním tohoto výrobku a na způsoby, jak jim předcházet a „Dětská platová vanička průhledná modrá OKT“ neobsahuje informace o používání tohoto výrobku uvedené v českém jazyce. Sdělením žalované ze dne 18. 3. 2013, čj. ČOI 32530/13/2000 byl žalobce seznámen se zahájením správního řízení ve věci podezření ze spáchání správních deliktů dle zákona o ochraně spotřebitele. Rozhodnutím České obchodní inspekce inspektorátu Jihočeský a Vysočina ze dne 23. 4. 2013, čj. ČOI 46145/13/2000/R0376/ZOS/Bö byla žalobci uložena pokuta ve výši 15.000 Kč za spáchání správních deliktů, kterých se žalobce dopustil tím, že poskytoval důležité informace o způsobu použití a nebezpečí, vyplývajícího z nesprávného použití, u prodávaných šesti dětských vaniček plastových OKT pouze v cizím jazyce bez českého překladu, ačkoli se jednalo o důležité informace uvedené v ust. § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. Dále za správní delikt, kterého se žalobce dopustil tím, že informaci o ceně baleného steaku ze žraloka modrého uzeného o hmotnosti 150 g poskytoval v rozporu s ust. § 12 téhož zákona, neboť v rozporu s ust. § 12 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona informace o ceně tak, jak byl výrobek cenou označen, vzbuzovala zdání, že cena bude nižší, než jaká byla ve skutečnosti. Žalobci byla dále uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Ve věci cizojazyčného písemného textu, který byl poskytován k vaničkám, dospěl správní orgán k závěru, že není pochyb, že se jedná o důležité informace z hlediska použití výrobku a představujícího nebezpečí, vyplývajícího z nesprávného použití. Správní orgán shledal, že se jedná o informace dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., tedy o informace, s nimiž je prodávající povinen spotřebitele vždy seznámit řádně. S ohledem na charakter výrobku se jedná o informace, které musí být obsaženy v přiloženém písemném návodu, musí být srozumitelné a musí být uvedeny v českém jazyce. Správ