ÚOHS S0486/2022/KD – Uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro

Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost Elberry s.r.o., se sídlem č.p. 100, Bořice, PSČ 538 62, IČO

Proto Úřad dne 24. 10. 2022 zahájil se společností Elberry správní řízení sp. zn. ÚOHSS0486/2022/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 3 odst. 1 zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod byly elektrospotřebiče a příslušenství7. Uvedené jednání účastníka řízení mohlo být způsobilé narušit hospodářskou soutěž v oblasti prodeje a distribuce elektrospotřebičů a příslušenství.8

Dne 6. 11. 2024 vyzval Úřad společnost Elberry9, aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání10. Po souhlasu ze strany společnosti Elberry11 Úřad tuto proceduru zahájil12 a

Společnost Elberry je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 6. 4. 2001. Je ovládána dvěma společníky, jmenovitě panem Ladislavem Dopitou a panem Milošem Pilařem, z nichž každý ve společnosti drží 50% podíl. Oba společníci jsou zároveň i jednateli společnosti

Společnost Elberry byla do roku 2022 výhradním dovozcem španělské značky Jata a Sogo do

Společnost Elberry v rámci své cenové politiky usilovala o to, aby všichni odběratelé20 při maloobchodním prodeji elektrospotřebičů vybraných značek21 (dále též „dotčené zboží“) na

Společnost Elberry kontrolovala dodržování stanovených MOC dotčeného zboží nabízeného na internetu.24 Pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší MOC než stanovenou, byl na tuto skutečnost ústně nebo písemně upozorněn a vyzván k jejímu navýšení.25 Společnost Elberry rovněž vyzývala své velkoobchodní distributory, aby zajistili navýšení MOC u svých maloobchodních prodejců, kteří dotčené zboží prodávali pod společností Elberry určenou MOC.26

Odběratelé společnosti Elberry měli povědomí o dodržování MOC dotčeného zboží, včetně možných sankcí za případné nedodržování MOC.28 V některých případech sami upozornili společnost Elberry na nesprávně nastavené MOC jinými prodejci.29

Odběratelé na výzvy o úpravu MOC dotčeného zboží přistupovali, tj. navyšovali nebo přislíbili navýšení MOC dle požadavků společnosti Elberry, a to nejpozději od 31. 12. 2014 v případě malých30 i velkých spotřebičů pro domácnosti31.

Uvedenému jednání svědčila i cenová srovnání provedená Úřadem, z nichž byla patrná značná sladěnost MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci.32

Bezprostředně po provedení místního šetření začala společnost Elberry podnikat kroky, které měly zamezit dalšímu pokračování v protisoutěžním jednání.33 Za ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování MOC stanovených společností Elberry Úřad považuje datum provedení místního šetření, tj. 20. 10. 2021.

Společnost Elberry v rámci své obchodní strategie usilovala o to, aby všichni odběratelé při maloobchodním prodeji dotčeného zboží na území ČR dodržovali jí stanovené MOC, o jejichž výši informovala ústně nebo písemně. Dodržování stanovených MOC kontrolovala, a pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než požadovanou, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k jejímu navýšení. Odběratelé na výzvy o úpravu cen nejpozději od 31. 12. 2014 přistupovali, tj. navyšovali a následně dodržovali MOC dle požadavků společnosti Elberry. Při nedodržení požadovaných MOC hrozila odběrateli ze strany společnosti Elberry sankce ve formě ukončení dodávek dotčeného zboží, u něhož odběratel nedodržel MOC, přičemž v některých případech byla sankce uplatněna. Odběratelé společnosti Elberry měli povědomí o dodržování

Protiprávnost určitého jednání, resp. trestnost činu se posuzuje a trest ukládá dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější.34

Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti Elberry Úřad považuje 20. 10. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti Elberry se tedy uplatní zákon účinný do 31. 1. 2022, neboť pozdější právní úprava není pro společnost Elberry příznivější.36 V otázkách neupravených

Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.41 U protisoutěžních dohod

Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku.

Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.44

Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej, jestliže jejich obsah, cíl, kterého mají dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Nezanedbatelný negativní dopad takových cílových dohod se presumuje.45 Kvůli takovým dohodám je zásadně znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a současně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona. Na dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze aplikovat doktrínu de minimis46 ve smyslu Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný47. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.48 V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.49 Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).50

Pro účely nyní vedeného správního řízení Úřad považuje společnost Elberry a všechny v odst. 4 uvedené společnosti za jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel Elberry“) ve smyslu zákona.

Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda jednání soutěžitele Elberry může mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle článku 101 SFEU.51 Platí přitom, že vertikální dohody nejsou v principu způsobilé znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny kumulativní podmínky, a to (i) souhrnný tržní podíl stran dohody na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, nepřesahuje 5 % a (ii) celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou nepřekračuje 40 milionů EUR (bez DPH).52 Výše ročního obratu soutěžitele

Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je vhodné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele Elberry. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží53, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem Elberry prodávané a distribuované dotčené zboží.

Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.54

V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele Elberry a dále vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe.

V minulosti Úřad z věcného hlediska rozlišoval mj. relevantní trhy černé techniky, velkých domácích spotřebičů, malých domácích spotřebičů, IT produktů, telekomunikačních produktů

Mezi dotčené zboží spadají především spotřebiče, které Úřad dříve zařadil do relevantních trhů velkých a malých domácích spotřebičů. V menší míře zahrnuje dotčené zboží i další produkty, které Úřad buď řadil do jiných relevantních trhů (např. navigace nebo šicí stroje), nebo se jimi doposud nezabýval (např. elektrokoloběžky). Úřad vyhodnotil, že pro účely nyní vedeného správního řízení detailnější členění relevantních trhů není nezbytné a vymezil relevantní trhy z hlediska věcného jako trh (i) malých spotřebičů pro domácnosti a (ii) velkých spotřebičů pro domácnosti.

V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného v rámci obou produktových relevantních trhů. Z hlediska geografického jsou uvedené výrobkové trhy definovány na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.

Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace jednotlivých relevantních trhů s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele Elberry ponechává v tomto konkrétním případě otevřenou.

Při stanovení tržních podílů soutěžitele Elberry Úřad vycházel z informací a podkladů od společnosti Elberry a informací uvedených v rozhodnutí Komise v případu spojení soutěžitelů ECI / BONAK / FAST GROUP ze dne 29. 10. 2021 (dále též „rozhodnutí ECI“).56 Většina tržeb vykázaných soutěžitelem Elberry v letech 2014–2021 pocházela z prodeje na velkoobchodní úrovni trhu. Objem velkoobchodních tržeb soutěžitele Elberry v případě malých spotřebičů pro domácnosti dosahoval výše [obchodní tajemství] Kč a v případě velkých spotřebičů pro domácnosti výše [obchodní tajemství] milionů Kč. Dle kvalifikovaného odhadu Úřadu se roční objem obou relevantních trhů pohyboval v nižších desítkách miliard Kč.

V době, kdy docházelo k posuzovanému jednání soutěžitele Elberry, působili na obou shora vymezených trzích významní konkurenti. Konkrétně se jednalo o soutěžitele ECI/Bonak, 57 Fast,

Na základě výše uvedených informací Úřad dovodil, že tržní podíly soutěžitele Elberry na obou vymezených relevantních trzích dosahovaly nižších jednotek procent, přičemž ani v jednom případě nepřesahovaly [obchodní tajemství] %. Na žádném z vymezených relevantních trhů soutěžitel Elberry nepatřil mezi významné soutěžitele.

Cílem posuzovaného jednání soutěžitele Elberry bylo především zachování, příp. zvýšení marží při prodeji jím distribuovaného dotčeného zboží. Důvodem bylo mj. působení a hospodářská síla velkých internetových prodejců, kteří v případě snížení inzerované MOC menším e-shopem nastavili ceny pro konečné zákazníky na obdobnou úroveň. Současně vyžadovali zajištění dostatečné výše prodejní marže z této ceny, v důsledku čehož distributor konkrétního výrobku (tj. soutěžitel Elberry) přišel o značnou část, příp. i celou prodejní marži, neboť prodával tzv. za náklady, přičemž „zisk“ realizoval velký internetový prodejce. V některých případech tito rovněž hrozili vyřazením dotčeného zboží ze své distribuční sítě. Ve snaze o udržení prodejní marže soutěžitel Elberry věnoval pozornost všem odběratelům, zejména internetovým prodejcům, tedy i drobným obchodníkům, kteří se pokoušeli o rychlý prodej odebraného zboží za minimální marže.

Soutěžitel Elberry odběratelům MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům sděloval ústně nebo písemně, jimi inzerované MOC kontroloval, a pokud tito prodávali dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím určené, byli na tuto skutečnost soutěžitelem

Aby došlo k uzavření dohody ve smyslu soutěžního práva, je zapotřebí prokázat „shodu vůle“ obou stran, kdy strany musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.60 Po formální stránce lze dohody uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Pro naplnění znaků dohody je tedy třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

V případě vertikálních dohod o určení minimálních cen pro další prodej uzavřených soutěžitelem

Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody uzavřené a plněné soutěžitelem Elberry a odběrateli naplňují formální stránku dohod o určení minimálních cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona.61 Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šetřených dohod.

U dohod cílového charakteru je jejich uzavření již z povahy věci ohrožovacím přestupkem, neboť postačuje, aby měla dohoda protisoutěžní cíl, bez ohledu na to, zda se dostaví její důsledky a případně jaké. Tento ohrožovací přestupek je tedy „trestný“, již pro svůj protisoutěžní cíl; právě v něm spočívá ohrožení hospodářské soutěže, a právě toto ohrožení naplňuje materiální znak přestupku bez ohledu na účinek posuzovaného jednání.

Vertikální dohody uzavřené a plněné soutěžitelem Elberry a odběrateli, jejichž předmětem bylo stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly.62 Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená doktrínou de minimis.

Úřad má za prokázané, že jednotlivé posuzované vertikální dohody uzavřené soutěžitelem

Jelikož byly vertikální dohody o určení minimálních cen plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele Elberry, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na relevantních trzích, na kterých cíleně omezovalo intenzitu cenové soutěže při prodeji dotčeného zboží. Soutěžitel Elberry byl schopný ovlivnit cenovou hladinu dotčeného zboží na relevantních trzích a uzavřením a plněním vertikálních dohod o určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej s těmi odběrateli, kteří se původně snažili nabízet dotčené zboží

Shora popsané jednání soutěžitele Elberry a jeho odběratelů, spočívající v dodržování minimálních cen dotčeného zboží stanovených soutěžitelem Elberry pro další prodej konečným spotřebitelům, Úřad kvalifikuje, s ohledem na obsah, cíl a právní a hospodářský kontext, v němž k němu docházelo, jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami.

Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona leží na účastníkovi řízení. Společnost Elberry takové důkazy v řízení nepředložila.

Na vertikální cenové dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona.

Soutěžitel Elberry jednotlivé trvající dohody s odběrateli uzavřel a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených minimálních MOC.

Úřad kvalifikuje postupné uzavření a plnění zakázaných dohod s odběrateli soutěžitele Elberry jako dílčí útoky (přičemž každý z nich sám o sobě naplňuje všechny znaky samostatného trvajícího přestupku) jednoho pokračujícího přestupku, které naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona. Útoky byly vedeny jednotným záměrem, kterým bylo zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele Elberry za jím určené minimální

Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele Elberry, nastal 31. 12. 2014, přičemž tento přestupek trval do 20. 10. 2021 (viz odst. 12).

Soutěžitel Elberry je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům.

Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem Elberry Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti Elberry, která, jako soutěžitel, přímo uzavírala předmětné zakázané dohody.

Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti.

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost Elberry jednala protiprávně, a která by ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost

Lze proto uzavřít, že společnost Elberry nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona.

Soutěžitel Elberry stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval, zda odběratelé stanovené minimální MOC dodržují, a vyzýval je k navýšení MOC na stanovenou úroveň, přičemž odběratele prodávající dotčené zboží za nižší než určené MOC rovněž sankcionoval. Na cenové požadavky soutěžitele Elberry odběratelé přistupovali a v některých případech upozorňovali soutěžitele Elberry na nedodržování minimálních MOC jinými odběrateli.

Tyto dohody mezi soutěžitelem Elberry a odběrateli Úřad posoudil jako jednotlivé zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže.

Účastník řízení, společnost Elberry, se uznává vinným ze spáchání pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, kterého se v období od 31. 12. 2014 do 20. 10. 2021 jako soutěžitel dopustil tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona uzavřel a plnil s odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.67 Úřad tedy v daném případě za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.68 Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační. 69

Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele Elberry představuje porušení § 3 odst. 1 zákona. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 22a odst. 2 zákona.

Soutěžitel Elberry předložil informace a podklady, které umožnily Úřadu prokázat delší dobu jeho protiprávního jednání. Úřad tyto dodatečné skutečnosti nezohlednil při výpočtu pokuty ukládané soutěžiteli Elberry.

Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je

Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v metodice pokut70, která spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

Úřad stanovil hodnotu tržeb jako obrat dosažený soutěžitelem Elberry za dodávky dotčeného zboží na území ČR. Takto vypočtená hodnota tržeb činí [obchodní tajemství] Kč.71

Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost, danou samotnou charakteristikou přestupku, a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí

Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

V nyní řešeném případě pokládá Úřad za zásadní, že soutěžitel Elberry zaujímal na vymezených relevantních trzích velmi nízké tržní podíly. Existence nízkých tržních podílů převáží v posuzovaném případě další skutečnosti, že např. některé kategorie dotčeného zboží lze svým typem a charakterem pokládat z hlediska konečných spotřebitelů za nezbytný, či velmi důležitý statek (např. výrobky určené ke zpracování potravin). Úřad rovněž zohlednil, že vedle omezení soutěže intra-brand, na kterou měly posuzované dohody dopad, probíhala nadále soutěž interbrand, přičemž lze předpokládat, že na tuto soutěž byla míra negativního dopadu jednání soutěžitele Elberry právě s ohledem na výši jeho tržních podílů na relevantních trzích velmi nízká.

Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 3,34 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 40 měsíců, tedy od 29. 6. 2018 do 20. 10. 2021.

Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil

Úřad zohlednil rovněž polehčující okolnosti. Konkrétně se jedná o (i) dobrovolné ukončení protisoutěžního jednání před zahájením správního řízení73 a informování odběratelů o tom, že

Pokuta po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 959 000 Kč.

Pokuta nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Elberry za poslední ukončené účetní období.77

Jelikož soutěžitel Elberry splnil všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %. Konečná výše pokuty po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 767 000 Kč.

Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na její výši a na hospodářské údaje soutěžitele

Uloženou pokutu je společnost Elberry povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Liberci, číslo účtu 3754-27727461/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti Elberry.

V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost Elberry vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost

Náklady řízení je společnost Elberry povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2022000486.

Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnost Elberry, jako soutěžitel, byla uznána vinnou ze spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej narušujících hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.