I.ÚS 692/08 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 692/08 ze dne 21. 9. 2011   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2008, č. j. 5 Tdo 490/2008-929, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2007, č. j. 12 To 165/2007-866, proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 16. 10. 2006, č. j. 2 T 67/2005-837, a proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 8. 2008, č. j. 2 T 67/2005-937, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem ze dne 16. 10. 2006, sp. zn. 2 T 67/2005-837, uznal stěžovatele vinným trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 tr. zák, kterého se společně s obviněným J. L. (dále jen "spoluobviněný") dopustili skutkem uvedeným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za tento trestný čin byl stěžovatel odsouzen podle § 126 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roky. Dále byl stěžovateli podle § 53 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 50 000,- Kč, a pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, soud mu podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl stěžovateli rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu právnické osoby na dobu 4 roky. Bližší popis trestního skutku je uveden v další (reprodukční) části tohoto usnesení. Okresní soud poukázal na to, že v dalším řízení (tj. poté, kdy Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 5. 2006, č. j. 12 To 145/2006-801, zrušil jeho rozsudek ze dne 22. 12. 2005, č. j. 2 T 67/2005-780, a vrátil mu věc k dalšímu projednání) přibral podle rozhodnutí odvolacího soudu do řízení znalce z oboru ekonomika ing. J. P. (dále jen "znalec") k podání znaleckého posudku; v něm měl zodpovědět otázku, ke kterému datu vznikl v obchodní společnosti STAVOKOMERCE, s.r.o. (dále jen "OS") stav úpadku, který by pro stěžovatele a spoluobviněného jako jednatele této OS znamenal povinnost podat v souladu se zákonem o konkursu a vyrovnání bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu na tuto OS. Okresní soud dále zdůraznil, že hodnotil důkazy provedené v průběhu celého řízení (především se jednalo o výpovědi obou obžalovaných, o svědecké výpovědi a o důkazy listinami). V případě znaleckého posudku a výslechu znalce poukázal na to, že ze závěrkových účetních výkazů bylo prokázáno, že k 31. 12. 2000 byl úpadce předlužen a současně evidoval závazky k několika věřitelům; okresní soud konstatoval, že podle znalce "od tohoto data, tedy 31. 12. 2000, k němuž bylo předlužení prokázáno účetní uzávěrkou, byla společnost STAVOKOMERCE, s. r. o. v úpadku" a že se úpadce o úpadku prokazatelně dozvěděl dne 6. 4. 2001, když předal Finančnímu úřadu v Kostelci nad Orlicí konečnou verzi závěrkových účetních výkazů ke dni 31. 12. 2000. Znalec při výslechu před soudem setrval na závěrech znaleckého posudku. Uvedl, že podle předložených písemností lze říci, že vznik úpadku byl potvrzen rozvahou ke dni 31. 12. 2000; sdělil také, že k úpadku mohlo dojít i před tímto datem, účetnictví podchycuje jednotlivé operace, dochází k průběžnému toku aktiv, pasiv, závazků a k určitému dni se tyto věci zjistí účetní závěrkou. "Z dokladů však vyplynulo, že stav úpadku byl prokázán k 31. 12. 2000, k 31. 12. 1999 společnost ve stavu úpadku nebyla, což bylo doloženo výkazy. Z dokladů, které znalec přezkoumal, vyplynulo, že nevznikla jednatelům povinnost podat návrh na konkurz před datem 30. 4. 2000". Okresní soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že se obžalovaní dopustili trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 tr. zák. spáchaného ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák., neboť společným jednáním nesplnili svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, když se hodnověrně dozvěděli, že jejich společnost je v úpadku, a to z důvodu předluženosti, když "stav předlužení byl prokázán ke dni 31. 12. 2000, o čemž soud s ohledem na znalecký posudek nemá žádných pochybností. Obžalovaní se pak prokazatelně tuto skutečnost dozvěděli dne 6. 4. 2001 a nepostupovali neprodleně tak, jak přikazuje zákon o konkurzu a vyrovnání. Insolventnost s ohledem na závěry znaleckého posudku prokázána nebyla. Podle názoru soudu obžalovaní naplnili po subjektivní i objektivní stránce všechny zákonné znaky skutkové podstaty shora uvedeného trestného činu". K uvedenému soud (konkrétně) dodal, že listinnými důkazy (a především znaleckým posudkem) bylo dostatečně prokázáno, že OS byla předlužena, tedy, že je v úpadku dle § 1 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen "ZKV"). Zjištěno bylo, že OS měla více věřitelů, byla ke dni 31. 12. 2000 předlužena, což bylo prokázáno účetní závěrkou. Za tohoto stavu proto obžalovaní, jako statutární zástupci - jednatelé (§ 133 odst. 1 obchod. zákoníku), měli povinnost vyplývající z § 3 odst. 1 a odst. 2 ZKV; tato povinnost jim vznikla dnem 6. 4. 2001, kdy se prokazatelně tuto skutečnost dozvěděli ze závěrkových účetních výkazů k datu 31. 12. 2000 při příležitosti předání dokladů Finančnímu úřadu v Kostelci nad Orlicí. Obžalovaní však této povinnosti nedostáli a místo podání návrhu na prohlášení konkurzu volili cestu prodeje OS P. K. v dubnu 2002. Poté již OS nesoucí název ROLINKS, s. r. o., žádnou činnost nevyvíjela. Okresní soud konstatoval, že společenská nebezpečnost jednání obžalovaných je dána tím, že porušili společenský zájem na naplnění zákonné povinnosti podat návrh na prohlášení konkurzu, byť jim byla tato povinnost - jako statutárním zástupcům - uložena § 3 odst. 1 a odst. 2 ZKV; zavinění bylo dovozeno ve formě úmyslu přímého (§ 4a tr. zák.). Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou podali stěžovatel, spoluobviněný L. a státní zástupce (v neprospěch posledně uvedeného) odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. 11. 2007, č.j. 12 To 165/2007-866, - mimo jiné - tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e) a odst. 2 tr. ř. zrušil ve vztahu ke stěžovateli výrok o náhradním trestu odnětí svobody. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl odvolací soud znovu tak, že uložil stěžovateli podle § 54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 měsíce, přičemž v ostatních výrocích, které se ho týkají, zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. Krajský soud rozhodl rovněž o odvoláních spoluobviněného a státního zástupce. Odvolací soud připomněl, že se ve věci jedná o druhé rozhodnutí soudu prvého stupně; krajský soud totiž v prvním svém rozhodnutí okresnímu soudu uložil, aby byl k posouzení stavu OS přibrán příslušný znalec, který by posoudil stav OS v jednotlivých obdobích jejího trvání, aby tak bylo přesněji zjištěno, kdy u OS nastal stav úpadku ve smyslu ZKV. Krajský soud s odkazem na písemný znalecký posudek zdůraznil spornost závazků stěžovatele a jejich význam pro průkaz insolvence; jednalo se především o chybějící části účetnictví a o návaznost části závazků na příslušný účet. Některé z těchto závazků byly navíc obtížně prokazatelné. Úpadce v závěrkových účetních výkazech prokázal, že ke dni 31. 12. 2000 byl předlužen (a navíc současně evidoval závazky k několika věřitelům). Odvolací soud proto poukázal na závěr znalce, že OS byla ode dne 31. 12. 2000, k němuž bylo předlužení prokázáno účetní závěrkou, v úpadku. Krajský soud navíc zmínil (opět znalcem zdůrazněnou) povinnost podat návrh na prohlášení konkursu; podle ní je záporná hodnota vlastního kapitálu v závěrkových výkazech informací, kterou se podnikatel musí zabývat a doložit, zda není ohrožena kontinuita firmy. Skutečnost, že předlužení nastalo a jak bude vzniklá situace řešena, je současně účetní jednotka povinna uvést v příloze k účetní závěrce a dále v zápisu z valné hromady. Účetní závěrku k 31. 12. 2000 vystavila OS dne 22. 3. 2001 (resp. 27. 3. 2001); dne 6. 4. 2001 předala Finančnímu úřadu v Kostelci nad Orlicí dopis, v němž žádá o výměnu "Rozvahy", ve které je mimo jiné korigována hodnota vlastního kapitálu. Tato verze účetní závěrky již nebyla pozměňována a lze ji považovat za konečnou; z toho tedy vyplývá, že závěrka OS byla dokončena a schválena k datu 6. 4. 2001. Úpadce tak vykázal předlužení, nijak je nerozporoval, a proto jeho statutárnímu orgánu vznikla k uvedenému datu povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu podle § 3 ZKV. Na tom znalec setrval i u hlavního líčení; mimo jiné uvedl, že "z toho, co mu bylo předlo