§ 21 zákon o zaměstnanosti – Kdo je považován za občana se změněnou…
Zákon o zaměstnanosti · 1/1991 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21 zákona o zaměstnanosti definuje, kdo je považován za občana se změněnou pracovní schopností a kdo za občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, a to na základě jejich zdravotního stavu a možnosti pracovního uplatnění. (§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., zákon o zaměstnanosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 21 odkazuje 12 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/1991 Sb.
(1) Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.
(2) Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který
a) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
b) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod nebo mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.30)
(3) Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.
(4) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.
(5) Občané, na které se nevztahuje ustanovení odstavců 2 a 4, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozlišení kategorií: Zákon rozlišuje mezi "občanem se změněnou pracovní schopností" a "občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením" podle míry omezení možnosti pracovního uplatnění.
- Automatické zařazení: Některé osoby jsou do kategorie občanů se změněnou pracovní schopností zařazeny automaticky, například poživatelé částečného invalidního důchodu.
- Rozhodnutí orgánu: Pokud osoba nespadá do automaticky zařazených kategorií, o jejím zařazení do některé z těchto skupin rozhoduje příslušný státní orgán.
- Dopad na pracovní uplatnění: Pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se předpokládá, že se mohou uplatnit jen ve velmi omezeném okruhu zaměstnání nebo za mimořádně upravených pracovních podmínek.
Na co si dát pozor
- Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: Klíčovým kritériem pro zařazení je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který podstatně omezuje pracovní uplatnění.
- Míra omezení: Rozdíl mezi "změněnou pracovní schopností" a "změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením" spočívá v míře omezení možnosti pracovního uplatnění.
- Potřeba rozhodnutí: V některých případech je pro uznání statusu občana se změněnou pracovní schopností nebo s těžším zdravotním postižením nutné rozhodnutí státního orgánu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 21
Jak soudy aplikují § 21
Dovozoval, že výpovědní doba (která v důsledku jeho pracovní neschopnosti trvající od 10.12.2002 do 30.4.2003 počala plynout teprve 1.5.2003) mu dosud neskončila, neboť rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v O. ze dne 20.2.2002 byl uznán občanem se změněnou pracovní schopností podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb. (a od 29.6.2002 mu byl přiznán částečný invalidní důchod) a „dle ustanovení § 47 odst. 2 zák. práce je zaměstnavatel povinen zajistit mu nové zaměstnání a výpovědní doba skončí teprve až tuto povinnost splní“.
Vzhledem k tomu, že žalobce je ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 1/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) osobou se změněnou pracovní schopností, že o pracovní poměr na dobu neurčitou jde i v případě, kdy ujednání v pracovní smlouvě o pracovním poměru na dobu určitou je pro rozpor s ustanovením § 30 odst.2 zák. práce neplatné, a že žalobce byl osobou se změněnou pracovní schopností již v době uzavírání dodatku k pracovní …
Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobkyně byla rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v Plzni ze dne 11.10.1994 č.j. 103/94 pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav uznána občankou se změněnou pracovní schopností podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb. "v platném znění".
Související
§ 132 Pracovní uplatnění (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 92 Pracovní uplatnění (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)§ 2 (Nařízení vlády o stanovení povinného pod)§ 1 Úvodní ustanovení (Vyhláška Ministerstva práce a sociálních)§ 3 Zprostředkování zaměstnání (Zákon České národní rady o zaměstnanosti)