§ 37a trestní řád – Vyloučení obhájce z obhajování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 37a Trestního řádu upravuje situace, kdy může být zvolený obhájce vyloučen z obhajoby obviněného, a to buď z důvodu střetu zájmů, nebo pro opakované maření trestního řízení. Soudce může obhájce vyloučit, pokud by obhajoba vedla ke střetu zájmů, například když obhajuje dva spoluobviněné, jejichž zájmy se rozcházejí. (§ 37a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
(1) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování
a) z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo
b) jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn.
(2) O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných.
(3) Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 předseda senátu a v přípravném řízení soudce umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení obhájce, umožní zároveň obviněnému, aby si v přiměřené lhůtě zvolil obhájce jiného; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1.
(4) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudce může obhájce vyloučit, pokud by obhajoba vedla ke střetu zájmů, například když obhajuje dva spoluobviněné, jejichž zájmy se rozcházejí.
- Obhájce může být vyloučen, pokud se opakovaně bez omluvy nedostaví k důležitým úkonům trestního řízení nebo nezajistí svého zástupce.
- Před rozhodnutím o vyloučení musí soudce umožnit obviněnému i obhájci se k věci vyjádřit.
- Pokud je obhájce vyloučen, obviněný dostane přiměřenou lhůtu na zvolení nového obhájce; v případě nutné obhajoby mu bude obhájce ustanoven.
Na co si dát pozor
- Proti rozhodnutí o vyloučení obhájce je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude platnosti, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
- Pokud je obhájce vyloučen z důvodu střetu zájmů mezi spoluobviněnými, nemůže již v téže věci obhajovat žádného z nich.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 37a
Jak soudy aplikují § 37a
Současně je třeba dodat, že odkaz dovolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2006, sp. zn. 8 Tdo 721/2006, je nepřípadné, neboť se jednalo o jiný případ, kdy soud nepostupoval podle § 37a odst. 2 tr. ř. a nerozhodl o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce, který vykonával obhajobu spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporovaly.
… uvedl, že je přesvědčen o tom, že z obsahu rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že soud považoval výpověď spoluobviněné N. H. za jeden z podpůrných důkazů, což samo o sobě postačuje k závěru, že mezi oběma obviněnými existovala kolize zájmů, kterou měl soud zkoumat z úřední povinnosti, zdali nedochází k porušení § 37a odst. 2 tr. ř. Obviněný proto setrval na tom, že bylo zasaženo do jeho práva do obhajobu.
S ohledem na argumentaci obviněného doplnil, že pod uvedený důvod dovolání je třeba subsumovat případ, kdy soud nepostupoval v intencích § 37a odst. 2 tr. ř. a nerozhodl o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují.
Právní otázky
Související
§ 31 (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 42 Podmínky aktivní legitimace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2)