§ 18 zákon o vyvlastnění – Zahájení řízení
Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) · 184/2006 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 18 zákona o vyvlastnění stanovuje, že vyvlastňovací řízení může být zahájeno pouze na žádost vyvlastnitele a podrobně popisuje, jaké náležitosti a přílohy musí taková žádost obsahovat. Kdo může zahájit vyvlastnění: Vyvlastňovací řízení nemůže být zahájeno z úřední moci, ale vždy jen na základě aktivní žádosti subjektu, který chce vyvlastnit (vyvlastnitele). (§ 18 zákona č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele.
(2) Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat kromě náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem14) zejména
a) označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv třetích osob na nich váznoucích,
b) doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění (§ 3 až 5),
c) údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá,
d) údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění.
(3) K žádosti vyvlastnitel připojí
a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení,
b) rozhodnutí o povolení záměru nebo rámcové povolení, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění stavební zákon a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem,
c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5, včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě,
d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti; § 10 odst. 5 platí obdobně,
e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti,
f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel má tuto dohodu k dispozici.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kdo může zahájit vyvlastnění: Vyvlastňovací řízení nemůže být zahájeno z úřední moci, ale vždy jen na základě aktivní žádosti subjektu, který chce vyvlastnit (vyvlastnitele).
- Co musí žádost obsahovat: Žádost musí přesně identifikovat pozemek nebo stavbu určenou k vyvlastnění, uvést, jaké vyvlastnění se požaduje, a doložit, že byly splněny základní podmínky pro vyvlastnění (např. veřejný zájem).
- Důkazní břemeno vyvlastnitele: Vyvlastnitel musí k žádosti přiložit řadu dokumentů, které prokazují oprávněnost vyvlastnění, jako jsou mapy, rozhodnutí o povolení záměru a důkazy o neúspěšném pokusu o dohodu s vlastníkem.
- Znalecké posudky: Součástí žádosti musí být i znalecký posudek, který stanovuje cenu nemovitosti a případně i náhradu pro oprávněné z věcných břemen, pokud byl vyvlastnitelem opatřen.
Na co si dát pozor
- Komplexnost žádosti: Žádost o vyvlastnění je velmi podrobná a vyžaduje pečlivou přípravu a shromáždění mnoha dokumentů, včetně znaleckých posudků.
- Doložení neúspěšné dohody: Vyvlastnitel musí prokázat, že se mu nepodařilo získat potřebná práva k pozemku nebo stavbě dohodou s vlastníkem, což je klíčová podmínka pro vyvlastnění.
- Přesné označení nemovitosti: Je nezbytné přesně označit pozemek nebo stavbu, jichž se vyvlastnění týká, včetně práv třetích osob, které na nich váznou.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 18
Jak soudy aplikují § 18
… Sb. v ustanovení § 5 odst. 1 stanovuje pouze, po jaké době je vyvlastnění (odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě) přípustné, ale nikoli do kdy musí být návrh na vyvlastnění podán, vyvlastňovací řízení lze přitom zahájit jen na žádost vyvlastnitele (§ 18 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb.). Pokud by měl být nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku, jenž se později stane předmětem vyvlastňovacího řízení, vypořádáván až v rámci rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění, byl by …
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění do 31. 12. 2023, muselo být přílohou žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení územní rozhodnutí, vyžaduje li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis nebo společné povolení podle zvláštního právního předpisu (dnes obdobně rozhodnutí o povolení záměru nebo rámcové povolení).
Žalobce dále namítl, že 4) žádost vyvlastnitele neměla patřičné náležitosti, jak je vyžadováno například v § 18 odst. 2 písm. b) zákona č. 184/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vyvlastnění“), zvláště jde o splnění podmínek § 3 a § 4 zákona o vyvlastnění.
Související
§ 78 Zahájení řízení z moci úřední (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 46 Zahájení řízení z moci úřední (Zákon správní řád)§ 188 Vyrozumění o zahájení řízení (Zákon stavební zákon)§ 13 Zahájení řízení (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 36 Informování o zahájení řízení (Zákon o zvláštních řízeních soudních)