Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 110

§ 110 stavební zákon – Podmínky vyvlastnění

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 50/1976 Sb. · Nemovitosti a stavební právo

Stručně: Paragraf 110 zákona č. 50/1976 Sb. stanovuje podmínky, za kterých je možné provést vyvlastnění, přičemž zdůrazňuje, že vyvlastnění je krajním řešením, musí být v souladu s územním plánováním a provedeno jen v nezbytném rozsahu. Vyvlastnění je možné pouze tehdy, pokud se nepodaří dosáhnout cíle (např. získání pozemku pro veřejně prospěšnou stavbu) dohodou s vlastníkem nebo jiným způsobem. (§ 110 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Podmínky vyvlastnění
  • Týká se: vlastník
  • Judikatura: na § 110 odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 50/1976 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.

(3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Vyvlastnění je možné pouze tehdy, pokud se nepodaří dosáhnout cíle (např. získání pozemku pro veřejně prospěšnou stavbu) dohodou s vlastníkem nebo jiným způsobem.
  • Vyvlastnění musí být vždy v souladu s platným územním plánem; tento soulad se prokazuje územním rozhodnutím, nebo se zkoumá přímo ve vyvlastňovacím řízení, pokud územní rozhodnutí není potřeba.
  • Vyvlastnění se provádí jen v takovém rozsahu, který je nezbytně nutný pro dosažení účelu; pokud stačí omezit právo (např. zřídit věcné břemeno), nelze právo odejmout úplně.
  • Pokud by v důsledku vyvlastnění části pozemku nebo omezení práva vlastník nemohl zbytek pozemku užívat nebo by ho užíval s nepřiměřenými obtížemi, může požádat o vyvlastnění i zbývající části.

Na co si dát pozor

  • Vlastník by měl vždy zvážit možnost dohody, neboť vyvlastnění je až poslední možnost.
  • Je důležité ověřit, zda je navrhované vyvlastnění v souladu s územním plánováním, což je základní podmínka.
  • Vlastník by měl dbát na to, aby rozsah vyvlastnění nepřesáhl nezbytnou míru a aby v případě částečného vyvlastnění mohl nadále smysluplně užívat zbytek svého majetku.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 110

13
NS
Nejvyšší soud
30. 3. 2017
NS
Nejvyšší soud
20. 1. 2017
NS
Nejvyšší soud
9. 2. 2012
ÚS
Ústavní soud
17. 3. 2009
NSS
Krajský soud v Praze
23. 1. 2023
NSS
Nejvyšší správní soud
27. 3. 2015
NSS
Nejvyšší správní soud
22. 5. 2007

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 110 zákona 50/1976 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 110

Vytknul správním orgánům, že nepostupovaly ve smyslu ustanovení § 110 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, když „důsledně“ nezjišťovaly, zda požadavek žalobců na vyvlastnění zbývající části pozemku parc. č. 1398/4 je důvodný a zda „opravdu“ nemohou zbývající část pozemku užívat nebo ji mohou užívat jen s nepřiměřenými obtížemi; ostatní žalobní námitky, tedy i námitku vztahující se k přiznané výši náhrady za vyvlastněné pozemky, …

21 Cdo 3171/2016 · Nejvyšší soud · 30. 3. 2017

Ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně v tom, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění předmětných pozemků, neboť práva k nim nebyla získána dohodou, a že vyvlastnění bylo provedeno v souladu s ustanovením § 110 odst. 3 věty první zákona č. 50/1976 Sb., o uzemním plánování a stavebním řádu, tedy v nezbytném rozsahu, neboť "z podkladové dokumentace lze dovodit, že součástí stavby dálnice D 11 byla i úprava souvisejících komunikací, včetně komunikace III/32324, pro který účel bylo třeba vyvlastnit i pozemek parc.č. 883/78 v k.ú. L. o výměře 35 m2".

21 Cdo 3834/2016 · Nejvyšší soud · 20. 1. 2017

Dovolatelé pokládají za otázku zásadního právního významu v daném případě vyřešení toho, zda je ve veřejném zájmu a zda je dán i důvod pro omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene pro přístup k pozemku a ke stavbě podle § 108 zákona č. 50/1976 Sb., a to postupem podle § 110 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), a to v době zahájení řízení před Magistrátem města Olomouce (č. j. OP 235/2004-Pě), upravují-li již nyní podmínky přístupu k pozemku a ke stavbě ustanovení § 7 a § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o …

28 Cdo 1130/2010 · Nejvyšší soud · 9. 2. 2012

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 3 (Zákon o urychlení výstavby dopravní infr)§ 3 PODMÍNKY VYVLASTNĚNÍ (Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického)§ 24 Rozhodnutí (Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického)§ 18 Zahájení řízení (Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického)§ 170 Účely vyvlastnění (Zákon o územním plánování a stavebním řá)