§ 125 trestní zákoník – Osoba blízká
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 125 trestního zákoníku definuje, kdo je považován za osobu blízkou pro účely trestního práva, přičemž rozlišuje mezi pevně danými vztahy a vztahy závislými na citovém prožívání újmy. Za osoby blízké jsou vždy považováni přímí příbuzní (např. rodiče, děti), osvojitelé, osvojenci, sourozenci, manželé a partneři. (§ 125 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Osoba blízká
- Týká se: manžel
- Judikatura: na § 125 odkazuje 82 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Osoba blízká“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Za osoby blízké jsou vždy považováni přímí příbuzní (např. rodiče, děti), osvojitelé, osvojenci, sourozenci, manželé a partneři.
- Jiné osoby, které nejsou v těchto výslovně uvedených vztazích, mohou být považovány za osoby blízké, pokud by újmu jedné z nich druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
- Tato definice je důležitá pro posuzování různých situací v trestním právu, například pro posouzení, zda se jedná o trestný čin proti osobě blízké, nebo pro uplatnění práva odepřít výpověď.
- Rozšířená definice umožňuje zahrnout i osoby, které nejsou formálně příbuzné, ale mají k sobě silný citový vztah.
Na co si dát pozor
- U jiných osob než těch výslovně vyjmenovaných je klíčové posouzení, zda by újma jedné osoby byla druhou důvodně pociťována jako újma vlastní. Toto posouzení je individuální a závisí na konkrétních okolnostech.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 125
Jak soudy aplikují § 125
… odvolací soud relevantně zmínil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 5 Tdo 493/2012, a ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 5 Tdo 166/2009, která se zabývala otázkou zavinění v případě přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, resp. takového trestného činu podle § 125 odst. 1 tr. zák. I v těchto věcech byla primárně namítána absence subjektivní stránky i jen ve formě nepřímého úmyslu, kdy obvinění tvrdili právě to, že vedení účetnictví svěřili renomovanému účetnímu subjektu, a důvodně tak spoléhali …
… osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jimiž se rozumí jiné osoby než konkrétně uvedené v zákoně, a to za kumulativně přistupujícího předpokladu, že mezi těmito osobami existuje i citový vztah takové kvalitativní úrovně, že by újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní (viz též § 125 tr. zákoníku).
Obviněný dále namítl, že byl pro poškozeného nezletilého osobou blízkou, k čemuž státní zástupce konstatoval § 125 tr. zákoníku a dodal, že obviněný měl patrně spíše na mysli osobu, ohledně níž je svědek podle § 100 odst. 2 tr. ř. oprávněn odepřít vypovídat.
Právní otázky
Související
§ 472 Opatrovnická rada (Zákon občanský zákoník)§ 21a (Zákon o sociálních službách)§ 67 Účastníci (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 954 (Zákon občanský zákoník)§ 962 (Zákon občanský zákoník)