Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 51779,10 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované, Anonymizováno2. Žalobce se svého nároku po žalované dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne , datum, . Na základě této smlouvy se do dispozice žalované dostala částka ve výši 51 779,10 Kč, kterou měla žalovaná navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek v pravidelných měsíčních platbách. Žalovaná si neměla řádně a včas své povinnosti plnit.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovanou a vyzval ji k dobrovolné úhradě.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovanou spotřebitelem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala postupným čerpáním úvěru dostala částka ve výši 51 779,10 Kč a navrátit zpět měla předmětnou částku včetně denního úroku ve výši 0,4026 %. Prvotně byl stanoven úvěrový limit 35 000 Kč a částka prvního čerpání představovala 22 500 Kč. S ohledem na charakter smluvních subjektů, způsob vymezení práv a povinností, která jsou sice obsáhle vymezena, ale neurčitě a nesrozumitelně. Není zřejmé, jakým způsobem docházelo k postupnému čerpání, v jaké výši a kdy konkrétně měl žalovaný plnit příslušné měsíční splátky. S ohledem na výši pohledávky, způsob čerpání soud vyhodnotil za nepřiměřenou výši požadovaného úroku, která ve sjednané výši mnohonásobně převyšuje výši běžných úroků stanovenou v bankovním sektoru. Výše úroku je v předmětné smlouvě upravena výslovně, je nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Soud považuje předmětná ujednání upravující výši úroku a způsob placení úvěru za nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele.6. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze a jen formálně zjistil úvěruschopnost žalovaného subjektu, tato nebyla prověřena prokazatelně vůbec. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty.7. Za předpokladu, pokud by soud s ohledem na výše uvedené, nepřistoupil k jinému právnímu posouzení z důvodu nedostatečného přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud by považoval předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, v tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb..8. Z listin předložených ze strany žalobce soud nezjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu nenabídl ani potřebná skutková tvrzení.9. Podle § 86 odstavec 1 z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.10. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované, nezkoumal je vůbec. Příjem žalované není zcela doložen, stejně tak výdaje. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátila zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu, tak jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.12. Z listin, předložených žalobcem, soud zjistil, že do dispozice žalované se fakticky dostala částka ve výši 34 500 Kč. Skutečnost, že disponentem s účtem, na který byly finanční prostředky poukázány je žalovaná potvrdily skutečnosti zjištění ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, . S ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou soud vyhověl žalobce co do části 34 500 Kč a ve zbývající části soud návrhu žalobce nevyhověl a žalobu částečně zamítl.13. Povinností žalované je, aby navrátila zpět žalobci to, co se do její dispozice dostalo bez právního důvodu, postupem podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..14. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním částky 34 500 Kč vůči žalobci do prodlení, soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Ve zbývající části soud přistoupil k zamítnutí žaloby s ohledem na výše již uvedené.15. Soud vyhodnotil, že je v možnostech stran sporu, aby si v zájmu postupného umořování soudem přiznané částky ujednaly splátky. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila z důvodu bolavého zubu, nárok uplatněný ze strany žalovaného nezpochybnila a byla připravena ho splácet. Případná možnost splátek nikterak neohrozí žalobce v pozici subjektu, který četně obchoduje s pohledávkami.16. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 34 500 Kč (66,63 %): 17 279,10 Kč (33,37 %) rozdíl 33,26 % %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2072 Kč + 517 Kč, odměna za tři úkony právní služby (příprava převzetí, předžalobní výzva, sepis návrhu) podle § 14 b) odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. 3 x 3180 Kč, 3 režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 3 x 450 Kč- 100 % 13 479 Kč. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 483,10 Kč po zaokrouhlení, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem a ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr , Jméno advokátky, .