Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 5. 2026 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 30 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 244 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovanou dne smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované částku 30 000 Kč převodem na její účet. S ohledem na prodlení žalované s úhradou původní věřitel přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 1. 3. 2024. Původní věřitel postoupil pohledávku společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025, ta ji následně postoupila žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025.2. Žalovaná uvedla, že celkem dlužila z titulu nárokovaného závazku částku 30 000 Kč, z čehož uhradila celkem částku 18 973 Kč.3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žalovaný takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:4. Původní věřitel a žalovaná se dohodly, že původní věřitel poskytne žalované k její žádosti úvěr až do výše 30 000 Kč dne 31. 10. 2023 (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kopie občanského průkazu). dohodla na tom, že mu poskytne úvěr ve výši 5 000 Kč (smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne 20. 7. 2025 vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 102 262 Kč. Jelikož z potvrzení o odeslání dopisu ze dne 23. 7. 2025 neplyne, že by dopis byl žalované doručen, „hmotněprávní“ účinek doručení tohoto dopisu nastal okamžikem provedení listiny k důkazu (§ 41 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Původní věřitel poukázal na účet žalované v období 10/2023-11/2023 částku celkem 30 000 (výpis příchozích a odchozích plateb). Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli v období 02/2023-02/2025 částku celkem 11 027 Kč (výpis příchozích a odchozích plateb).5. Původní věřitel a společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se dne 2. 6. 2025 dohodly, že pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve výši 90 066 Kč původní věřitel postupuje společnosti , právnická osoba, . Strany smlouvy se v čl. II. bodu 3 ve spojení s čl. III. smlouvy dohodly, že pokud nedojde k zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze strany postupníka, k postoupení nedojde (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 včetně seznamu pohledávek). Společnost , právnická osoba, ., a žalobkyně 10. 6. 2025 dohodly, že pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve výši 90 066 Kč společnost , právnická osoba, ., postoupí žalobkyni. K postoupení dojde okamžikem zaplacení kupní ceny (§5 smlouvy). Strany smlouvy si sjednaly, že žalobkyně zaplatí kupní cenu za postupované pohledávky do 14 pracovních dnů po uzavření smlouvy (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu pohledávek).6. S ohledem na právní posouzení soud (viz dále) soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z žádosti o spotřebitelský úvěr, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z důvodu neprokázání doručení dopisu ze dne 1. 3. 2024 obsahujícího zesplatnění spotřebitelského úvěru z něj soud nečinil jakákoli zjištění. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 soud neučinil jakékoli pro věc významné zjištění, jelikož společnost , právnická osoba, v něm oznamuje žalované postoupení pohledávky na žalobkyni, když ovšem tuto pohledávku nepostoupila žalobkyni, nýbrž společnosti , právnická osoba, . Po postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, je postupitelem oprávněným oznámit dlužníkovi postoupení pohledávky toliko společnost , právnická osoba, .7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Žalobkyně se domáhá zaplacení pohledávky, která jí podle jejích tvrzení nevznikla přímo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nýbrž měla být převedena postupně od původního věřitele , právnická osoba, , nejprve na společnost , právnická osoba, ., a poté na žalobkyni. Již z povahy uplatněného nároku proto žalobkyni tíží důkazní povinnost ohledně skutečností zakládajících její aktivní věcnou legitimaci, tedy též ohledně účinného postoupení pohledávky v obou článcích jí tvrzeného řetězce.9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věřitel pohledávku postoupit smlouvou jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. Byla-li však účinnost postoupení smluvními stranami vázána na podmínku, nastanou účinky postoupení podle povahy a obsahu této podmínky.10. Podle § 548 odst. 1 věta první o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky.11. Podle § 548 odst. 2 o. z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.12. Podle § 548 odst. 3 o. z. neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.13. Ze smlouvy mezi , právnická osoba, , a , právnická osoba, ., ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že strany v čl. II bodu 3 ve spojení s čl. III ujednaly, že nebude-li za postupované pohledávky zaplacena úplata, k postoupení nedojde. Soud toto ujednání vyložil jako odkládací podmínku. Smlouva nestanoví, že by pohledávky přešly již podpisem smlouvy a při nezaplacení úplaty by se postoupení pozbylo účinků; naopak spojuje nezaplacení výslovně s tím, že k postoupení (v budoucnu se zaplacením úplaty) nedojde. Tento výklad odpovídá i zákonné domněnce odkládací podmínky. Žalobkyně nepředložila doklad o zaplacení úplaty , právnická osoba, ., původnímu věřiteli ani netvrdila konkrétní datum, částku a způsob této úhrady. Nebylo tedy prokázáno, že pohledávka přešla z původního věřitele na , právnická osoba, .14. I kdyby bylo možno ujednání v pořadí první postupní smlouvě vyložit jako podmínku rozvazovací, nemohlo by to samo o sobě vést ke kladnému závěru o aktivní věcné legitimaci žalobkyně. Pro rozhodnutí je totiž samostatně určující druhá postupní smlouva mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní. Ze smlouvy mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní soud zjistil, že podle jejího § 5 mělo k postoupení pohledávky dojít okamžikem zaplacení kupní ceny. Jde o jednoznačné ujednání, podle něhož právní účinky postoupení nenastávají již uzavřením smlouvy, ale teprve zaplacením kupní ceny. Sjednaná lhůta 14 pracovních dnů pro úhradu kupní ceny neurčuje okamžik přechodu pohledávky; pouze vymezuje dobu, ve které měla být kupní cena zaplacena.15. Žalobkyně k prokázání splnění této podmínky předložila toliko postupní smlouvu včetně seznamu pohledávek. Z těchto listin lze zjistit obsah závazku žalobkyně kupní cenu zaplatit, nikoli však to, zda byla kupní cena skutečně uhrazena. Žalobkyně nenavrhla ani nepředložila důkaz o provedení platby, zejména výpis z účtu, potvrzení příjemce platby, účetní doklad nebo jiné potvrzení , právnická osoba, ., z něhož by bylo patrno splnění podmínky účinnosti postoupení.16. Tento nedostatek nelze nahradit oznámením o postoupení ze dne 20. 7. 2025. Oznámení je v rozporu s žalobkyní tvrzeným postupním řetězcem, neboť v něm původní věřitel oznamuje postoupení pohledávky žalobkyni, ačkoli původní věřitel byl oprávněn oznámit postoupení pohledávky toliko na společnost , právnická osoba, . Oznámení postoupení dlužníkovi ani případné prokázání postoupení postupníkem slouží především k ochraně dlužníka při plnění; dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo postupník postoupení neprokáže, může dlužník dluh účinně splnit postupiteli (§ 1882 občanského zákoníku). Takové oznámení však samo o sobě nenahrazuje důkaz o splnění smluvně sjednané podmínky účinnosti postoupení a neprokazuje přímý převod pohledávky, který nebyl postupními smlouvami doložen.17. Důkazní břemeno ohledně aktivní věcné legitimace nese žalobkyně. Účastníci jsou povinni uvést rozhodné skutečnosti a označit k nim důkazy (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.); neoznačí-li potřebné důkazy, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z provedených důkazů (§ 120 odst. 3 o. s. ř.). Neunesení důkazního břemene má za následek rozhodnutí v neprospěch účastníka, kterého toto břemeno tíží. Žalobkyně neprokázala, že došlo k zaplacení úplat za postupované pohledávky podle obou smluv o postoupení pohledávky. S ohledem na to nelze uzavřít, že došlo ke splnění odkládací podmínky nástupu účinků postoupení pohledávky, tedy že žalobkyně je její věřitelkou. Soud proto žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně v celém rozsahu zamítl. Za této situace již nebylo třeba provádět dokazování k existenci, splatnosti a výši pohledávky, k jejímu případnému zesplatnění ani k uplatněné smluvní pokutě.18. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nepředložením důkazu o zaplacení kupní ceny za postoupené portfolio pohledávek neunáší své důkazní břemeno ohledně ve věci rozhodné skutečnosti, žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.19. Výrok o náhradě nákladů řízení je výsledkem aplikace § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Jelikož žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a současně nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhrada nákladů sestává z částky 450 Kč za vyjádření k žalobě dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud přitom odkazuje na právní názor Nejvyššího soudu prezentovaný v usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, dle kterého paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. činí 450 Kč a je výsledkem analogické aplikace § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.