Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném uhrazení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, ve znění dodatku, kterým byl pracovní poměr prodloužen na dobu do , datum, . Pracovní poměr skončil ke dni , datum, na základě okamžitého zrušení pracovního poměru z důvodu absencí. V souvislosti s ukončením pracovního poměru vznikl žalovanému dluh vůči žalobkyni z titulu náhrady škody ve výši zůstatkové hodnoty nevrácených věcí specifikovaných ve výstupním listu, a to nevrácený služební telefon v hodnotě , částka, , nevrácená SIM karta v hodnotě , částka, a nevrácený docházkový čip v hodnotě , částka, . Celkový dluh za nevrácené věci tak činí , částka, . Dále se žalobkyně domáhá vrácení náhrady mzdy ve výši , částka, , která byla žalovanému vyplacena při čerpání dovolené na zotavenou, ovšem zaměstnanec nárok přečerpal a dále částku , částka, z titulu nároku na náhradu odvodu pojistného odvedeného zaměstnavatelem na zdravotní pojištění ve vztahu k takto přečerpané dovolené. Dále žalovaný dne , datum, způsobil při výkonu práce žalobkyni škodu na majetku žalobkyně, jak je uvedeno v protokole o škodě ze dne , datum, , který je dokladem o projednání výše škody. Žalovaný svým podpisem v protokolu potvrdil, že při řízení VZV nabral stoh palet, způsobil jeho zřícení a poškození většiny dílů, které musely být v počtu 468 ks sešrotovány, čímž způsobil škodu ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným dohodu o náhradě škody způsobené dne , datum, ve výši , částka, , když byl zohledněn zákonný limit náhrady škody. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, ale neuhradil ničeho.2. Vzhledem k tomu, že bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili. Soud tak rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z listinných důkazů předložených žalobci dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:4. Pracovní smlouvou a dodatkem bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán od , datum, s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, .5. Protokolem o škodě a dohodou o způsobu náhrady dluhu bylo prokázáno, že žalovaný jako zaměstnanec způsobil zaměstnavateli (žalobkyni) dne , datum, škodu ve výši , částka, , přičemž se zavázal uhradit žalobkyni, s ohledem na omezení výše náhrady, uhradit částku , částka, , a to formou pravidelných měsíčných splátek ve výši , částka, od , datum, do , datum, (poslední splátka , částka, ) pod ztrátou výhody splátek.6. Okamžitým zrušením pracovního poměru včetně dodejky bylo prokázáno, že pracovní poměr skončil ke dni , datum, .7. Výplatními páskami za měsíce srpen až listopad 2025 bylo prokázáno, že žalovaný přečerpal nárok na dovolenou a z titulu přeplatku náhrady mzdy za dovolenou je žalobkyni povinen vrátit částku , částka, , na kterou pozbyl nárok a dále částku , částka, z titulu nároku na náhradu odvodu pojistného odvedeného zaměstnavatelem na zdravotní pojištění ve vztahu k takto přečerpané dovolené.8. Výstupním listem bylo prokázáno, že žalovaný při skončení pracovního poměru nevrátil služební telefon v hodnotě , částka, , SIM kartu v hodnotě , částka, a docházkový čip v hodnotě , částka, .9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně dokladu odeslání bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11. Dle § 301 písm. d) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen ,,ZpR“) jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.12. Dle § 222 odst. 4 ZpR je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.13. Dle § 250 odst. 1 ZpR je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.14. Dle § 257 odst. 1 ZpR zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.15. Dle § 263 odst. ZpR uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně16. Dle § 1970 z. č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že nárok na zaplacení požadované částky byl prokázán výše uvedeními listinnými důkazy. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu, jednak škodu, která vznikla jeho zaviněním, a to dle dohody o náhradě škody ve výši , částka, a dále je povinen uhradit škodu vzniklou v souvislosti s nevrácením věcí při skončení pracovního poměru ve výši celkem , částka, . Žalovaný je rovněž povinen zaplatit žalobkyni přeplatek náhrady mzdy za dovolenou ve výši , částka, a částku , částka, z titulu nároku na náhradu odvodu pojistného odvedeného zaměstnavatelem na zdravotní pojištění ve vztahu k takto přečerpané dovolené. Ke dni podání žaloby byl žalovaný v prodlení s úhradou celkové dlužné částky ve výši , částka, , když na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyni tak náleží příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to od , datum, (kdy uplynula lhůta pro zaplacení dle předžalobní výzvy). Soud tedy žalobkyni přiznal požadovaný nárok včetně příslušenství v podobě zákonných úroků.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. když procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, tj. částku , částka, , sestávající se ze soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, a to za dva úkony právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, , po , částka, (převzetí a příprava, sepis žaloby) a jeden ½ úkon po , částka, (jednoduchá výzva k plnění), 3 x režijní paušál náhrady výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.).19. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.