Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobce, společnost , právnická osoba, , je vlastníkem budovy č. p. , adresa, , v níž žalovaní užívali na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, byt č. , hodnota, v 1. nadzemním podlaží, a to od , datum, do , datum, . Po skončení nájmu žalovaní právnímu předchůdkyni žalobce nepředali byt v řádném stavu a žalobce musel vynaložit na jeho opravy žalovanou částku. I přes upomínky žalovaní dluh nezaplatili. Na žalobce pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobce ani žalovaní se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.4. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobce postoupila pohledávku žalobci.5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce je vlastníkem budovy č. p. 1330/64 v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, .6. Z listiny označené „Smlouva o nájmu bytu“ datované , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobce a žalovaní uzavřeli téhož dne smlouvu, kterou právní předchůdkyně žalobce přenechala žalovaným do užívání byt č. , hodnota, umístěný v 1. podlaží budovy č. p. , adresa, a žalovaní se zavázali hradit právní předchůdkyni žalobce nájemné ve výši , částka, měsíčně a dále zálohy na úhradu za plnění poskytovaná spolu s užíváním bytu ve výši podle evidenčního listu nájemníka. Nájemné a zálohy na služby byly splatné vždy do 25. dne v měsíci. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od , datum, do , datum, . Podle čl. 5.5. Smlouvy při skončení nájmu je nájemce i ten, kdo s ním byt užíval, povinen vyklidit a předat pronajímateli byt v řádném stavu – vyklizený, čistý a vybílený, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.7. Z evidenčního listu nájemníka bylo zjištěno, že zálohy na služby činily od , datum, částku , částka, .8. Z Faktury č. , hodnota, ze den , datum, splatné do , datum, soud zjistil, že za položku „náklady za opravy v bytě po ukončení nájmu“ vyúčtovala právní předchůdkyně žalobce žalovaným částku , částka, . Jednalo se o celkové náklady za opravy v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, .9. Z výzvy ze dne , datum, , přípisu z téhož dne a podacího archu vyplývá, že žalobce odeslal dne , datum, žalovaným výzvu k úhradě dluhu za opravy provedené v bytě po skončení nájmu ve výši , částka, a sdělil, že pohledávka byla postoupena.10. Z Faktury ze dne , datum, s datem splatnosti dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, , IČO , IČO, , fakturoval právní předchůdkyni žalobce částku , částka, za zednické práce na adrese , jméno FO, , adresa, . Na faktuře je ručně připsána poznámka „Uhrazeno , adresa, č. , hodnota, ,- Hőhnl Kökényová“.11. Z fotografií založených ve spise na čl. 41 – 53 soud zjistil, že stav bytu po předání nájemci zpět právní předchůdkyni žalobce byl takový, že zdi byly počmárané, byt nebyl vyklizený, koberce byly špinavé a poničené, dveře byly zničené.12. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobce je vlastníkem budovy č. p. , adresa, , přičemž smlouvou ze dne , datum, přenechala do užívání žalovaným byt č. , hodnota, v této budově. Žalovaní se ve smlouvě zavázali předat při skončení nájmu byt pronajímateli zpět v řádném stavu – vyklizený, čistý a vybílený. Žalovaní byt předali nevyklizený, nevybílený a s poničenými koberci a dveřmi. Pohledávka přešla na žalobce v důsledku platně uzavřené dohody o postoupení pohledávek. Žalobce byt opravil a uvedl do řádného stavu, na což vynaložil částku ve výši , částka, . Žalobce vystavil žalovaným fakturu na zaplacení částky , částka, , žalovaní ani přes výzvu žalobce žádnou částku neuhradili.13. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neboť účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, kterou se žalovaní mimo jiní zavázali vrátit při skončení nájmu byt pronajímateli v řádném stavu (§ 2293 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaní byli povinni vrátit byt ve stavu, v jakém jej převzali, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, této své povinnosti ale nedostáli, když jej vrátili s vadami nad rámec takového užívání, v rozporu se smluvním ujednání i zákonem. Žalobce má proto nárok na náhradu škody ve výši vynaložených nutných nákladů na opravu bytu, resp. jeho uvedení do řádného stavu, ve smyslu § 2913 odst. 1 občanského zákoníku. Protože jsou žalovaní v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla jim povinnost uhradit žalobci podle § 1971 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky posoudil soud dle § 1879 a násl. občanského zákoníku.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů ve výši , částka, představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) v celkové výši , částka, (3 x , částka, ) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 advokátního tarifu a tři režijní paušály po , částka, podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, . Protože byl žalobce v soudním řízení zastupován advokátkou, uložil soud žalovaným povinnost, aby zaplatili podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám této advokátky.15. Lhůty k plnění uložených povinností byly soudem stanoveny podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř.