15 Tdo 510/2013 — Nejvyšší soud

15 Tdo 510/2013 citace  Právní věta:I. Zákonnost úkonů trestního řízení se posuzuje podle procesního předpisu (trestního řádu) účinného v době, kdy byl úkon proveden. Jestliže byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden v souladu se zákonem, nemohou následné legislativní změny vést k závěru, že jde o nezákonně opatřený a provedený důkaz, který z tohoto důvodu nelze provést v řízení před soudem, neboť pro přípustnost užití záznamu o odposlechu telekomunikačního provozu jako důkazu je rozhodující, zda k tomuto odposlechu a pořízení záznamu o něm byly v době jeho provádění splněny zákonné podmínky obsažené v ustanovení § 88 odst. 1, 2 tr. ř. Neuplatní se zde ustanovení o časové působnosti trestních zákonů podle § 16 odst. 1 tr. zák., resp. § 2 odst. 1 tr. zákoníku. II. Pojem „úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva“ v § 88 odst. 1 tr. ř., nelze vykládat tak, že jde jen o trestné činy, u kterých ke stíhání takových činů přímo zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Uvedený pojem se vztahuje na všechny trestné činy, které mají podklad nebo navazují na mezinárodní smlouvy (např. Pařížskou úmluvu na ochranu průmyslového vlastnictví a její dodatky publikované pod č. 364/1921 Sb., č. 508/1921 Sb., č. 129/1931 Sb., č. 22/1933 Sb., č. 44/1933 Sb., č. 61/1936 Sb., č. 90/1962 Sb., č. 64/1975 Sb., č. 81/1985 Sb.), jež obsahují závazek pro státy, jako jejich smluvní strany, stíhat nebo postihovat některá jednání ve skutkových podstatách těchto trestných činů popsaných, i když konkrétní vnitrostátní postih se zásadně provádí podle skutkových podstat trestných činů, které jsou součástí právního řádu České republiky. III. Soud před vydáním příkazu k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1 tr. ř.) je povinen bedlivě zkoumat, zda v posuzované věci jsou pro nařízení domovní prohlídky splněny všechny zákonné podmínky, které je v odůvodnění příkazu povinen náležitě a zřetelně vyložit. Jestliže je příkaz k domovní prohlídce vydáván ve stadiu „prověřování podezřelého“, nikoli tedy ve stadiu trestního stíhání obviněného, je třeba v odůvodnění vysvětlit, proč jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný, popř. to uvést v protokolu o domovní prohlídce (§ 160 odst. 4 tr. ř.), což by mělo být z logiky věci obsaženo již v návrhu státního zástupce. V případě, že takové zdůvodnění příkaz nebo protokol neobsahuje, lze odstranit nedostatek formálních podmínek příkazu nebo protokolu (tedy i o neodkladném úkonu) v dalším řízení, a to např. výslechem osob, které se provedení úkonu zúčastnily, popř. jej provedly (v postavení svědka). Smyslem a účelem povinnosti vyložit věcné důvody pro neodkladnost a neopakovatelnost úkonu v protokolu je totiž zaručit transparentnost trestního řízení a jeho kontrolovatelnost, tj. zajistit náležitou přezkoumatelnost těchto úkonů. Jestliže při následném posouzení a po zvážení všech souvislostí lze konstatovat, že věcné důvody pro neodkladnost či neopakovanost úkonu byly splněny, pak neexistence zdůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti – byť je vadou řízení – nevede k závěru o nezákonnosti příslušných meritorních rozhodnutí, neboť jde ve své podstatě o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 6. 2013 Spisová značka:15 Tdo 510/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:15.TDO.510.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odposlech a záznam telekomunikačního provozu Příkaz k domovní prohlídce Dotčené předpisy:§ 88 odst. 1 tr. ř. § 83 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:19. 7. 2013 Publikováno ve sbírce pod číslem:13 / 2014 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 14.10.2013 15.10.2013Pl.ÚS 47/13 Pl.ÚS 48/13 PlÚS 47/13JUDr. Jaroslav Fenyk JUDr. Jan Filipzamítnuto -7.5.2014 - Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 15 Tdo 510/2013 - 51 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl ve velkém senátu trestního kolegia v neveřejném zasedání konaném dne 26. 6. 2013 o dovolání obviněných M. S., M. S., J. S., a M. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. 68 To 395/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 4 T 25/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných M. S. st., M. S. ml., J. S. a M. Š.  o d m í t a j í .  O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. 4 T 25/2009, byli obvinění M. S. st., M. S. ml., J. S. a M. Š. uznáni vinnými ad la) a 1c) pokračujícím trestným činem poškozování spotřebitele podle § 121 odst. 1 alinea druhá trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákona“), dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, pokračujícím trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zákona, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, a ad 1a) – l c) pokračujícím trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. a), c) tr. zákona, kterých se dopustili tím, že 1) společně a po vzájemné domluvě od blíže nezjištěné doby měsíce února 2007 do 22. 5. 2007 za účelem nelegální výroby a následné distribuce nezdaněných výrobků z lihu obviněný M. Š. přijímal od odběratele vietnamské národnosti H. N. V., objednávky na dodávky těchto výrobků, které předával obviněnému M. S. st., provozovateli daňového skladu podnikajícímu na základě živnostenských oprávnění „výroba lihovin“ a „provozování pěstitelské pálenice“ a dalším spoluobviněným M. S. ml. a J. S., kteří v areálu firmy M. S. – S. v Ž., okres P., a v rodinném domě v obci Ú., okres P., za tímto účelem skladovali v rozporu s ust. § 3 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, mimo daňový sklad a veškerou daňovou a účetní evidenci, nedenaturovaný ethylalkohol, který následně za využití trestí, filtračního zařízení, změkčovače vody a kompletního stáčecího zařízení umístěného ve sklepních prostorách rodinného domu v obci Ú., použili k výrobě alkoholických nápojů, které stáčeli do připravených neokolkovaných lahví s napodobeninami etiket chráněných ochrannými známkami registrovanými u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (dále jen „ÚPV“) ve prospěch jiných tuzemských a zahraničních výrobců, přičemž takto:   a) nejméně vyrobili a dne 3. 4. 2007 prodali odběrateli H. N. V. alkoholické nápoje značky ORIGINÁL TUZEMÁK v počtu 210 ks lahví v balení po 1 l označených falešnými etiketami výrobce Likérka Drak, s. r. o., se sídlem Chvalčov, Na Kůtku 14, s deklarovaným množstvím alkoholu 40 %, přestože ve skutečnosti obsahovaly pouze 30,3 % alkoholu, značky ORIGINÁL VODKA JEMNÁ v počtu 300 ks lahví v balení po 1 l označených falešnými etiketami výrobce Likérka Drak, s. r. o., se sídlem Chvalčov, Na Kůtku 14, s deklarovaným množstvím alkoholu 40 %, přestože ve skutečnosti obsahovaly pouze 32,7 % alkoholu, značky ORIGINÁL STROH 80 v počtu 298 ks lahví v balení po 1 l označených etiketami neexistujícího výrobce Sebastian Stroh Klagenfurt Rakousko, u nichž se jednalo o napodobeniny produktu Stroh 80, výrobce Stock Austria GmbH, který je chráněn mezinárodními ochrannými známkami pod č. .... č. ... a známkou Společenství č. ..., jejichž vlastníkem je společnost Stock Austria GmbH Wien a u nichž bylo deklarováno 78 % alkoholu, přestože ve skutečnosti obsahovaly pouze 39,7 % alkoholu, značky ORIGINÁL VODKA JEMNÁ v počtu 750 ks lahví v balení po 0,5 1 označených falešnými etiketami výrobce společnosti Likérka Drak, s. r. o., se sídlem Chvalčov, Na Kůtku 14, s deklarovaným množstvím alkoholu 40 %, přestože ve skutečnosti obsahovaly pouze 32,6 % alkoholu, značky VODKA STOLICHNAYA RUSSIAN v počtu 300 ks lahví v balení po 1 l označených etiketami výrobce Sojuzplodoimport Moskva, dovozce Above, s. r. o., se sídlem Brno, Okružní 34, u nichž se jednalo o napodobeniny produktu STOLICHNAYA RUSSIAN VODKA výrobce Spirits International B.V., se sídlem Ženeva, který je chráněn mezinárodními ochrannými známkami č. ..., českou národní ochrannou známkou č. ... a známkou Společenství č. ..., u nichž bylo deklarováno 40 % alkoholu, ačkoliv ve skutečnosti obsahovaly pouze 27,8 % alkoholu, přičemž v těchto výrobcích se nacházelo celkem 4,86 hl absolutního etanolu, b) od blíže nezjištěné doby do 22. 5. 2007 v areálu firmy M. S. – S. v Ž., okres P., skladovali za účelem nelegální výroby nezdaněných