28 Cdo 969/2011 — Nejvyšší soud

28 Cdo 969/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 5. 2011 Spisová značka:28 Cdo 969/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.969.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Konkurs Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Dotčené předpisy:§ 14 14 a 16 předpisu č. 229/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 6. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 07.28.2011II.ÚS 2205/11JUDr. et PhDr. Stanislav Balík Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 969/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause o dovolání dovolatelky E. U., zastoupené JUDr. Bedrim Tomáškem, advokátem, 280 00 Kolín IV., Politických vězňů č. 27, proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 9. 12. 2010, sp. zn. 28 Co 553/2010, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 6 C 558/95 (žalobkyně E. U., zastoupené JUDr. Bedrim Tomáškem, advokátem, proti žalovaným: 1. A. S., 2. G. S., 3. Zemědělskému družstvu Velké Výkleky, v likvidaci, IČO 0010 6631, 298 08 Velké Výkleky, pošta Běrunice, 4. Mgr. J. K., 5. Okresnímu stavebnímu bytovému družstvu Poděbrady, IČO 00222 8494, Poděbrady Velké Zboží 169/VII, zastoupenému JUDr. Ing. Romanem Abrahamem, advokátem, 290 91 Poděbrady, Hakenova 544/III., o vydání nemovitostí), I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í: O žalobě žalobkyně, podané u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 6 C 558/95, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Nymburce z 8. 7. 2010, č. j. 6 C 558/95-552. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo žalovanému Zemědělskému družstvu Velké Výkleky (v likvidaci) uloženo zaplatit žalobkyni E. U. 1.223.939,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku; byl však zamítnut žalobní návrh žalobkyně, aby žalovaným bylo uloženo vydat, vyklidit a žalobkyni předat budovu čp. 102 v katastrálním území V. (postavenou na pozemku parc. č. 131), jakož i budovu čp. 42 (postavenou na pozemku parc. č. 83/4) v katastrálním území B., a také jiné nemovitosti v hodnotě restitučního podílu, a aby bylo žalovaným A. S., G. S., Okresnímu stavebnímu bytovému družstvu Poděbrady a Mgr. J. K. uloženo zaplatit žalobkyni E. U. 1.223.938,- Kč. Uvedeným rozsudkem soudu prvního stupně bylo žalovanému Zemědělskému družstvu Velké Výkleky uloženo uhradit žalobkyni E. U. náklady řízení u soudu prvního stupně; bylo také rozhodnuto, že žalovaní nemají ve vztahu k žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně; žalovaném Zemědělskému družstvu Velké Výkleky bylo uloženo zaplatit do pokladny Okresního soudu v Nymburce 48.960,- Kč do 7 dnů od právní moci rozsudku soudu prvního stupně. O odvolání žalobkyně proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze z 9. 12. 2010, sp. zn. 28 Co 553/2010. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Nymburce z 8. 7. 2010, č. j. 6 C 558/95-552, potvrzen. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu), ale neshledal odvolání žalobkyně důvodným. Odvolací soud měl za to, že soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně je v této právní věci oprávněnou osobou k poskytnutí náhrad za zbouranou chalupnickou usedlost podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1°991 Sb., jejíž původními vlastníky byli V. M. a B. M. a jejíž ideální polovinu pak získal v roce 1995 kupní smlouvou kupující V. M. ml. Žalobkyně E. U. je v této právní věci jedinou oprávněnou osobou, když její sestra A. Ř. restituční nárok neuplatnila, takže žalobkyně je sama oprávněnou osobou k poskytnutí náhrad za obytnou budovu a hospodářské budovy, patřící k uvedené původní zemědělské usedlosti, které byly demolovány v době hospodaření žalovaného zemědělského družstva na této usedlosti. Žalobkyně E. U. včas podala výzvu k vydání nemovitostí podle zákona č. 229/1991 Sb. jak u Zemědělského družstva Velké Výkleky, tak i u Pozemkového úřadu v Nymburce. Ještě dříve žalobkyně uplatnila restituční nárok i ohledně vydání pozemků parc. č. 3 a parc. č. 9 v katastrálním území B., semenářského statku, s. p., v Nymburce a tyto dva pozemky byly žalobkyni vydány /podle zákona č. 403/1990 Sb./ (§ 14 až § 16) u Ministerstva financí ČR uplatnila nárok na finanční náhradu za uvedené zbourané budovy v katastrálním území B. a V. Odvolací soud pokládá za správné zjištění soudu prvního stupně, že žalované Zemědělské družstvo Velké Výkleky uvedené budovy užívalo (jako sklady obilí) a zdemolovalo je počátkem osmdesátých let 20. století; podle dohody z 8. 10. 1993 se uvedené žalované zemědělské družstvo zavázalo vydat je žalobkyni jako náhradu za zbouranou „chalupnickou živnost“ čp. 2 v katastrálním území V., ale k zápisu vlastnického práva pro žalobkyni na základě této dohody nedošlo; žalované Zemědělské družstvo Velké Výkleky zaujalo totiž posléze názoru, že všechny nároky žalobkyně jsou již z jeho strany uspokojeny a že náhradu za zbourané nemovitosti by měla žalobkyni vydat právnická osoba, která jí vydala pozemky, na nichž stavby stály. V roce 1996 byl pak na majetek uvedeného zemědělského družstva prohlášen konkurs (správcem konkursní podstaty byl jmenován Mgr. J. K.). Do konkursní podstaty byl zapsán dům čp. 42 v katastrálním území B., ale dům čp. 102 v katastrálním území V. do konkursní podstaty zapsán nebyl; žalobkyně podala žalobu podle ustanovení § 19 zákona č. 328/1991 Sb. (o konkursu a vyrovnání) na vyloučení obou budov z konkursní podstaty, ale žaloba byla pravomocně zamítnuta; žalobkyně se s pohledávkou ve výši nároku na náhradu za zbourané budovy nepřihlásila, ale do konkursu se přihlásila s nárokem na vydání budov čp. 42 v katastrálním území B. a čp. 102 v katastrálním území V., a to podle dohody z 8. 10. 1993. Správce konkursní podstaty prodal dům čp. 42 žalované A. S. a žalovanému G. S. kupní smlouvou z roku 2000 za kupní cenu 150.000,- Kč; ohledně domu čp. 102 v katastrálním území V. konkursní soud zjistil, že dům byl postaven žalovaným Okresním stavebním bytovým družstvem Poděbrady, které je jako vlastník domu zapsáno v katastru nemovitostí; žalované Zemědělské družstvo Velké Výkleky se nestalo vlastníkem tohoto domu. Odvolací soud uváděl, že ani po jím provedeném doplnění dokazování nebylo nic změněno na zjištěném skutkovém stavu, jak jej zjistil soud prvního stupně. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně je oprávněnou osobou k vydání náhrad podle ustanovení § 14 - § 16 zákona č. 229/1991 Sb. (zákona o půdě), dále že žalobkyni nelze vydat jako náhradu nemovitosti, které jsou uvedeny v již zmíněné dohodě z 8. 10. 1993, když na tento případ nedopadá blokační ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. (ke dni 28. 11. 1996 tu dopadl na tento případ režim zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání); žalobkyně neuspěla v konkursním řízení s nárokem na vydání domu čp. 42 v katastrálním území B., ani domu čp. 102 v katastrálním území V. a ani s návrhem na vyloučení těchto nemovitých věcí z konkursu a neuplatnila nárok na zaplacení pohledávky ve výši ceny náhrad za zbourané nemovitosti. U domu čp. 42 v katastrálním území B. nedošlo, podle názoru odvolacího soudu, v daném případě k porušení ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., když nešlo o nemovitost, která by byla před účinností restitučních zákonů ve vlastnictví žalobkyně nebo jejich právních předchůdců (na tuto nemovitost nedopadá žádný z restitučních důvodů uvedených v ustanovení § 6 zákona č. 229/1991 Sb.). U nemovitosti čp. 102 v katastrálním území V. bylo v tomto řízení zjištěno, že vlastníkem této nemovitosti je žalované Okresní stavební bytové družstvo Poděbrady, nikoliv Zemědělské družstvo Velké Výkleky; toto zemědělské družstvo se tedy dohodou z 8. 10. 1993 zavazovalo vydat žalobkyni jako náhradu za zbouranou „chalupnickou živnost“ dům čp. 102 v katastrálním území V., tedy něco, co samo nevlastnilo, a nemohlo na základě takové dohody (vzhledem k ustanovení § 37 odst. 2 občanského zákoníku) tu dojít k platnému převodu, ani dojít ke vkladu vlastnického práva pro žalobkyni ohledně tohoto domu čp. 102 v katastrálním území V. Odvolací soud proto potvrdil jako věcně správný rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby