3 Tdo 664/2020 — Nejvyšší soud

3 Tdo 664/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 11. 2020 Spisová značka:3 Tdo 664/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:3.TDO.664.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Spolupachatelství Škoda Uvedení v omyl Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1 tr. zákoníku § 209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 2. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 686/21 I.ÚS 747/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 664/2020-3249 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2020 o dovoláních, která podali obviněný P. N., nar. XY, trvale bytem XY, XY, obviněný V. Š., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, a obviněný K. K., nar. XY, okres Brno-venkov, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 3 To 110/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 2/2016, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. N. odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. Š. odmítá. III. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného K. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2018, sp. zn. 1 T 2/2016, byli obvinění P. N. a V. Š. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), zčásti dokonaného a zčásti ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a obviněný K. K. byl uznán vinným pomocí ke zvlášť závažnému zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, zčásti dokonanému a zčásti ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. 2. Těchto trestných činů se obvinění podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustili tím, že obžalovaný K. K. jako revizní technik elektrických zařízení a hromosvodů dne 28. 11. 2010 v XY vypracoval výchozí revizi - zprávu o revizi elektroinstalace nízkého napětí fotovoltaické elektrárny W. v obci XY, okres Brno-venkov, o výkonu 11 304,96 KWp, ev. č. 281110, a následně tamtéž dne 20. 12. 2010 vypracoval výchozí revizi - zprávu o revizi elektroinstalace nízkého napětí téže fotovoltaické elektrárny o sníženém výkonu 7 518,85 KWp, ev. č. 201210, přičemž obě uvedené revizní zprávy osvědčovaly nepravdivě, že elektrická instalace předmětné fotovoltaické elektrárny je z hlediska bezpečnosti schopna provozu bez závad, a takto obžalovaný konal, přestože si byl vědom, že uvedené revizní zprávy budou použity před orgány státní správy jako podklad k provedení připojení fotovoltaické elektrárny k distribuční soustavě ve věci vydání rozhodnutí o udělení licence pro společnost P., k výrobě elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010 a tedy s garantovanou výhodnější výkupní cenou oproti roku 2011 a rovněž si byl vědom skutečnosti, že fotovoltaická elektrárna nebyla v rozsahu jím revidovaných zařízení dokončena a že výchozí revizní zprávy mohou být provedeny až po dokončení veškeré elektroinstalace stavby, přičemž obě revizní zprávy následně předložil obžalovaným P. N. a V. Š., kteří jako jednatelé společnosti P., IČO XY, se sídlem v XY, XY (dále jen „P.“), společně podepsali, a poté dne 29. 11. 2010 podali u Energetického regulačního úřadu se sídlem v Jihlavě, Masarykovo nám. 5 (dále jen „ERÚ“), žádost o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro právnickou osobu P., k níž jako přílohy postupně předložili následující dokumenty s vědomím, že tyto osvědčují nepravdivě a realitě postupu výstavby fotovoltaické elektrárny neodpovídající skutečnosti, a to - obě výše uvedené výchozí revize - zprávy o revizi elektroinstalace nízkého napětí fotovoltaické elektrárny W. v obci XY, okres Brno-venkov, ze dne 28. 11. 2010 a 20. 12. 2010, - rozhodnutí o předčasném užívání stavby vydané Stavebním úřadem Obecního úřadu XY, okres Brno-venkov, dne 20. 12. 2010 pod sp. zn. 1954/10/SÚ/HJ, č. j. 2086/10, k jehož vydání došlo v důsledku předložení jedné z výše uvedených nepravdivých revizních zpráv obžalovaného K. K. ze dne 28. 11. 2010, dále v důsledku předložení dohody mezi společností P. a Š. G. ze dne 6. 12. 2010 a dohody mezi společností P. a společností E. ze dne 15. 12. 2010 osvědčujících nepravdivě skutečnost, že fotovoltaická elektrárna je ve stávajícím provedení schopna výroby elektrické energie a dále v důsledku předložení čestného prohlášení osoby provádějící odborný dozor nad realizací stavby ze dne 10. 12. 2010 osvědčujícího nepravdivě skutečnost, že stavba fotovoltaické elektrárny byla realizována podle projektové dokumentace, - protokoly o předání a převzetí díla sepsané mezi společností P. na jedné straně a společností Š. G. a E. na straně druhé, osvědčující nepravdivě skutečnost, že fotovoltaická elektrárna byla ke dni 22. 12. 2010 předána a převzata bez jakýchkoliv závad a nedodělků bránících v provozu v rozsahu zde uváděných výkonů, a popsaným způsobem obžalovaný K. K. vědomě poskytl vypracováním nepravdivých revizních zpráv pomoc k tomu, aby obžalovaní P. N. a V. Š. následně uvedli v omyl odpovědné pracovníky ERÚ, což tito také učinili tím, že v rozporu s ustanovením § 5 odst. 3, odst. 7 a § 7 odst. 4 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a v rozporu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, prokázali vědomě nepravdivě technické předpoklady společnosti P. k zajištění výkonu licencované činnosti k podnikání v energetickém odvětví, v důsledku čehož vydal ERÚ pro společnost P. dne 30. 12. 2010 pod č. j. 14 226-10/2010-ERU rozhodnutí o udělení licence č. 111018198 k výrobě elektřiny na dobu 25 let ode dne vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti, čímž vznikl společnosti P. neoprávněně akceptovaný nárok na garantovanou výkupní cenu pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010 ve výši 12.150 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let oproti výkupní ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5.500 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let, čímž se společnost P. jen za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 na úkor společnosti E.ON Distribuce, a. s., IČO 280 85 400, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, obohatila o 123.718.340,88 Kč a za období od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2015 na úkor společnosti E.ON Energie, a. s., IČO 260 78 201, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, obohatila o 135.963.523,23 Kč, přičemž za období 20 let, na které licence byla vystavena, by se společnost P. obohatila celkově minimálně o 909.000.000 Kč. 3. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný P. N. odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osm a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu deseti roků. Dále byl podle § 66 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku obviněnému uložen trest propadnutí části majetku, a to v rozsudku specifikovaných peněžních prostředků a nemovitostí. 4. Obviněný V. Š. byl za spáchání uvedeného trestného činu odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedm a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu deseti roků. Dále byl podle § 66 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku obviněnému uložen trest propadnutí části majetku, a to v rozsudku specifikovaných peněžních prostředků a nemovitostí. 5. Obviněný K. K. byl za spáchání uvedeného trestného činu odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst