4 Tdo 279/2019 — Nejvyšší soud

4 Tdo 279/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 4. 2019 Spisová značka:4 Tdo 279/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.279.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Důvod dovolání, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku Porušování domovní svobody Subjektivní stránka Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 178 odst. 1,2 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 15 tr. zákoníku § 265b odst. 1 písm. g,l) tr. ř. § 265k odst. 1,2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 7. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 279/2019-199 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 4. 2019 o dovolání, které podal obviněný K. S., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 8 To 201/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 21 T 80/2017, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 8 To 201/2018 a rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 21 T 80/2017. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu ve Znojmě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 21 T 80/2017, byl obviněný K. S. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: v přesně nezjištěné době v měsíci srpnu 2017 a dále dne 9. 9. 2017 v obci B., okr. Z., po předchozích sporech týkajících se sousedících pozemků jeho a souseda P. F., nar. XY, vytvořil do zděného plotu nacházejícího se v blízkosti hranice pozemků parcelního čísla XY náležejícího k domu č. XY v obci B., který je majetkem obžalovaného, a pozemku parcelního čísla XY náležejícího k domu č. XY v obci B. majitele výše uvedeného P. F., kdy prostor mezi domem č. XY a zděným plotem tvoří uzavřený volně nepřístupný dvůr užívaný obyvateli domu č. XY, otvor, do kterého usadil kovovou branku a následně touto brankou nejméně ve dvou případech neoprávněně bez svolení oprávněné osoby vnikl na dvůr domu č. XY v obci B., a to v přesně nezjištěnou dobu v srpnu 2017, kdy jej na dvoře domu přistihla dcera majitele P. F., nezletilá AAAAA (pseudonym), která jej požádala, aby dvůr opustil, což odmítl, a dále dne 9. 9. 2017 v 12.30 hod, kdy jej na dvoře domu přistihla žena majitele M. F. – J., která jej vyzvala k opuštění jejich dvora, kdy toto odmítl, následně se na místo dostavil P. F., který ho bez dalších výzev začal vytláčet ze dvora svého domu směrem k brance na ulici před tímto domem, kdy při tomto nastříkal v obraně před vytláčením P. F. do obličeje slzotvornou látku a po té ze dvora odešel ke svému domu, kdy při napadení nedošlo k újmě na zdraví ani ke škodě na majetku P. F., a takto jednal, ačkoliv si byl vědom toho, že nemůže rozumně vyloučit vlastnické právo P. F. k části pozemku nacházejícího se za zděným plotem. Za uvedený přečin uložil Okresní soud ve Znojmě obviněnému podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 21 T 80/2017, podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině a trestu. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 8 To 201/2018, kterým podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 8 To 201/2018, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. do všech výroků. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení a ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k) tr. ř. (bod I. dovolání). Dovolatel následně vyjadřuje přesvědčení, že nebylo rozhodnuto správně a spravedlivě, neboť soudy nezohlednily všechny aspekty jeho specifického případu a nezabývaly se tvrzenými skutečnostmi a navrhovanými důkazy, což se odráží i ve vadně popsaném skutku ve výroku rozhodnutí. Rovněž namítá, že během trestního řízení nebylo soudy prokázáno, co považují za uzavřený, volně nepřístupný dvůr užívaný poškozenými, když rodina F. přesněji nespecifikovala užívání „dvora“. Akcentuje, že ode dne nabytí pozemku parc. č. st. XY (jehož součástí je i předmětný sporný pruh pozemku za zděnou zídkou) užíval tento pozemek v celém rozsahu, tak jak je zakreslen v katastrální mapě, tedy včetně pruhu 50-57 cm od obvodové zdi jeho domu. Současně zdůrazňuje, že budova č. XY, které je v jeho vlastnictví, nestojí na hranici pozemků. Neztotožňuje se ani s názorem soudu, že „zděný plot“ je plotem, tvrdí, že pod tímto výrazem se rozumí zeď budovy č. XY, tj. jeho domu, když se jedná o torzo zdi, do které po samovolném zřícení umístil kovovou branku z důvodu zabránění vstupu zvířectva poškozeného na jeho pozemek. Poukazuje na rozhodnutí Krajského úřadu pro Jihomoravský kraj, Odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. S-JMK 26678/2018 OÚPSŘ, v němž bylo konstatováno, že na pozemku st. par. XY zbyly z objektu jen torza zdi, které nelze považovat z pohledu stavebního zákona (§ 2 odst. 3) za stavbu, neboť neplní žádnou funkci stavby a branka v takovém případě není rovněž stavbou. Provedení důkazu touto listinou navrhoval v rámci řízení před soudem druhého stupně, když jeho návrhem se tento soud nikterak nezabýval. Navrhovaný důkaz byl soudem druhého stupně opomenut, když tento výslovně ve svém rozhodnutí uvedl, že se nedomáhal provedení dalších důkazů. Pokud by soud druhého stupně tento důkaz provedl, tak bylo prokázáno, že torzo zdi netvoří žádnou překážku a nemohlo tudíž dojít k naplnění skutkové podstaty přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku. Zdůrazňuje rovněž, že poškození nedbají svého práva na soukromí, když neučinili ničeho, aby chránili své soukromí. Obviněný se domnívá, že jádro celé věci spočívá v určení hranice mezi pozemky parc. č. st. XY a XY. Nesouhlasí se závěry soudů vycházející z fotodokumentace, že chodníček nacházející se za zídkou při hranici pozemků není přímou faktickou součástí jeho domu, ale je součástí pozemku, na němž stojí, když podle jeho názoru nelze rozhodnout, že chodníček není součásti budovy pouze na základě pořízené fotodokumentace. Současně vyjadřuje souhlas s tím, že chodníček je součástí pozemků, na kterém stojí. Zdůrazňuje, že sporný pruh pozemku užívá bezmála 11 let k údržbě a pořádku okolo budovy včetně čištění okapů, kdy poškození ani dřívější užívání tohoto sporného pozemku nerozporovali a poukazuje na viditelnost sporného pruhu v katastrální mapě, byť si je vědom, že záznam v katastrální mapě má orientační charakter, nikoliv konstituční účinky. Pokládá si tedy otázku, jak mohl očekávat či zjistit, že se dopouštěl nezákonného jednání či dokonce trestného činu, pakliže není postaveno na jisto, na koho pozemku se pohyboval. Tedy zda na svém vlastním či cizím. Neztotožňuje se ani se závěry soudů, že mohlo dojít k vydržení sporného předmětného pozemku, neboť toto nebylo prokázáno, když v minulosti poškození jeho právo k sporné části pozemku respektovali. Upozorňuje i na skutečnost, že i pokud by bylo prokázáno, že předmětný pruh pozemku není v jeho vlastnictví, tak nemůže být ani prokázáno, že je ve vlastnictví poškozených s ohledem na poměry, které v místě panovaly před srpnem roku 2017. Zdůrazňuje, že od zakoupení pozemku parc. č. st. XY s domem č. XY předmětný pruh pozemku za účelem údržby domu užíval a poškození toto plně respektovali, když ke změně situace došlo až v roce 2017. Současně uvádí, že předmětem dokazování nebyl