5 Tdo 1059/2024 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1059/2024-1663 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2025 o dovolání, které podal obviněný Michal Ryneš, trvale bytem Pocinovice 287, okr. Domažlice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. 5 To 2/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 34 T 7/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Michala Ryneše odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 11. 2023, sp. zn. 34 T 7/2023, byl obviněný Michal Ryneš uznán vinným přečinem zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), za nějž mu byl podle § 255a odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 a 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 3 000 Kč, tedy v celkové výměře 300 000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkcí statutárního orgánu či člena statutárního orgánu, prokuristy a odpovědného zástupce podle § 11 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, u obchodní korporace, jejímž předmětem podnikání je projektová činnost ve výstavbě a provádění staveb, jejich změn a odstraňování, a to na dobu 3 let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená obchodní společnost AQUAŠUMAVA, s. r. o., IČ: 64832911, se sídlem Nýrsko, Chudenín 30 (dále jen „AQUAŠUMAVA“), odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Uvedené trestné činnosti se obviněný dopustil podle zjištění soudu prvního stupně (zjednodušeně uvedeno) následovně. Obviněný byl v rozhodné době (nejméně od září 2017 do listopadu 2017) zaměstnancem obchodní společnosti AQUAŠUMAVA na pozici technického ředitele a zároveň vystupoval jako její odpovědný zástupce podle § 11 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, a zároveň se fakticky podílel na obchodním vedení, obchodní činnosti a běžné provozní činnosti obchodní společnosti Ekoweststav, s. r. o., IČ: 06216901, se sídlem Meruňková 700/1, Plzeň-Božkov, nyní již vymazané z obchodního rejstříku (dále jen „Ekoweststav“), přičemž obě uvedené obchodní společnosti měly stejný předmět podnikání. Za obě uvedené obchodní společnosti přijal poptávku od obchodní společnosti PORR, a. s., IČ: 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, Praha 10 – Strašnice (dále jen „PORR“), na vybudování kanalizace a kanalizačních přípojek v Hradci u Stoda. Obviněný jednal s cílem upřednostnit obchodní společnost Ekoweststav před obchodní společností AQUAŠUMAVA, a tím prvně jmenované opatřit majetkový prospěch na úkor druhé jmenované obchodní společnosti, proto pro účely poptávkového řízení u obchodní společnosti PORR zpracoval rozdílné cenové nabídky k poptávaným stavebním pracím, které byly podrobně rozvedeny v popisu skutku rozsudku soudu prvního stupně a z nichž vyšla pro obchodní společnost PORR výhodněji nabídka Ekoweststav, ačkoliv tato obchodní společnost neměla stroje ani personál k provedení zakázky, což následně po sjednání smlouvy s obchodní společností PORR zajistila tím, že si pro zhotovení zakázky zjednala jako subdodavatele obchodní společnost AQUAŠUMAVA, za niž též jednal obviněný. Obviněný uzavřením smlouvy o dílo za obchodní společnost Ekoweststav s obchodní společností PORR zvýhodnil tuto jím zastupovanou obchodní společnost na úkor jiné jím zastupované obchodní společnosti AQUAŠUMAVA, čímž obchodní společnost Ekoweststav (a jejím prostřednictvím obviněný jako osoba fakticky ji ovládající) získala na úkor obchodní společnosti AQUAŠUMAVA neoprávněný majetkový prospěch (jako část marže) ve výši nejméně 260 123,52 Kč. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný a poškozená obchodní společnost AQUAŠUMAVA odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. 5 To 2/2024, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněného 4. Proti uvedenému usnesení soudu druhého stupně podal obviněný Michal Ryneš prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. Odvolací soud podle názoru obviněného nesprávně rozhodl o zamítnutí řádného opravného prostředku, obě rozhodnutí soudů nižších stupňů byla zatížena vadami spočívajícími v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou v rozporu s obsahem provedených důkazů a zároveň ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované důkazy. 5. Podle obviněného soudy nižších stupňů učinily nesprávné závěry o jeho vině, které postupně označoval a vyjadřoval se k nim. Předně namítl, že skutková zjištění jsou v rozporu s provedeným dokazováním, zejména jde-li o uzavření smlouvy mezi obchodními společnostmi Ekoweststav a PORR, jakož i mezi Ekoweststav a AQUAŠUMAVA. Soudy nižších stupňů také současně nesprávně hmotněprávně posoudily, kdo smlouvy uzavřel, místo a způsob kontraktace, jejich závěry jsou v rozporu s § 1732 a § 1745 občanského zákoníku. Sám jednatel obchodní společnosti Ekoweststav Zbyněk Plecitý opakovaně vypověděl, že smlouvu v postavení jednatele sám uzavřel a podepsal. Není tedy možné, aby bylo prokázáno a dáváno mu za vinu, že to byl on, kdo smlouvu uzavřel. Nesouhlasil s výpovědí svědka M. B., která je podle něj nevěrohodná. Také závěr o potvrzení objednávky obviněným e-mailem je ve zjevném rozporu s provedeným dokazováním, neboť k uvedené e-mailové adrese, ze které mělo dojít k akceptaci nabídky, mělo přístup několik osob. Soudy nižších stupňů také nesprávně hodnotily obsah uzavřené smlouvy mezi obchodními společnostmi Ekoweststav a AQUAŠUMAVA. 6. Dále obviněný vytýkal nesprávnost zjištění ceny objednávky na výstavbu splaškové kanalizace, neboť správná cena měla činit po vynásobení metrů a ceny za běžný metr částku 3 198 870,86 Kč, nikoliv částku ve výši 2 338 870,86 Kč bez DPH, jak uvedly soudy nižších stupňů. Cena ve výši 22 246 Kč za metr byla správná, nešlo tedy o žádnou písařskou chybu a případný rozpor mohla namítnout jen samotná obchodní společnost Ekoweststav, což se nestalo. V tomto smyslu došlo tedy k porušení zásady autonomie vůle stran, protože nebyl brán v potaz úmysl obchodní společnosti Ekoweststav uzavřít smlouvu. Obviněný poté namítal, že pokud by byla neplatná objednávka, nemohlo by dojít k uzavření smlouvy ve výši 2 338 870,86 Kč bez DPH, neboť neexistovala ani dohoda o ceně. V tomto směru odkázal na § 2586 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku, podle níž mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Soudy nižších stupňů podle obviněného nesprávně právně hodnotily obsah uzavřené smlouvy, neboť podle nich byla smlouva uzavřena s jinou cenou, než byla v původní objednávce. Jeho návrh na určení obvyklé ceny díla znaleckým posudkem byl jako nadbytečný soudem zamítnut. Podle názoru obviněného tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces a zásady in dubio pro reo. Obviněný nesouhlasil ani se závěry soudů nižších stupňů, jež se týkaly zejména písemné objednávky ze dne 27. 10. 2017, kterou měl údajně obstarat obviněný. Podle jeho názoru nebylo jasné, kdy došlo k uzavření smlouvy mezi obchodními společnostmi Ekoweststav a AQUAŠUMAVA, o jaký typ smlouvy šlo a kdo konkrétně dílo objednal. Nesouhlasil ani se závěrem soudů nižších stupňů, že uzavřel za obě obchodní společnosti smlouvy, jen proto, že po uzavření smlouvy předložil svědku Ing. Igoru Kasalickému objednávku podepsanou jednatelem Zbyňkem Plecitým, na jejímž základě došlo údajně k uzavření smlouvy o dílo. 7. Obviněný vyjádřil přesvědčení, že soudy nižších stupňů nesprávně zhodnotily skutkový stav, který neměl oporu v provedeném dokazování, nevypořádaly se se všemi okolnostmi významnými pro svá rozhodnutí a neprovedly řádně všechny důkazy potřebné k objasnění věci. Šlo zejména o malý papírek s názvem „výpočet“ ohledně délky stok a ceny za běžný metr, který nebyl v hlavním líčení proveden k důkazu, nebyl ani součástí spisového materiálu, proto by na něj nemělo být v rozhodnutí odkazováno. Obviněný se pouze domnívá, že se jednalo o pomocný výpočet policejního orgánu, z tohoto důvodu navrhoval výslech vyšetřující policejní komisařky R. V., který by měl zásadní vliv i na hodnocení výpovědi svědka Ing. Igora Kasalického. Dalším navrhovaným důkazem měly být stavební deníky obchodní společnosti MTJ Vodostav, s. r. o., k prokázání vůle obchodní společnosti Ekoweststav. Nesprávně byla posouzena i věrohodnost svědků Ing. Igora Kasalického, M. B. a L. N. 8. V další části svého d