5 Tdo 144/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 144/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2020 Spisová značka:5 Tdo 144/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.144.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zneužívání informací v obchodním styku Dotčené předpisy:§ 128 odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 6. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1602/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 144/2019-9366 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2020 o dovoláních, která podali obvinění K. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a D. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 9 To 25/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 12/2009, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných K. Š. a D. Š. odmítají. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 6 T 12/2009, byli obvinění K. Š. a D. Š. uznáni vinnými zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoníku, byť to krajský soud výslovně neuvedl, zřejmě měl na mysli uvedené ustanovení ve znění účinném do 12. 8. 2017, s účinností od následujícího dne byla skutková podstata tohoto trestného činu zařazena do § 255a tr. zákoníku, (dále jen „tr. zákoník“), jehož se jednáním pod body I. 1. až 7. dopustili ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za dílčí útoky popsané pod body I. 3 až 7 výroku o vině byli oba obvinění shodně odsouzeni podle § 255 odst. 4 a § 58 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání čtyř let a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku soud uložil každému z obviněných trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti na dobu čtyř let, přičemž za dílčí útoky pod body I. 1. a 2. nebyl obviněným ukládán trest podle § 227 tr. řádu. Krajský soud dále pod bodem II. výroku o vině rozhodl tak, že podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil oba obviněné obžaloby ze skutku, jímž se měli dopustit trestného činu porušování povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2007, přičemž tento zákon pozbyl platnosti dne 31. 12. 2009 (dále jen „ tr. zákon“), neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. 2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba obvinění a v jejich neprospěch také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Na podkladě odvolání obviněných Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 9 To 25/2018, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek v celé odsuzující části a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obviněné K. Š. a D. Š. pod body 1. až 7. výroku o vině uznal vinnými pokračujícím trestným činem zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zákona. Za jednání pod body 1. a 2. výroku o vině soud trest podle § 227 tr. řádu neuložil, za dílčí útoky pod body 3. až 7. výroku o vině každému z obviněných uložil podle § 128 odst. 2 a § 53 odst. 1, 3 tr. zákona peněžitý trest ve výměře 250 000 Kč a pro případ, že by uložený trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, soud stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Odvolání státního zástupce krajský soud zamítl podle § 256 tr. řádu. 3. Skutek, jímž měli obvinění K. Š. a D. Š. spáchat trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zákona, spočíval stručně uvedeno v tom, že obvinění v úmyslu z obchodních společností D., IČ: XY (dále též „D.“), A., IČ: XY (dále též „A.“), F., IČ: XY (dále též „F.“), a A., IČ: XY (dále též „A.“), jež tvořily ekonomicky spjatou skupinu E., jež se nacházela v hlubokém ekonomickém propadu, vyvést majetek a fungující podnikání, stávající majetek ochránit a v podnikání pokračovat v jiných závazky nezatížených obchodních společnostech, uskutečnili majetkové transakce mezi níže uvedenými obchodními společnostmi, jež měly stejný předmět činnosti a v jejichž orgánech vždy působili oba obvinění, a to konkrétně: 1) dne 30. 6. 2000 uzavřeli v XY kupní smlouvu mezi prodávající D., a kupující I., IČ: XY (dále též „I.“), na jejímž základě byly prodány nemovitosti specifikované ve výroku o vině nejprve za kupní cenu ve výši 8 280 000 Kč, po změně dodatkem ze dne 17. 11. 2000 za kupní cenu 57 800 000 Kč, jež byla dne 24. 11. 2000 započtena proti pohledávce I., získanou smlouvou o postoupení pohledávek za obchodní společností D., v objemu 65 642 134,64 Kč, uzavřenou dne 8. 8. 2000 mezi I., jako postupníkem a F., jako postupitelem, 2) dne 29. 12. 2000 uzavřeli v XY kupní smlouvu mezi prodávající D., a kupující F., na jejímž základě byl prodán soubor strojů, zařízení, dopravních prostředků, inventář a drobný majetek za kupní cenu 9 059 641,90 Kč, jež měla být uhrazena částečným zápočtem kupní ceny proti pohledávce obchodní společnosti F., za obchodní společností D., kterou vytvořili účtováním úroků z půjček, jež F., poskytla D., v letech 1996 až 1998, čímž zbavili obchodní společnost D., majetku sloužícího k jedinému fungujícímu podnikání, včetně autosalonu se servisem, a v důsledku toho jí bylo znemožněno podnikání, 3) dne 30. 6. 2000 v XY uzavřeli kupní smlouvu mezi prodávající A., a kupující I., na jejímž základě byla prodána nemovitost specifikovaná v popisu skutku výroku o vině za kupní cenu 1 100 000 Kč uhrazenou vlastní směnkou se splatností do 31. 12. 2001, 4) dne 30. 6. 2000 uzavřeli v XY tři kupní smlouvy mezi prodávající F., a kupující I., jednalo se o: a) kupní smlouvu, na jejímž základě byly prodány nemovitosti specifikované ve výroku o vině za kupní cenu 350 000 Kč uhrazenou vlastní směnkou se splatností do 31. 12. 2001, b) kupní smlouvu, na jejímž základě byly prodány nemovitosti blíže popsané ve výroku o vině za kupní cenu 930 000 Kč uhrazenou vlastní směnkou se splatností do 31. 12. 2001, avšak obvyklá cena nemovitostí v době prodeje činila 3 989 000 Kč a kupující obchodní společnost tak získala neoprávněný majetkový prospěch ve výši nejméně 3 059 000 Kč, c) kupní smlouvu, na jejímž základě byly prodány ideální podíly nemovitostí označených ve výroku o vině za kupní cenu 30 000 Kč uhrazenou vlastní směnkou se splatností do 31. 12. 2001, čímž zbavili F., pozemků nacházejících se v prostoru před autosalonem a benzínovou stanicí, pozemků částečně určených k výstavbě a obslužnou komunikaci vedoucí mj. přes objekt autosalonu a čerpací stanici, které nemohly být dále využity k podnikání obchodní společnosti F., 5) dne 30. 6. 2000 v XY uzavřeli dvě kupní smlouvy mezi prodávající A., a kupující I., jednalo se o: a) kupní smlouvu, jíž byly prodány nemovitosti specifikované ve výroku o vině za kupní cenu 11 600 000 Kč uhrazenou vlastní směnkou se splatností do 31. 12. 2001, b) kupní smlouvu, jíž byly prodány nemovitosti popsané ve výroku o vině za kupní cenu 100 000 Kč uhrazené vlastní směnkou se splatností do 31. 12. 2001, čímž byla A., zbavena majetku sloužícího k podnikání a možnosti provozovat autosalon se servisem v XY a nemohla dostavět a provozovat činnost autosalonu v XY, 6) dne 2. 10. 2000 v XY uzavřeli kupní smlouvu mezi prodávající D., a kupující F., na jejímž základě byly prodány skladové zásoby, zásoby náhradních dílů, servisní materiál za kupní cenu 7 238 947,26 Kč včetně 22 % DPH, jež měla být uhrazena zápočtem kupní ceny proti pohledávce obchodní společnosti F., za obchodní společností D., 7) dne 2. 1. 2001 v XY uzavřeli kupní smlouvu mezi prodávající D., a kupující D., IČ: XY (dále někdy též jako „D."), na jejímž základě byly prodány zásoby skladů č. 10, 11, 12, 15, 19, 20, 21, 23, 30, 01 za kupní cenu 2 728 014,45 Kč včetně 22 % DPH, čímž podnikatelský subjekt E. zbavili majetku sloužícího k jedinému fungujícímu podnikání, tím samotné podnikání znemožnili a v důsledku tak zabránili těmto subjektům v možnosti plnit jejich stávající závazky, a vyvedený majetek nadále užívali k podnikání ve svých závazky nezatížených obchodních společnostech I., a D., a takto I., opatřili prospěch ve výši 3 059 000 Kč. II. Dovolání a) Lhůty pro podání dovolání 4. Obvinění K. Š. a D. Š. podali dne 17. 12. 2018 proti citovanému rozsudku odvolacího soudu prostřednictvím společného obhájce JUDr. Josefa Šlerky dovolání, která opřeli shodně o