5 Tdo 1550/2016 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1550/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 1. 2017 Spisová značka:5 Tdo 1550/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.1550.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení povinnosti v insolvenčním řízení Porušování povinnosti při správě cizího majetku úmyslné Zákaz reformace in peius Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Dotčené předpisy:§ 225 tr. zákoníku § 254 odst. 1 alinea první tr. zákoníku § 255 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. § 265s odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 5. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1550/2016-101 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2017 o dovoláních, která podali jednak obviněný JUDr. F. K., a jednak v jeho neprospěch nejvyšší státní zástupce, a to proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 10 To 82/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 53/2015, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání obviněného JUDr. F. K. odmítá. Podle § 265j tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný JUDr. F. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 17 T 53/2015, uznán vinným přečinem porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se měl dopustit společně s dalším obviněným B. T. skutkem blíže konkretizovaným pod bodem 1. ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Obviněný JUDr. F. K. byl dále týmž rozsudkem uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem blíže konkretizovaným pod bodem 2. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně. Další výroky tohoto rozsudku se týkají spoluobviněných B. T. a Ing. P. K. 2. Za výše uvedené přečiny byl obviněný JUDr. F. K. odsouzen podle § 225 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. 3. Obviněný napadl zmíněný rozsudek Okresního soudu v Trutnově odvoláním, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 10 To 82/2016, tak, že pod bodem I. výroku podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil rozsudek soudu prvního stupně ohledně obviněného JUDr. F. K. ve výroku o vině pod bodem 1., jímž byl obviněný uznán vinným přečinem porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, a dále v celém výroku o trestu. Současně odvolací soud podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám nově rozhodl tak, že za přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, ohledně kterého zůstal výrok o vině v rozsudku soudu prvního stupně nezměněn, uložil obviněnému podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 300 Kč, tedy v celkové výměře 30 000 Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Dále odvolací soud výrokem pod bodem II. svého rozsudku podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obviněného JUDr. F. K. obžaloby pro skutek, v němž státní zástupce i soud prvního stupně spatřoval přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, protože podle odvolacího soudu tento skutek není trestným činem. II. Dovolání obviněného a vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání 4. Obviněný JUDr. F. K. podal proti zmíněnému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 5. Obviněný zaměřil své dovolání proti té části napadeného rozsudku odvolacího soudu, kterou byl ponechán beze změny v rozsudku soudu prvního stupně výrok o vině přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku a za tento přečin mu byl uložen peněžitý trest s náhradním trestem odnětí svobody. Zároveň obviněný zpochybnil i výrok o vině pod bodem 2. v rozsudku soudu prvního stupně, který zůstal nedotčen rozhodnutím odvolacího soudu. Obviněný spatřuje naplnění uplatněného dovolacího důvodu v tom, že soudy nižších stupňů nesprávně právně posoudily skutek, jehož se týká tento výrok o vině, pokud učinily závěr, podle něhož obviněný ohrozil majetková práva jiného tím, že nevedl účetní knihy, zápisy a jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač k tomu byl podle zákona povinen. Podle přesvědčení obviněného ve své funkci správce podniku postupoval způsobem, který nebyl ke škodě obchodní společnosti KOVO IDA, s. r. o., a nezkrátil ani neohrozil majetková práva jiných subjektů. Záhy po nástupu do funkce nechal zpracovat znalecký posudek, který inventarizoval majetek této společnosti, a založil její bankovní účet u Komerční banky, a. s., jehož prostřednictvím probíhaly účetní operace. Jak dále obviněný zdůraznil, všechny doklady z banky, které měl k těmto operacím k dispozici, předal insolvenčnímu správci. Obviněný sice věděl o soukromém účtu Ing. P. K., přes který byly především vedeny finanční toky jmenované obchodní společnosti, a byl si vědom toho, že taková situace neodpovídá řádnému vedení účetnictví, ale tento stav trval již od roku 2005, tedy dlouhou dobu před nástupem obviněného do funkce správce podniku, byl reakcí na obstavení jiného bankovního účtu obchodní společnosti (podniku) u GE Money Bank, a. s., a umožňoval udržení výroby, placení dodavatelům a výplaty mezd zaměstnancům. Obviněný je toho názoru, že nenese odpovědnost za vznik nedostatků v účetnictví obchodní společnosti KOVO IDA, s. r. o., přičemž podle výpovědi svědkyně Ing. M. K. by zjednání nápravy znamenalo provedení rekonstrukce účetnictví podniku prakticky od roku 2005. Podle obviněného ani jeho tehdejší funkce ho neopravňovala ke kontrolám a k zásahům do soukromého účtu Ing. P. K., proto vycházel z průběžných informací o obchodních transakcích, které byly provedeny prostřednictvím účtu jmenovaného, který fakticky řídil podnik, a z jeho zpráv o ekonomické situaci. Jak dále obviněný zdůraznil, ani insolvenční správce Ing. M. P., který po svém nástupu vyžadoval od Ing. P. K. evidenci toku peněz přes jeho účet, nedokázal získat takový přehled a nečinil v tomto směru žádné další kroky. Podle názoru obviněného soudy nižších stupňů pominuly ekonomickou situaci podniku v době jeho nástupu do funkce, protože prioritním zájmem státních institucí bylo v době začínajících celostátních ekonomických problémů udržení výroby a zachování pracovních míst v regionu, takže ani iniciativa v insolvenčním řízení nevyšla ze strany Finančního úřadu v Trutnově či ze strany dalších hlavních věřitelů obchodní společnosti KOVO IDA, s. r. o. 6. Obviněný vytkl soudům nižších stupňů rovněž to, že ve svých rozhodnutích neuvedly, k jakému konkrétnímu ohrožení majetkových práv a v jakém rozsahu došlo za dobu jeho působení v obchodní společnosti KOVO IDA, s. r. o., a nezohlednily, že za dobu působení obviněného v této společnosti došlo k částečnému zlepšení její ekonomické situace, v důsledku čehož byla v říjnu 2007 dobrovolně uhrazena mimořádná splátka dluhu ve výši 500 000 Kč u okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud by měl obviněný úmysl ohrozit majetková práva jiného, použil by takové prostředky na jiný účel než na snížení existujícího dluhu u státní instituce. Provedené důkazy podle obviněného neprokazují naplnění všech znaků skutkové podstaty přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku a výtka, že nevedl účetní evidenci o jím založeném účtu podniku, se může týkat pouze formálních náležitostí vedení evidence, nikoliv však její správnosti a úplnosti, proto nemohlo dojít k ohrožení majetkových práv jiného. Takový závěr podle názoru obviněného vyplynul i ze svědecké výpovědi insolvenčního správce, kterému obviněný na jeho žádost předal doklady o bankovních operacích na příslušném účtu u banky, i z výpovědi svědkyně Ing. M. K., která v účetní evidenci dohledala všechny potřebné doklady k těmto operacím. Jak dále obviněný zdůraznil, chybí zde jakákoli souvislosti mezi nevedením ú