5 Tdo 205/2025 – Nejvyšší soud

5 Tdo 205/2025-6819USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Iveta Galatíková, trvale bytem Dlouhá třída 470/17, Havířov-Město, a 2. Tomáš Glatz, trvale bytem Ke Studánce 1035, Orlová-Lutyně, okres Karviná, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 9. 2024, sp. zn. 4 To 16/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 T 6/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Ivety Galatíkové a Tomáše Glatze odmítají. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 31 T 6/2018, byla obviněná Iveta Galatíková uznána vinnou pod bodem 1. výroku o vině přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), za nějž jí byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podmíněně odložen podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 1 roku a 6 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí soud prvního stupně uložil zaplatit na náhradu škody poškozenému Úřadu práce České republiky, Krajské pobočce v Ostravě, se sídlem Zahradní 368/12, Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „Úřad práce“ nebo ve zkratce „ÚP“), částku ve výši 127 600 Kč. Obviněný Tomáš Glatz byl uznán vinným pod bodem 2. výroku o vině přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, za nějž mu byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 3 let a 6 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu soud prvního stupně uložil zaplatit na náhradu škody poškozenému úřadu práce částku ve výši 947 700 Kč. Tímto rozsudkem byla dále obviněná Iveta Galatíková částečně podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 4 KZV 10/2017, pro jeden skutek (žalovaný jako dílčí útok pokračování v téže trestné činnosti). 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění a státní zástupce v jejich neprospěch odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 9. 9. 2024, sp. zn. 4 To 16/2024, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výrocích vině, uložených trestech a ve výrocích o náhradě škody. Sám zároveň podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou Ivetu Galatíkovou uznal vinnou pod bodem 1. výroku o vině jednak přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a jednak pokusem přečinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1, § 260 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za něž jí uložil podle § 209 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon podmíněně odložil podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 1 roku a 6 měsíců. Obviněného Tomáše Glatze uznal vinným pod bodem 2. výroku o vině jednak přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a jednak pokusem přečinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1, § 260 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za něž mu uložil podle § 209 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon podmíněně odložil podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 3 let a 6 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil oběma obviněným též (ve shodě se soudem prvního stupně) nahradit poškozenému úřadu práce způsobenou škodu. Jinak zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně v ostatních výrocích beze změn. Podle § 256 tr. ř. odvolací soud zamítl odvolání obviněných Ivety Galatíkové a Tomáše Glatze. 3. Stranám jsou oba uvedené rozsudky dobře známy, není proto třeba zevrubně reprodukovat jejich skutkové věty a postačí na ně odkázat. Snad jen lze připomenout, že jim bylo (zjednodušeně a stručně uvedeno) kladeno za vinu, že v roce 2014 (jen obviněný Glatz) a v roce 2015 (oba obvinění) vyúčtovali úřadu práce v rámci veřejné zakázky („Rekvalifikace pro Moravskoslezský kraj“, ev. č. VVZ239291, pro získání profesních průkazů ke skupinám řidičských oprávnění C, C+E a D) spolufinancované z rozpočtu Evropské unie (v poměru 85 % z Evropského sociálního fondu a 15 % ze státního rozpočtu České republiky) provedení úplných rekvalifikačních kurzů u jednotlivých vypočtených účastníků, ačkoliv označení účastníci je absolvovali ve zkráceném rozsahu v rozporu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci (zkracovány byly praktické jízdy oproti požadovanému minimálnímu rozsahu), čehož si oba obvinění byli dobře vědomi. Obviněná Iveta Galatíková tak činila přímo jako dodavatel veřejné zakázky, obviněný Tomáš Glatz jako osoba zastupující dodavatele veřejné zakázky, manželku Blanku Glatzovou, a organizující veškerou činnost. Úřad práce kurzy proplatil, včetně neoprávněně účtovaných částek za účastníky, kteří kurz ve stanoveném rozsahu neabsolvovali, čímž obvinění způsobili České republice škodu, a to obviněná Iveta Galatíková ve výši 127 600 Kč a obviněný Tomáš Glatz ve výši 947 700 Kč, přičemž z důvodů nesrovnalostí nakonec nebylo Českou republikou žádáno proplacení těchto částek z rozpočtu Evropského sociálního fondu (u obviněné Ivety Galatíkové by šlo o částku ve výši 108 460 Kč, u obviněného Tomáše Glatze o částku ve výši 805 545 Kč). II. Dovolání obviněných 4. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podali prostřednictvím svých obhájců oba obvinění dovolání. Obviněná Iveta Galatíková své dovolání opřela o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který podle ní má spočívat v nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, obviněná odkazovala dále na judikaturu s tím, že může spočívat též v extrémním nesouladu mezi důkazy a učiněnými skutkovými závěry (ač zastoupena obhájkyní, zjevně tak vycházela z trestního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2021, nikoli z jeho právě platného a účinného znění). Obviněný Tomáš Glatz opřel své dovolání o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávním hmotněprávním posouzení. a) Dovolání obviněné Ivety Galatíkové 5. Obviněná nejprve zrekapitulovala průběh dosavadního trestního řízení a vyjádřila svůj nesouhlas s hodnocením důkazů soudy nižších stupňů. Podle jejího názoru bylo pro naplnění subjektivní stránky trestných činů, které jí byly kladeny za vinu, zásadní zjištění, zda jednala od počátku s úmyslem svému závazku nedostát. K tomuto však nebylo vedeno žádné dokazování, ani předložen jediný důkaz. Závěr o jejím zavinění nevyplýval ani ze skutkových okolností uvedených ve výroku o vině. Od počátku svou vinu popírala, osobně se nikterak nepodílela na praktické výuce a ani z výpovědí vyslechnutých svědků nevyplývalo, že by byla lektorkou praktických jízd u profesních průkazů s nákladním vozidlem. Sama jako zodpovědná osoba po skončení kurzu byla přítomna podpisu dokumentace vyžadované úřadem práce, která byla přílohou vystavené faktury, avšak jednalo se pouze o soupis provedené teoretické a praktické výuky, již však připravila jiná zaměstnankyně. 6. Připomenula, že v dané trestní věci byla státním zastupitelstvím podána obžaloba i na Blanku Glatzovou, která byla podobně zodpovědnou osobou při provádění veřejné zakázky ve vztahu k úřadu práce. Soud prvního stupně však v jejím případě dospěl k závěru, že její postavení nebylo způsobilé k naplnění skutkové podstaty zamýšlených trestných činů a obžaloby ji zprostil, i když její postavení bylo prakticky shodné. Z hlediska účelovosti dotace, bylo v rámci provedeného dokazování jednoznačně prokázáno, že dotace svůj účel splnila, když všichni žáci zkoušku úspěšně složili a byl jim vystaven profesní průkaz. Ze strany žádného z kompetentních správních orgánů nikdy nebyla zpochybněna platnost profesních průkazů, který ani nebyl absolventům odejmut či pozastaven. 7. Obviněná dále poukázala na bohatou judikaturu a vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se subjektivní stránky trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 3 tr. zákoníku, kterým byla uznána vinnou. Dále vyjádřila svůj nesouhlas s právním hodnocením skutku a popisem jednotlivých skutků. Upozornila na některé výpovědi svědků a vytkla, že bylo namístě hodnotit i část skutku pod písmenem a), když bylo prokázáno, že praktické jízdy byly absolvovány (např. u 2 hodin si absolvent myslí, že je neodjel) a u části skutku pod písmeny b) a c), kde byly buď potvrzeny praktické jízdy nebo nebylo prokázáno, že by se obviněná úmyslně podílela na uvedení nepravdivých