5 Tdo 83/2017 – Nejvyšší soud

5 Tdo 83/2017-85 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 6. 2017 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného J. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 To 11/2016, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 6/2014, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušují usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 To 11/2016, a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 4 T 6/2014. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Hradci Králové přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 4 T 6/2014, byl obviněný J. M. zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu pro níže uvedený skutek kvalifikovaný jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Poškozené Statutární město Hradec Králové bylo podle § 229 odst. 3 tr. řádu odkázáno se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 2 KZV 8/2014, se obou těchto trestných činů obviněný dopustil (zjednodušeně uvedeno) tím, že v období od 4. 12. 2007 do 26. 1. 2010 v H. K. v postavení náměstka primátora pro rozvoj města, člena Rady Statutárního města H. K. (dále jen „RM“) a člena Zastupitelstva Statutárního města H. K. (dále jen „ZM“) měl porušit povinnosti vyplývající zejména z § 38 odst. 1, 2 a § 69 odst. 2, 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v tehdy účinném znění (dále ve zkratce jen „zákon o obcích“ nebo „ZO“), které spočívaly zejména v účelném a hospodárném opatrování a spravování majetku obce v souladu s jejími zájmy, a to v souvislosti s provedením záměru Statutárního města Hradce Králové (dále též jen „statutární město“ nebo jen „město“) realizovat veřejně prospěšnou stavbu garáží, tzv. parkovacího domu (dále jen „parkovací dům“ anebo jen „PD“) na ulici H. v H. K., schválenou usnesením ZM ze dne 22. 3. 2005, č. j. ZM/2005/1072. Obviněný vědomě činil úkony k tomu, aby město pořídilo do svého majetku předmětnou nemovitost za cenu vyšší než obvyklou. Stavbu realizovala obchodní společnost EUBE, a. s., IČ: 25110586, se sídlem Pardubice, Fáblovka 404 (dále jen „EUBE“), nyní v konkurzu, prostřednictvím účelově zřízené obchodní společnosti Pyrit Property s. r. o., IČ: 28181913, se sídlem Praha 4 – Nusle, Hvězdová 1716/2b (dále jen „Pyrit Property“), nyní v likvidaci. Obviněný si za tímto účelem vyhradil výlučně do své působnosti obstarávání veškerých úkonů nezbytných pro projednání záměru v orgánech města a jako předkladatel jednotlivých návrhů podával členům RM, resp. ZM, jako orgánů příslušných k rozhodnutí o pořízení nemovitostí nepravdivé či zkreslené informace. Poškozené Statutární město Hradec Králové tak ke dni 18. 2. 2010 nabylo do majetku nemovitosti - budovu bez č. p. na pozemku a pozemek o výměře 1463 m² za sjednanou kupní cenu ve výši 74 966 430 Kč včetně DPH (tj. 64 755 209,80 Kč bez DPH), kterou obchodní společnosti Pyrit Property dne 30. 3. 2010 v plné výši uhradilo, přestože obvyklá cena předmětných nemovitostí měla k datu 29. 1. 2008 činit pouze 42 000 000 Kč bez DPH a k datu 18. 2. 2010 pouze 51 878 000 Kč včetně DPH (tj. 43 231 667 Kč bez DPH). Tímto jednáním byla poškozenému Statutárnímu městu Hradec Králové způsobena škoda ve výši 23 088 430 Kč, odpovídající rozdílu uhrazené a obvyklé ceny včetně DPH, a současně byl opatřen neoprávněný prospěch obchodní společnosti Pyrit Property ve výši 21 523 542,80 Kč, odpovídající rozdílu obvyklé a uhrazené ceny bez DPH, která je příjmem veřejných rozpočtů České republiky. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce v neprospěch obviněného a poškozené Statutární město Hradec Králové odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 To 11/2016, tak, že obě podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 4. Nejvyšší státní zástupce (dále též jako „dovolatel“) podal dne 1. 11. 2016 proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze dovolání v neprospěch obviněného, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. 5. Podle nejvyššího státního zástupce je rozhodnutí odvolacího soudu nesprávné, neboť soudy obou stupňů vycházely ze skutkového zjištění, že Statutárnímu městu Hradec Králové byla pořízením předmětných nemovitostí způsobena škoda ve výši 31 475 209,80 Kč a že ve stejné výši byl opatřen prospěch prodávající obchodní společnosti Pyrit Property. Obviněný J. M. z pozice náměstka primátora pro rozvoj města jako předkladatel předmětnou transakci inicioval, v příslušných orgánech města prosazoval a aktivně pro ni hlasoval. Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí se závěry soudů, pro něž byl obviněný obžaloby zproštěn, že se nepodařilo prokázat úmysl poškodit Statutární město Hradec Králové, ani jeho zištný motiv a nelze ani dovodit, že by zatajoval nějakou významnou skutečnost (nižší počet parkovacích míst) a že nebylo prokázáno propojení mezi jednotlivými obchodními společnostmi, které realizovaly stavbu, a obviněným. 6. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že nelze ani souhlasit se závěrem soudů nižších stupňů, že obviněný neporušil své zákonem uložené povinnosti chovat se účelně a hospodárně, tedy povinnosti stanovené v § 38 odst. 1, 2 a § 69 odst. 2, 4 ZO, a povinnosti, které měl jako předkladatel příslušných návrhů do orgánů města, tj. zejména zajištění tzv. předběžné finanční kontroly podle § 26 zákona č. 320/2001 sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zaměřené na posouzení účelnosti a hospodárnosti předmětné majetkové transakce vyplývající z interních předpisů, především z pokynu primátora č. 2/2005 (čl. III.1. a čl. I.4.) a směrnice č. 1/2008, účinné od 15. 1. 2008 (čl. II.1. a III.1). K tomu nejvyšší státní zástupce připomněl, že odpovědnost za provedení kontroly náležela obviněnému, který nezajistil její provedení, a příslušné odbory, tedy majetkový ani investiční, zpočátku neměly žádné informace o tom, že město hodlalo pořídit předmětné nemovitosti do vlastnictví města. Obviněný tuto skutečnost vůči členům orgánů RM a ZM dokonce zakrýval s odkazem na vyžádanou součinnost na investičním odboru apod. Obviněnému bylo podle státního zástupce zřejmé, že pokud by byla předběžná kontrola provedena, vyšlo by najevo, že město pořídilo do svého majetku výrazně předražený majetek. Nejvyšší státní zástupce má za to, že z provedeného dokazování soudů nižších stupňů je dostatečně zřejmé, že obviněný uloženým povinnostem nedostál. 7. K tomu dovolatel připomněl, že soudy prvního a druhého stupně nepřihlédly ke zjištěním, že obviněný věděl o tom, že obvyklá hodnota nemovitostí neodpovídala ceně požadované obchodní společností Pyrit Property a že akceptací této nadsazené ceny způsobí statutárnímu městu škodu významně převyšující hranici škody velkého rozsahu a soudy také nepřipojily věcné argumenty týkající se zavinění obviněného. Podle nejvyššího státního zástupce se odvolací soud na str. 9 odůvodnění svého usnesení zabýval úvahou, že odpovědnými orgány mělo být zváženo, zda tato cena stojí městu za realizaci za předpokladu, že by obviněný tuto diskuzi připustil. Nejvyšší státní zástupce poukázal na fakt, že obviněný příslušné orgány neseznámil s výší požadované ceny, byť tak byl povinen postupovat jako předkladatel návrhu. 8. Dále nejvyšší státní zástupce uvedl, že podle prvotního návrhu projednávaného RM v prosinci 2007 a připojené důvodové zprávy na stavbu připadala hodnota 53 mil. Kč (bez DPH). K tomu byl předložen agregovaný rozpočet ve výši 43,7 mil. Kč (bez DPH). Z obsahu důvodových zpráv je patrné, že obviněný s tímto rozpočtem pracoval a byl s ním seznámen. Návrh se výslovně týkal zastavěné plochy 1 746 m², ačkoliv město pořizovalo pouze část zastavěné plochy o výměře 1 463 m² a budovu na této části stojící. Agregovaný rozpočet bylo tedy nutno vztáhnout i k ploše 283 m², kterou představovala administrativní budova v majetku obchodní společnosti EUBE (Pyrit Property). V této souvislosti lze dovodit, že tato výměra přestavuje cca 16 % z celkových nákladů tzv. agregovaného rozpočtu, tedy částku 7 mil. Kč, která měla být zohledněna při stanovení výše kupní ceny. Obviněný si byl vědom, že obchodní společnost EUBE je schopna objekt, který byl předmětem koupě, postavit za