5 Tdo 975/2022 — Nejvyšší soud

5 Tdo 975/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 11. 2022 Spisová značka:5 Tdo 975/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:5.TDO.975.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedbalost Nedbalost hrubá Nedbalost nevědomá Nedbalost vědomá Porušení důležité povinnosti Porušení povinnosti při správě cizího majetku Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 221 odst. 1 tr. zákoníku § 16 odst. 1 tr. zákoníku § 16 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 3. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 975/2022-1906 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2022 o dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněné Z. R., roz. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 11 To 112/2022, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 26/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 10. 3. 2022, sp. zn. 2 T 26/2019, byla obviněná Z. R. uznána vinnou přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), za nějž jí byl uložen podle § 221 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku a 3 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená T. j. D. K. n. L., IČ: XY, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 11 To 112/2022, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a sám podle § 226 písm. b) tr. ř. obviněnou zprostil „obžaloby Okresního státního zastupitelství v Trutnově“ ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 2 ZT 117/2018, pro tento skutek, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byla poškozená T. j. D. K. n. L., IČ: XY, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Obviněná byla zproštěna obžaloby pro skutek spočívající (zjednodušeně uvedeno) v tom, že dne 31. 3. 2015 ve XY v postavení členky výboru T. j. D. K. n. L., IČ: XY (dále ve zkratce též jen „T.“), porušila povinnost, stanovenou v článku III. odst. 8 písm. c) Stanov T. j. D. K. n. L., které ukládaly řádnému členu T. šetřit, chránit a zvelebovat majetek, který slouží T. k zabezpečení její činnosti. Veškerá jednání ohledně prodeje v rozsudku specifikovaných nemovitostí v majetku T. ponechala zcela na M. K., který v té době vykonával funkci předsedy T. Obviněná sama nečinila žádné kroky ke zjištění obvyklé ceny předmětných prodávaných nemovitostí, ani se nezajímala o to, jakým způsobem byla určena výše kupní ceny a zda byl tento prodej schválen příslušným orgánem T. Obviněná tak zcela rezignovala na povinnost jednat jménem T. v souladu se shora uvedenou povinností pečlivě, s potřebnými znalostmi, v dobré víře s rozumným předpokladem, že jedná informovaně, a v obhajitelném zájmu uvedené T. V důsledku toho dne 31. 3. 2015 podepsala jménem prodávající T. kupní smlouvu s kupující obchodní společností J., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen jako „J.“), zastoupenou předsedou představenstva J. H., na základě níž došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům v katastrální území XY specifikovaným v rozsudku, za sjednanou kupní cenu ve výši 1 450 000 Kč, která byla poté uvedenou obchodní společností T. uhrazena. Obviněná takto jednala s vědomím, že podle čl. IX odst. 3 Stanov T. se vyžaduje k platnosti a účinnosti právního úkonu, k němuž je třeba podle českého právního řádu písemná forma, nejméně dvou podpisů, a to předsedy či místopředsedy uvedené T. a dalšího člena, a že připojením jejího podpisu na danou kupní smlouvu může v případě porušení povinnosti stanovené v článku III. odst. 8 písm. c) Stanov vzniknout uvedené T. majetková újma. Připojením jejího podpisu na kupní smlouvu tak došlo k prodeji shora uvedených nemovitostí za nepřiměřeně nízkou cenu, hrubě neodpovídající jejich hodnotě, která ve skutečnosti činila ke dni podpisu zmíněné kupní smlouvy nejméně 2 800 000 Kč. Obviněná tak svým jednáním měla způsobit T. škodu ve výši 1 350 000 Kč, čímž měla spáchat přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zákoníku. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 4. Proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné Z. R. dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť měl za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, zejména pokud šlo o subjektivní stránku tohoto trestného činu. 5. Nejvyšší státní zástupce nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení. Nejprve vytkl odvolacímu soudu, že rozhodl nyní napadeným rozsudkem podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. tak, že shora označený rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém jeho rozsahu, aniž by dále výslovně uvedl podle jakého ustanovení sám ve věci nově rozhodl tak, že obviněnou podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby (státního zástupce) Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 2 ZT 117/2018, pro skutek, v němž byl podanou obžalobou spatřován přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Upozornil, že odvolací soud se věcí zabýval již opakovaně ve svých dřívějších rozhodnutích (viz usnesení ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 11 To 256/2020, a usnesení ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. 11 To 251/2021), a opětovně uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování, avšak soud prvního stupně dostál svým povinnostem podle jeho názoru pouze částečně. Odvolací soud proto pak v rámci veřejného zasedání sám doplnil dokazování o nový výslech obviněné Z. R. a předložil jako důkaz stranám k nahlédnutí Stanovy T. 6. Podle nejvyššího státního zástupce rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, zejména pokud jde o posouzení protiprávnosti jednání obviněné. Nejvyšší státní zástupce nesouhlasil se závěry odvolacího soudu týkající se subjektivní stránky přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zákoníku. Zopakoval, že odvolací soud uvedl, že v zápisu z členské schůze oddílů T. ze dne 5. 1. 2012, na níž byl schválen předmětný prodej tenisového areálu, chyběla přesnější specifikace prodávaných nemovitostí, dále nebyla označena osoba, která povede jednání o prodeji a ponese za ně odpovědnost, stejně tak chyběl údaj o případném projednání kupní smlouvy členskou základnou nebo jiným orgánem T. Toto vše podle odvolacího soudu svědčilo o jasné nezkušenosti všech zúčastněných a jen těžko bylo možno obviněné vytýkat, že se neobrátila v daných otázkách na odborníky. Pokud šlo o povinnost vypracovat znalecký posudek na ocenění převáděných nemovitostí, tato povinnost se podle odvolacího soudu zcela zjevně vázala pouze k pozemkům, nikoliv k budovám. Ve stanovách T. však nebyla nikde o správě majetku zmínka o tom, jakým způsobem lze zcizit majetek T., jaký je k tomu postup a zda je případně nutné následné schválení některým z orgánů T. Pouze v článku IX. odst. 2 bylo uvedeno, že za T. jejím jménem jedná výbor T., a to prostřednictvím předsedy, místopředsedy, tajemníka a hospodáře. Rozhodně zde nebyla nikde stanovena povinnost pro členy výboru spočívající v tom, že by jich mělo za T. jednat v jedné věci víc tak, jak to předpokládal napadený rozsudek. Jedinou výjimkou byl požadovaný počet podpisů na smlouvě. Odvolací soud pak musel vzít v úvahu tvrzení obviněné, že v době prodeje viděla nějaký znalecký posudek, kde byla cena stanovena. Bylo však prokázáno, že existoval posudek k hodnotě nemovitostí vypracovaný JUDr. Zdeňkem Čepelkou na žádost kupující obchodní společnosti J. a sama obviněná neměla z prodeje žádný profit. Podle odvolacího soudu tedy nelze hovořit o její zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákoníkem. Odvolací soud rovněž odkázal na článek VII. odst. 8 Stanov T., kde jsou uvedeny povinnosti k