6 Tdo 64/2020 — Nejvyšší soud

6 Tdo 64/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. j) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 2. 2020 Spisová značka:6 Tdo 64/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.64.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Násilí proti úřední osobě Postoupení věci Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 5. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 64/2020-195 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2020 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné J. R. V. S., nar. XY, občanky Peru, v České republice bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 44 To 172/2019, jako rozhodnutí soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 115/2018, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 44 To 172/2019, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 3 T 115/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 3 T 115/2018, podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupil trestní věc obviněné J. R. V. S. (dále jen “obviněná”) Úřadu městské části Praha 1, neboť žalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 stížnost, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 44 To 172/2019, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta. I. Dovolání a vyjádření k němu 3. Nejvyšší státní zástupce podal proti výše uvedenému usnesení soudu druhého stupně dovolání, a v něm uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f), g), l) tr. ř. s tvrzením nesprávného právního posouzení skutku, kdy má za to, že projednávané jednání obviněné mělo být posouzeno jako trestný čin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Na podporu tohoto svého tvrzení dovolatel uvedl, že soudy nižších stupňů uváděné okolnosti, které je vedly k aplikaci zásady subsidiarity trestní represe, dostatečně neodůvodnily z pohledu uplatněné zásady. Podle názoru nejvyššího státního zástupce mohly být soudy uváděné důvody zohledněny v rámci ukládání trestů, nikoliv však v rámci posouzení trestnosti daného jednání, což ostatně dokládá také judikatura Nejvyššího soudu. Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupce uvedl, že nebyly naplněny podmínky pro soudy zmíněný postup, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 44 To 172/2019, zrušil rovněž usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 3 T 115/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. Obviněná ve svém vyjádření k dovolání nejvyššího státního zástupce uvedla, že se závěry v něm uvedenými nesouhlasí. Naopak má za to, že soudy aplikovaly zásadu subsidiarity trestní represe zcela správně a znovu zopakovala důvody, které je k tomu vedly. Rovněž vyjádřila lítost nad svým jednáním s konstatováním, že celou situaci se snažila odčinit. Závěrem svého vyjádření navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce podle § 265j tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Přípustnost dovolání 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. d) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. 6. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda dovolatelem vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 7. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. 8. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případě, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2003, sp. zn. II. ÚS 760/02 a usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek. 9. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tj. byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz § 253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. III. Důvodnost dovolání 10. Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3 a 4 tr. ř. z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 44 To 172/2019, i řízení předcházející, a to v rozsahu odpovídajícím uplatněným dovolacím námitkám. Po přezkoumání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné. 11. Obvodní soud pro Prahu 1 v o