6 Tdo 969/2017 — Nejvyšší soud

6 Tdo 969/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 8. 2017 Spisová značka:6 Tdo 969/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:6.TDO.969.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zákonný soudce Dotčené předpisy:čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/1993Sb. § 41, 42 předpisu č. 6/2002Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:27. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 969/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 8. 2017 o dovolání, které podal obviněný R. J ., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 4 To 294/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 5 T 124/2015, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 4 To 294/2016. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně (nalézací soud, soud prvního stupně) ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 5 T 124/2015, byl obviněný R. J. uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let a šesti měsíců. 2. Uvedeného zločinu se obviněný podle skutkových zjištění nalézacího soudu vyjádřených ve výroku jeho rozsudku, s nimiž se v podstatě ztotožnil i soud odvolací, dopustil tím, že v období od 6. 10. 2008 do 7. 1. 2013 ve společně obývaném bytě v K., D., okres N. J., soustavně a bezdůvodně několikrát za týden vyvolával konfliktní vztahové situace, ponižoval, zesměšňoval, urážel svou družku A. H., která se na něm stala zcela závislou, a její nezletilou dceru XX, přičemž A. H. nejméně v jednom případě udeřil pěstí, hodil ji na zeď a nadával jí, že je tupá kráva, debilek z rodinné školy a kurva, a do roku 2012 ji pravidelně bil pomocí elektrického kabelu o délce 20 cm, přičemž v důsledku fyzického napadání měla po těle hematomy, XX v několika případech přetáhl holí, dal jí nůž pod krk a potom na ni nabíhal vidličkou, vyhrožoval jí zabitím a bil ji pomocí elektrického kabelu o délce 20 cm a obě budil v noci a nutil je stát v koutě, v důsledku čehož XX situaci vnímala jako výrazně neuspokojivé rodinné vztahy, trpěla prožitky přetíženosti a tísně jako důsledek nedostatečné sociální adaptability, řadou frustrací, které vyústily do obrazu depresivního prožívání odpovídajícího příznakům syndromu týraného dítěte a popisované způsoby fyzického trestání vykazují známky fyzického týraní. 3. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ostravě (odvolací soud, soud druhého stupně) usnesením ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 4 To 294/2016, jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný R. J. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a), g), l) tr. ř. 5. K důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. uvedl, že senát odvolacího soudu nebyl náležitě obsazen. Konkrétně namítl, že Krajský soud v Ostravě nařídil původně veřejné zasedání o odvolání na den 12. 12. 2016, kdy byl odvolací senát 4 To ve složení JUDr. Renata Gilová jako předsedkyně, JUDr. Marie Slaná a Mgr. Alexandra Erbanová, přičemž po odročení veřejného zasedání a jeho nařízení na 24. 1. 2017, byl senát 4 To ve složení Mgr. Alexandra Erbanová (jako předsedkyně), JUDr. Marie Slaná a Mgr. Tomasz Kafka. Podle rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě na rok 2017 a podle jeho změny č. 1 byla předsedkyní senátu 4 To do 1. 2. 2017 stále JUDr. Renata Gilová. Podle zveřejněných rozvrhů práce a jejich změn na roky 2016 a 2017 nebyla Mgr. Alexandra Erbanová jmenována předsedkyní senátu 4 To Krajského soudu v Ostravě. Odvolací senát tedy opakovaně rozhodoval vždy v jiném složení a pod jiným předsednictvím. Odvolací senát tedy nebyl náležitě obsazen podle rozvrhu práce, a obviněný tak byl odňat svému zákonnému soudci. 6. K důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), ve spojení s písm. l) tr. ř. uvedl, že zjištěný skutkový stav nenaplňuje právní kvalifikaci § 199 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, tedy že čin spáchal nejméně na dvou osobách. Uvedl, že se na své družce A. H. žalovaného jednání nedopustil, závěry soudu, že se jmenovaná stala na dovolateli závislou, jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Namítl, že v závěrech soudních znalců jsou výrazné rozpory, které nebyly v řízení odstraněny. Dovolatel dále hodnotil ve věci zpracované znalecké posudky, ať už k vyšetření duševního stavu A. H. (MUDr. Dana Skřontová, PhDr. Helena Khulová), či k osobě dovolatele (MUDr. Svatopluk Sedláček). Dovodil, že ze znaleckých posudků neplyne jednoznačný závěr, že by byla A. H. týranou osobou, navíc byl důkaz získán a posléze využit v rozporu s procesními předpisy, když A. H. se znaleckým zkoumáním nesouhlasila. K jednání, jehož se měl dopustit vůči XX, taktéž uvedl, že závěry soudů obou stupňů jsou se zjištěným skutkovým stavem v extrémním rozporu. Předložil výčet konkrétních jednání, za které byl ve vztahu k XX odsouzen, avšak tato nebyla předmětem obžaloby (nůž pod krkem, nabíhání vidličkou, vyhrožování zabitím), případně podle jeho názoru nebyla bez důvodných pochybností prokázána (noční buzení, nucení stát v koutě). Extrémní rozpor spatřil rovněž v závěru soudu, že dovolatel měl „v několika případech“ přetáhnout jmenovanou holí, když tato sama do protokolu uvedla, že se tak stalo jednou. Dovolatel rovněž brojil proti stanovisku odvolacího soudu, který považoval skutková zjištění soudu prvního stupně za správná a odmítl veškeré návrhy dovolatele na doplnění dokazování. 7. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení zrušil a ve smyslu ustanovení § 265l odst. 1 tr. ř. věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný uplatnil v dovolání argumentaci známou z jeho dosavadní obhajoby i z odvolání. Stručně zmínila důkazní situaci s tím, že skutkové závěry soudu jsou náležitě podepřeny provedeným dokazováním a zastřešeny příslušnými ustanoveními trestního práva hmotného. Pokud jde o námitku stran obsazenosti senátu, je změna v obsazení senátu dána rozvrhem práce. Státní zástupkyně zdůraznila, že jestliže přezkumné řízení ve druhém stupni proběhlo řádně, nemá Nejvyšší soud povinnost ani důvod přezkoumávat důvodnost námitek, které dovolatel uplatnil už v řízení o řádném opravném prostředku. Obviněný uplatnil prakticky výlučně námitky skutkové, ačkoli deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 9. Na základě výše uvedeného proto státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. 10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné (§ 265a tr. ř.), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.), a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.). 11. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. je dán, jestliže ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Primárně z hlediska tohoto dovolacího důvodu přezkoumal Nejvyšší soud napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející, a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. 12. Uvedený dovolací důvod obsahuje dvě alternativy; vedle rozhodnutí věcně nepříslušným soudem (s výjimkou, že rozhodl soud vyššího stupně) může jít také o vadu, která spočívá v tom, že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen (s výjimkou, že místo samosoudce rozhodoval senát). Obviněný svoji dovolací argumentaci vztahuje ke druhé alternativě zmíněného důvodu dovolání, jež se týká náležitého obsazení soudu. 13. Úvodem je třeba uvést, že pro posouzení, zda byl soud náležitě obsazen, je třeba vycházet z ustanovení §