8 Tdo 1077/2022 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1077/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:7. 12. 2022 Spisová značka:8 Tdo 1077/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.1077.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Hodnocení důkazů Sledování Znalecký posudek Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 105 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 3. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1077/2022-218 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 12. 2022 o dovolání obviněného V. Š., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 8 To 216/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 127/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. 2 T 127/2021, byl obviněný V. Š. (dále „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil skutkem popsaným stručně tak, že jako zkušební komisař Městského úřadu XY pověřený prováděním zkoušek žadatelů o řidičská oprávnění s evidenčním číslem XY přiděleným Ministerstvem dopravy České republiky, s průkazem zkušebního komisaře č. XY s dobou platnosti do 6. 12. 2023, na Městském úřadu v XY, ve zkušební místnosti, vědomě postupoval v rozporu se svými povinnostmi úřední osoby [§ 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, § 16 odst. 1 písm. b), písm. c), odst. 2 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále „zákon č. 312/2002 Sb.“), a § 39 odst. 1 písm. a), odst. 4 a § 40 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále „zákon č. 247/2000 Sb.“)], s cílem ovlivnit výsledky zkoušek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy a tím i konečné výsledky zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jednotlivých žadatelů o řidičské oprávnění, prováděné za účelem získání, nebo rozšíření řidičského oprávnění, nebo přezkoušení z odborné způsobilosti za účelem opětovného získání řidičského oprávnění z důvodu jeho pozbytí dosažením dvanácti bodů v bodovém hodnocení, které byly vypracovány prostřednictvím výpočetní techniky, v konkrétních případech popsaných v bodech; 1) u žadatele L. Z., nar. XY, za nějž v testu nesprávné odpovědi opravil, 2) Z. R., nar. XY, v několika otázkách navedl na správné odpovědi, nebo za něj v testu nesprávné odpovědi opravil, 3) M. J., nar. XY, navedl na správnou odpověď nejméně u jedné testové otázky a rovněž připustil, aby mu s vyplněním testu pomáhal také J. K., nar. XY, 4) V. B., nar. XY, v několika otázkách navedl na správné odpovědi, nebo za něj v testu nesprávné odpovědi opravil, čímž zajistil, že jmenovaní dosáhli požadovaného počtu bodů potřebného k hodnocení prospěl, a to přesto, že si obviněný byl vědom toho, že žadatelé musí sami prokázat dostatečné odborné znalosti z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, kdy prokázání těchto znalostí je jedním z důležitých kritérií zásadně ovlivňující konečné výsledky zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a získání řidičského oprávnění, svým jednáním vědomě porušil právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané a umožnil tak osobám nezpůsobilým užívání vozidel na pozemních komunikacích s možným ohrožením jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích a porušil tak zájem státu na řádném výkonu pravomocí úředních osob. 2. Za tento přečin byl obviněný odsouzen podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výši 50.000 Kč, ve výměře 200 denních sazeb s výší jedné sazby 250 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce, zaměstnání nebo povolání zkušebního komisaře na úseku řidičských průkazů a provozovatele nebo zaměstnance autoškoly na dobu tří let. 3. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 8 To 216/2022, odvolání obviněného podané proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Z dovolání obviněného 4. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. dovolání, protože má za to, že se soudy náležitě nevypořádaly se všemi skutečnostmi, které na svou obhajobu uvedl, čímž nebylo naplněno ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. Poukazoval na to, že provedené dokazování přehráním obrazových a zvukových stop, které nebyly synchronizovány, ale pouze byly u hlavního líčení svědkem K. M. náhodně přiřazovány k sobě, nemůže být považováno za objektivní důkaz. Proto navrhoval zpracování znaleckého posudku z oboru audiovizuálních technologií, jemuž soudy nevyhověly. Uvedený postup považoval za nesprávný, a to s odkazem na skutkově shodný případ kolegy, zkušebního komisaře R. P., v němž v rámci odvolacího řízení Krajský soud v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 9 To 212/2022, zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru audiovizuálních technologií a zajištění dalších okolností ohledně jakých otázek mělo dojít k pochybení ze strany zkušebního komisaře a kolika body byly jednotlivé otázky hodnoceny. 5. Z uvedených důvodů obviněný shledal, že zjištěný skutek je v rozporu s provedenými důkazy a rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech a ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Napadené rozhodnutí proto spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a nemohlo obstát. Z tohoto důvodu navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 8 To 216/2022, i rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. 2 T 127/2021, podle § 265k tr. ř. zrušil a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. 6. Rovněž obviněný požádal, aby Nejvyšší soud odložil výkon rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. 2 T 127/2021, jelikož uložené tresty pro něj znamenají omezení při získání odpovídajícího zaměstnání s ohledem na jeho kvalifikaci a dosavadní praxi. III. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání (§ 265h odst. 2 tr. ř.) uvedl, že je nepovažuje za důvodné, protože soudy respektovaly pravidla vztahující se k provádění důkazů (viz str. 3 usnesení krajského soudu ve spojení se str. 5 rozsudku okresního soudu) a zabývaly se rovněž opodstatněností návrhu na znalecké posouzení obrazových a zvukových záznamů ze sledování osob a věcí a vysvětlily, proč jde o nadbytečný důkaz. Ztotožnil se s tím, že je možné vycházet ze samotných zvukových a obrazových záznamů jako ze spolehlivých důkazů, a postup soudů považoval za správný, neboť důkazní návrh obviněného neopomenuly, nýbrž vysvětlily, proč jej odmítly, čímž postupovaly v souladu s požadavky ustálené praxe. Naplnění obviněným označených dovolacích důvodů tedy státní zástupce neshledal. 8. Vzhledem k tomu, že z odůvodnění dotčených rozhodnutí nelze dovodit ani existenci extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, když naopak soudy postupovaly v souladu s pravidly zakotvenými v § 2 odst. 5, 6 tr. ř. i v § 125 odst. 1, resp. § 134 odst. 2 tr. ř. a jejich rozhodnutí jsou plně přezkoumatelná, navrhl podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Zároveň vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) i písm. c) tr. ř. v neveřejném zasedání. 9. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství bylo zasláno a doručeno obhájci obviněného, který na ně do dne konání neveřejného zasedání Nejvyšším soudem nereagoval. IV. Přípustnost dovolání 10. Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). V. Obecně k důvodům dovolání 11. Dovolání se opír