8 Tdo 517/2020 — Nejvyšší soud

8 Tdo 517/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 8. 2020 Spisová značka:8 Tdo 517/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.517.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Soud Subsidiarita trestní represe Úmysl Úvěrový podvod Dotčené předpisy:§ 41 až 45 předpisu č. 6/2002Sb. § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 15 odst. 1,2 tr. zákoníku § 58 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 11. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 3169/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 517/2020-2800 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 8. 2020 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněné D. H. a dovoláních obviněných D. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a P. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 5 To 54/2019, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 1/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce i obviněných D. H. a P. S. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 41 T 1/2019, byli obvinění D. H. a P. S. uznáni vinnými zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (ad I., II. výroku o vině). Za tuto trestnou činnost byla obviněná D. H. odsouzena podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou, a dále jí byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v obchodních korporacích na dobu pěti let. Obviněný P. S. byl za uvedenou trestnou činnost podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo poškozené M. s. d., v likvidaci, se sídlem XY, se svým nárokem na náhradu škody odkázáno na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání oba obvinění a poškozená K. M., insolvenční správkyně dlužníka M. s. d. v likvidaci, IČ: XY. Obviněná D. H., jakož i obviněný P. S. zaměřili odvolání proti výrokům o vině i trestu a poškozená nesouhlasila s výrokem o náhradě škody. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 5 To 54/2019, podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o trestu ohledně obou obviněných. Podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. v rozsahu zrušení znovu rozhodl tak, že obviněná D. H. byla podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku, § 58 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku jí byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních korporacích a družstvech na dobu pěti let. Obviněný P. S. byl podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání poškozené zamítnuto. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku dopustili tím, že po vzájemné dohodě, s úmyslem získání peněžních prostředků, obviněná D. H., jako jediná členka představenstva, v době od 7. 2. 2012 do 17. 9. 2015 samostatně jednající za společnost T., S., IČ XY, vzniklou dne 30. 12. 2011, a obviněný P. S., jako generální ředitel společnosti T., S., který z toho titulu vedl veškerá jednání a obstaral potřebné dokumenty ke sjednání úvěrových smluv, I. obviněná D. H. uzavřela dne 3. 4. 2012 v Praze 8, XY, na pobočce družstva M. s. d., s družstvem M. s. d., IČ XY, tehdy se sídlem XY, smlouvu o úvěru č. 506762029, se splatností jistiny jednorázově nejpozději do 31. 3. 2014, předmětem smlouvy bylo poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 130 000 000 Kč na nákup 100% obchodního podílu společnosti D. P., IČ XY, a na nákup 49 % akcií společnosti F. h., IČ XY, od M. M., celá výše poskytnutého úvěru byla v souladu s touto úvěrovou smlouvou zaslána dne 6. 4. 2012 na účet advokátní úschovy č. XY, vedený u Komerční banky, a. s., pro advokátní kancelář HRUBÝ & BUCHVALDEK, v. o. s., přičemž při sjednávání této úvěrové smlouvy, a při vědomí toho, že když družstvu M. s. d. sdělí v podkladech pro žádost o úvěr pravdivé informace, tak jí nebude úvěr poskytnut, úmyslně uvedla hrubě zkreslené údaje a další podstatné údaje zamlčela, konkrétně týkající se: hodnoty předmětu zajištění, kterým jsou nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště XY, okres XY, obec XY, katastrální území XY, a nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště XY, okres XY, obec XY, katastrální území XY, vlastníka společnosti F. h., IČ XY, přičemž nemovitosti jsou konkrétně specifikované v článku III., bod 4. písm. c) úvěrové smlouvy, když k ocenění předmětu zajištění účelově předložila znalecký posudek č. 026-2012/3181, vypracovaný dne 19. 3. 2012 znalcem Petrem Brodským, se sídlem Chrudim, Třibřichy 5, který výše uvedené nemovitosti ocenil na částku 171 656 299 Kč a jehož vypracování zadal znalci Petru Brodskému M. M., který měl za prodej obchodního podílu a akcií snahu získat maximální cenu, přičemž tento posudek nebyl vypracován za účelem získání úvěru, což oba obvinění při sjednávání úvěrové smlouvy zamlčeli, přičemž ze závěrů znaleckého posudku č. 59/2015, část C), ze dne 18. 11. 2015, zpracovaného znaleckým ústavem A-Consult plus, spol. s r. o., IČ 41186907, se sídlem Praha 1, Na Poříčí 3, byla za pomoci metody porovnávací tržní hodnota předmětu zajištění odhadnuta na částku pouze 20 400 000 Kč; zároveň oba obvinění doložili budoucí příjmy společnosti T., S., a to investičním a podnikatelským záměrem zpracovaným společností R. A., IČ XY, zpracovaným na žádost obviněného P. S., který znal účel jeho využití při získání podnikatelského úvěru, když na základě znaleckého posudku č. 59/2015, část C), ze dne 18. 11. 2015, zpracovaného znaleckým ústavem A-Consult plus, s. r. o., byl takovýto podnikatelský záměr z hlediska ekonomické reálnosti ohodnocen jako zcela nepodložený a nevěrohodný; přičemž při žádosti o úvěr si byli oba obvinění vědomi skutečnosti, že jediným faktickým příjmem společnosti T., S., mělo být nájemné ze smlouvy o nájmu uzavřené mezi její dceřinou společností F. H. a společností D., S. za účelem provozování celního a daňového skladu s účinností od 7. 3. 2012, přičemž v této nájemní smlouvě je mj. uvedeno, že nájemné je stanoveno ve výši „5000 000 Kč + 20% DPH“ měsíčně, slovy pak „pětsettisíckorunčeských“, zároveň ze smlouvy o odkladu splátek nájmu ze dne 7. 3. 2012 uzavřené mezi společností D., S. a F. h., je zřejmé, že uvedené nájemné ve výši 500 000 Kč + 20% DPH měsíčně začne firma D., S., platit ihned po přidělení daňového čísla, nejdéle však od měsíce června 2012, přičemž uvedené nájemné bylo jediným faktickým příjmem společnosti T., S., která zároveň uváděla měsíční náklady na údržbu ve výši 463 000 Kč, a v rozporu s výší sjednaného nájemného ve smlouvě o nájmu ve smlouvě o odkladu splátek a rovněž s prohlášením J. H., který nájemní smlouvu za společnost D., S. uzavřel a při ústním jednání na Celním úřadu XY dne 9. 5. 2012 rovněž výslovně uvedl, že nájemné bylo stanoveno částkou 500 tis. Kč měsíčně, pak obvinění jako přílohu k žádosti o úvěru, dokladující podnikatelský záměr, a tedy zejména schopnost splatit úroky z úvěru a jistinu ve stanoveném termínu, předložili výše uvedený investiční a podnikatelský záměr zpracovaný společností R. A., v němž je mj. uvedeno, že měsíční tržby z pronájmu skladu budou činit 4 mil. Kč, zatímco provozní náklady 463 tis. Kč, a