8 Tdo 784/2022 — Nejvyšší soud

8 Tdo 784/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 9. 2022 Spisová značka:8 Tdo 784/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.784.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Objektivní stránka trestného činu Podvod Pokračování v trestném činu Subjektivní stránka Subsidiarita trestní represe Úmysl nepřímý Uvedení v omyl Dotčené předpisy:§ 15 odst. 1, 2 tr. zákoníku § 116 tr. zákoníku § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 12. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 784/2022-2435 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 9. 2022 o dovolání obviněného R. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 2 To 2/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48 T 10/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. M. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 48 T 10/2018, byl obviněný R. M. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že jako jednatel a společník společnosti M d., IČ: XY, se sídlem XY (dále „společnost M“), v XY a XY v období od 21. 7. 2014 do 17. 10. 2016 uzavřel dohody o rezervaci jednotek se zájemci o koupi bytových jednotek v projektech výstavby bytových domů, které měla jeho společnost realizovat v XY, na ulici XY, na pozemcích zapsaných na LV č. XY, a v XY, na ulici XY, na pozemcích zapsaných na LV č. XY, a po uzavření dohod o rezervaci přijímal v období od 23. 7. 2014 do 22. 10. 2016 zálohy na výstavbu bytů v bytových domech na účet č. XY majitele společnosti 1. F., IČ: XY, se sídlem XY od 23. 7. 2014 do 29. 10. 2015, na účet č. XY majitele J. K., nar. XY od 19. 11. 2015 do 11. 10. 2016, a též dne 22. 10. 2016 na účet č. XY majitele J. R., nar. XY, aniž poškozené zájemce informoval, že se nejedná o účet společnosti M, jak by vyplývalo z dohod o rezervaci jednotek, a poškození zájemci se tak domnívali, že rezervační kauce hradí na účet společnosti M, případně obviněného, dále neinformoval poškozené zájemce o tom, že u obou projektů se vyskytují tak zásadní problémy v územním řízení, že již od července 2014 dochází k uplynutí lhůt podle jednotlivě uzavřených dohod o rezervaci jednotek v předcházejícím období k získání pravomocného územního rozhodnutí, a poškozené zájemce, s nimiž uzavřel dohody o rezervaci jednotek v době po březnu 2015, kdy již docházelo k odstupování zájemců o koupi bytových jednotek od dohod o rezervaci jednotek z důvodu nedodržení termínu k získání pravomocného územního rozhodnutí, a nebyly vraceny rezervační kauce poškozeným zájemcům, kteří od dohod o rezervaci jednotek z tohoto důvodu odstoupili, neinformoval o těchto skutečnostech, a poškozené M. K. (bod 41. skutku) u projektu XY v dohodě o rezervaci jednotky nepravdivě uvedl, že společnost M je vlastníkem projektu, i když jej převedl dne 11. 7. 2016 na společnost Z. (dále „společnost Z.“), která se stala majitelem pozemků a celého projektu, a neinformoval ji, že již není oprávněn uzavřít dohodu o rezervaci jednotky a že nemůže nabízet jednotlivé bytové jednotky pro účely budoucího prodeje, a tedy o skutečnosti, že nemůže svým povinnostem podle dohody o rezervaci jednotky dostát, kdy s ohledem na neuvádění shora uvedených informací poškozeným zájemcům, a na komplikovaná územní řízení, kdy u projektu XY bylo vedeno první územní řízení již od února 2014 a skončilo dne 14. 2. 2016 zamítnutím žádosti o vydání územního rozhodnutí po zrušení vydaného územního rozhodnutí ze dne 6. 5. 2015, v důsledku čehož byla podána další žádost o vydání územního rozhodnutí v květnu 2016, a toto územní řízení bylo ukončeno pravomocným zamítnutím žádosti o vydání územního rozhodnutí dne 19. 6. 2019 po zrušení vydaného územního rozhodnutí ze dne 12. 3. 2018; u projektu XY bylo vedeno územní řízení od dubna 2014 a k vydání územního rozhodnutí došlo až dne 16. 2. 2016 s právní mocí dne 16. 3. 2016, přičemž následně obviněný tento projekt převedl dne 11. 7. 2016 na společnost Z., která se stala majitelem pozemků a celého projektu, nepřevzala však závazky vůči budoucím kupujícím, rovněž i s ohledem na nepříznivou finanční situaci společnosti M, na kterou v předmětném období bylo vedeno více exekučních řízení, obviněný jednal u dílčích útoků pod body 1) až 9) minimálně s vědomím, že termín šesti měsíců k získání pravomocného územního rozhodnutí na jednotlivé projekty od doby uzavření dohod o rezervaci jednotek nemusí být dodržen a nemusí být dodržen termín 30 dnů od odstoupení od dohod o rezervaci k vrácení rezervačních kaucí, které může užívat i k jinému účelu, než na výstavbu projektu, a byl tedy srozuměn s tím, že takový stav může nastat, tedy, že nezíská ve lhůtě pravomocná územní rozhodnutí a ve stanovených lhůtách nevrátí rezervační kauce, u dílčích útoků pod body 10) až 42) již věděl, že nebude dodržen termín šesti měsíců k získání pravomocného územního rozhodnutí na jednotlivé projekty od doby uzavření dohod o rezervaci jednotek a že vzhledem k nutnosti vyhovět požadavkům zájemců o koupi bytových jednotek, kteří již od dohod o rezervaci jednotek odstoupili, na vrácení rezervačních kaucí, bude používat přijímané rezervační kauce i k uvedenému účelu a i jinému nezjištěnému účelu vzhledem k finančním problémům společnosti M, a nikoliv na výstavbu projektu, a že nedodrží termín 30 dnů od odstoupení od dohod o rezervaci jednotek k vrácení rezervačních kaucí, kdy navíc u bodu 41) také věděl, že již není oprávněn uzavřít dohodu o rezervaci jednotky, přesto dohody o rezervaci jednotek uzavíral a získával od poškozených zájemců rezervační kauce, které užíval i k vracení rezervačních kaucí jiným zájemcům a také k blíže nezjištěným účelům, a jednal tak ke škodě jednotlivých poškozených zájemců, čímž je uvedl do takové situace, že se zcela mylně oproti skutečnosti domnívali, že termíny podle dohod o rezervaci jednotek budou dodrženy, že nedochází k žádným problémům v projektech, které by byly natolik vážné, že by zapříčinily nedodržení termínů stanovených k získání pravomocného územního rozhodnutí podle uzavřených dohod o rezervaci jednotek, že jimi skládané rezervační kauce nebudou užívány k jinému účelu, než na výstavbu bytových domů, a že v případě požadavku na jejich vrácení na to bude mít obviněný dostatečné finanční prostředky, přičemž se postupně obviněný stával pro poškozené nekontaktním, a to v souvislosti s informováním o stavu projektu, možností odstoupení od dohod o rezervaci jednotek a vracení rezervačních kaucí, a takto uzavřel celkem 42 dohod o rezervaci bytových jednotek s konkrétně uvedenými zájemci, na základě níž uhradili na některý ze zmíněných účtů zálohu 200.000 Kč, které ve většině případů nebyly vráceny, případně jen částečně, v důsledku nerealizování projektu v dohodnutém termínu ve lhůtě k tomu určené, a uvedeným jednáním obviněný způsobil poškozeným zájemcům škodu v celkové výši 8.530.000 Kč. V průběhu trestního řízení obviněný vzniklou škodu v celé výši uhradil. 2. Za uvedený zločin byl obviněný podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu pěti let, a podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to peněžních prostředků ve výši 226.446,61 Kč. Podle § 226 písm. b) tr. ř. byl obviněný pro část jednání v období od 2. 9. 2013 do 30. 5. 2014, pro něž byl též obžalován, zproštěn obžaloby. 3. Vrchní soud v Brně, jako soud odvolací, usnesením ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 2 To 2/2022, odvolání obviněného jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněného 4. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolání, neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 5. Soudům obviněný vytýkal vadné právní posouzení činu, jenž mu je kladen za vinu, jímž nenaplnil žádnou skutkovou podstatu, a tedy ani skutkovou podstatu zločinu podvodu, protože nikoho v omyl neuváděl. Při uzavírání rezervačních smluv sděloval zájemcům o byty informace o probíhajících správních řízeních