7 As 33/2010 — Nejvyšší správní soud

29 A 128/2010- 148 - text - 17 - pokračování 29 A 128/2010 29 A 128/2010-148 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, se sídlem v Čejkovicích 945, zast. JUDr. Pavlem Kratochvílou, advokátem se sídlem v Kyjově, Žižkova 791, proti žalovanému Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Inspektorátu v Brně, se sídlem v Brně, Běhounská 10, zast. JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 19, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Brně, ze dne 25. 11. 2010, č.j. BB712-20/2010, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na účet jeho právního zástupce JUDr. Pavla Kratochvíly, advokáta se sídlem v Kyjově, Žižkova 791, náklady řízení ve výši 10.640,- Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Brně, vydala dne 19. 11. 2010 „Opatření č. P074-70394/10/C“, kterým dle ust. § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci“), uložila žalobci opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jednalo se o zákaz uvádět do oběhu veškeré víno (1. Irsai Oliver, 2. Cabernet Sauvignon, 3. Chardonnay, 4. Modrý Portugal odrůdové víno, 5. Modrý Portugal odrůdové víno červené, 6. Rulandské modré, 7. Rulandské šedé, 8. Sauvignon, 9. Tramín jakostní víno odrůdové bílé suché, 10. Modrý Portugal odrůdové víno) těch odrůd, u kterých byl zjištěn neznámý původ hroznů, a to jakostních odrůdových vín a odrůdových vín ročníku 2009 tuzemské provenience vyrobených z odrůd hroznů od dodavatele BJ.VITIS s.r.o., konkrétně: Rulandské modré, Modrý Portugal, Muškát moravský, Sauvignon, Tramín červený, Chardonnay, Cabernet Sauvingnon, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé, Irsai Oliver, které se dosud nacházely u žalobce. Žalobce nevede řádně vinařskou evidenci dle požadavků § 30 odst. 1 zák. č. 321/2004 Sb. a § 14 vyhl. č. 323/2004 Sb., z evidence nelze zjistit, z jakých konkrétních hroznů bylo vyrobeno konkrétní víno, a to i přesto, že na tyto nedostatky byl opakovaně upozorňován a bylo mu uloženo opatření k nápravě, které však nebylo splněno. Nevedením řádné evidence žalobce v tomto konkrétním případě způsobil, že nelze dohledat, které šarže vína byly vyrobeny z hroznů neznámého původu, a proto byl předmětným opatřením vydán zákaz uvádět do oběhu veškeré víno, u něhož byl zjištěn neznámý původ hroznů. Zástupci žalobce nebyli schopni objektivně sdělit ani průkazně doložit, kolik vyrobeného vína (z celkového množství 1.545.498 kg smísených a zpracovaných hroznů, z toho vyrobeno cca 1.080.000 litrů vína) již bylo uvedeno do oběhu a kolik se dosud nachází u žalobce. Dle § 27 odst. 4 písm. b) bod 3. zák. č. 321/2004 Sb., je zakázáno uvádět do oběhu produkt, který je neznámého původu. Rovněž dle § 2 písm. w) zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. o potravinách“), je neznámého původu ta potravina, u které nelze prokázat jejího výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce (dle § 2 zák. č. 321/2004 Sb. platí, že ustanovení zák. o potravinách nejsou zákonem č. 321/2004 Sb. dotčena, pokud posledně citovaný zákon nestanoví jinak). Tedy hrozny vinné révy, u kterých nelze prokázat pěstitele – výrobce, je nutné považovat za hrozny neznámého původu. Výrobcem výše uvedených vín je sice žalobce, ale víno bylo vyrobeno z hroznů neznámého původu. Z hroznů (produktu) neznámého původu nelze vyrobit produkt známého původu. U vín ad 2.-4., 7., 10., která nebyla nalahvovaná, byl vydán zákaz uvádění do oběhu z důvodu porušení ust. § 27 odst. 4 písm. b) bod 3. zák. č. 321/2004 Sb., v platném znění. U vín ad 1., 5.-6., 8.-9., která byla nalahvována, byl vydán zákaz uvádění do oběhu z důvodu porušení čl. 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 v platném znění, protože jejich původ deklarovaný žalobcem na etiketě neodpovídal skutečnosti, byl nepravdivý a uváděl spotřebitele v omyl. Lhůta ke splnění povinnosti z uloženého opatření (zákaz uvádění vín do oběhu) byla stanovena „ihned“. V záhlaví opatření je uvedeno, že opatření je přílohou protokolu o kontrole č. P074-70394/10. V odůvodnění je uvedeno, že poklady pro uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků jsou skutečnosti a kontrolní zjištění popsaná v protokolech č. P056-70394/10 ze dne 16. 7. 2010, č. P062-70394/10 ze dne 17. 8. 2010, č.P065-70394/10 ze dne 7.10.2010, č. P066-70394/10 ze dne 11. 10. 2010, č. P073-70394/10 ze dne 10. 11. 2010 a č. P074-70394/10 ze dne 19. 11. 2010. V odůvodnění ve vztahu k opatření „zákazu uvádění vín do oběhu“ je uvedeno, že žalobce nevedením řádné evidence způsobil, že nelze dohledat, které šarže vína byly vyrobeny z hroznů neznámého původu. Proto bylo opatřením zakázáno uvádět do oběhu veškeré víno všech šarží těch odrůd, u kterých byl zjištěn neznámý původ hroznů. Jedná se o jakostní odrůdová vína ročníku 2009 od dodavatele BJ.VITIS s.r.o. Podle protokolu č. P066-70394/10 ze dne 11. 10. 2010 žalobce nakoupil od společnosti BJ.VITIS s.r.o. celkem 1.214.020 kg hroznů, u nichž není znám jejich původ, k těmto bylo přimíseno dalších 37.540 kg hroznů neznámého původu (výkupní lístek č. 2009182), a pak k těmto bylo přimíseno 293.938 kg hroznů známého původu, které byly tímto znehodnoceny pro výrobu a uvádění vína do oběhu. Celkem tak bylo smíseno a zpracováno 1.545.498 kg hroznů, z nichž bylo vyrobeno cca 1.080.000 litrů vína s tím, že takto smísené množství hroznů přestavuje více než ¼ z celkového množství hroznů určených pro výrobu jakostního, popř. odrůdového vína. V odůvodnění jsou dále konstatovány právní předpisy, které byly jednáním žalobce porušeny, a také důvody, proč víno vyrobené z hroznů neznámého původu nelze uvádět do oběhu (mimo jiné nebylo známo, zda nejde o hrozny ze třetích zemí, které nelze na území ES zpracovávat na víno dle přílohy XVb část B bod 5. nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, dále zda nejde o hrozny jiného druhu, než Vitis vinifera, ze kterých nelze vyrábět víno, a dále zda hrozny pochází z legálně vysazených vinic, přičemž není jasné, ze které vinařské zóny pochází, a také zda byly dodrženy ekologické postupy v souladu s právními předpisy). Jelikož není znám skutečný původ vína, nelze víno řádně označit povinným údajem o provenienci (nařízení Komise (ES) č. 607/2009). Uloženým opatřením žalovaný sleduje zamezení rizika spojeného s uváděním vín do oběhu (vyrobených z hroznů neznámého původu), klamáním spotřebitele, a také ochranou společného trhu s vínem. ČR má povinnost zajistit, aby jakostní vína, která mají nést tradiční výraz, nezneužívala tradičního výrazu pro vína, která pro to nesplňují požadavky (aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů). Poukazováno bylo jednak na právní úpravu ES, a také na vnitrostátní právní úpravu. V závěru odůvodnění žalovaný konstatoval, že uložená opatření mohou být zrušena po dopracování a předložení průkazné evidence, na základě které bude možno objektivně prokázat, která konkrétní šarže vína byla vyrobena z konkrétních hroznů blíže specifikovaných jednotlivými nákupními lístky, a to jen u těch vín, které nebyly ani z části vyrobeny z hroznů neznámého původu. V závěru opatření je k námitce Ing. P. (ředitele žalobce) k protokolu č. P073-70394/10 uvedeno, že důvody, pro které nebyl protokol předán dne 9. 11. 2010, jsou uvedeny přímo v textu protokolu a tvrzení o tendenčním vedení řízení je pokládáno za nepodložené a účelové. Proti rozhodnutí o opatření podal žalobce námitky, o kterých rozhodl žalovaný prostřednictvím ředitele inspektorátu rozhodnutím ze dne 25. 11. 2010, č.j. BB712-20/2010. Námitkám podaným proti opatření č. P074-70394/10/C ze dne 19. 11. 2010 nevyhověl. Pokud žalobce vznesl námitky vůči doručení uvedeného opatření, žalovaný konstatoval, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 33/2010-99 ze dne 9. 6. 2010 vyplývá, že ukládané opatření může být součástí protokolu o kontrole, pokud má obsahové náležitosti dle § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní kontrole“) a rovněž i náležitosti dle § 67 a § 68 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Opatření uložená podle § 5 odst. 1 zákona o inspekci oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o nich učiní písemný záznam dle § 5 odst. 2 uvedeného zákona. Z toho vyplývá, že kontrolní materiál, jehož součástí opatření je, se předává osobně a nikoliv do datové schránky. Tento pos