— Nejvyšší správní soud

62 Af 13/2011- 191 - text - 11 - pokračování 62Af 13/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Jany Kubenové a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobců: a) Jihomoravská plynárenská, a. s., se sídlem Brno, Plynárenská 1, b) RWE GasNet, s. r. o., se sídlem Ústí nad Labem, Klíšská 940, c) SMP Net, s. r. o., se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Plynární 3, d) JMP Net, s. r. o., se sídlem Brno, Plynárenská 1, e) VČP Net, s. r. o., se sídlem Hradec Králové, Pražská tř. 485, f) RWE Plynoprojekt, s. r. o., se sídlem Praha 4 – Michle, U Plynárny 42, g) RWE Distribuční služby, s. r. o., se sídlem Brno, Plynárenská 1, všichni zastoupeni JUDr. I. C., advokátem se sídlem XXX, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 7, za účasti: RWE Interní služby, s. r. o., se sídlem, Praha 9, Prosecká 68, zastoupena JUDr. I. C., advokátem se sídlem XXX, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 11. 2010, č. j. ÚOHS-R140/2010/VZ-17635/2010/310/JSI, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci se u zdejšího soudu domáhají zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 11. 2010, č. j. ÚOHS-R140/2010/VZ-17635/2010/310/JSI. I. Podstata věci Rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 11. 2010, č. j. ÚOHS-R140/2010/VZ-17635/2010/310/JSI, byl zamítnut jako opožděný rozklad žalobců proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (žalovaného) ze dne 31. 8. 2010, č. j. ÚOHS-S87/2009/VZ-10958/2010/510/HOd. Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodl, že se žalobci jako zadavatelé dopustili správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“), tím, že před uzavřením smluv se společností GEREX Liberec, s. r. o. a se společností GASCONTROL PLAST, a. s., jejichž předmětem byla zejména úprava právního rámce smluvních podmínek pro opakované dodávky zboží, nedodrželi postup stanovený v § 21 ZVZ a neprovedli zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Za spáchání správního deliktu uložil žalovaný žalobcům pokuty. Předseda žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci žalobců Mgr. V. L. doporučenou zásilkou dne 2. 9. 2010. Patnáctidenní lhůta pro podání rozkladu proto uplynula již dne 17. 9. 2010. Rozklad podaný žalobci prostřednictvím společného zmocněnce Mgr. V. L. až dne 20. 9. 2010 byl podán opožděně. II. Shrnutí procesních stanovisek účastníků Žalobci namítají, že jejich zástupkyně Mgr. V. L. ve dnech 2. a 3. 9. 2010 byla na pracovním pobytu v zahraničí a nepřevzala tak dne 2. 9. 2010 zásilku obsahující prvostupňové rozhodnutí. S tím se seznámila až dne 6. 9. 2010 po návratu ze služební cesty. Na tomto rozhodnutí bylo uvedeno, že bylo doručeno 3. 9. 2010 a zástupkyně předpokládala, že je převzala asistentka, která disponovala řádnou plnou mocí ve smyslu § 20 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobci poukazují na to, že podpis na doručence „L.“ nepatří Mgr. L. a rozhodnutí jim tak nebylo řádně oznámeno. Rozklad tedy není opožděný, ale v souladu s § 84 správního řádu podaný v zákonné lhůtě. Předseda žalovaného jej tedy neměl zamítat jako opožděný, ale měl zákonnost napadeného prvostupňového rozhodnutí řádně přezkoumat. Žalobci dále obsáhle namítají nezákonnost prvostupňového rozhodnutí a správního řízení, které jeho vydání předcházelo. Vzhledem k tomu navrhují rozhodnutí předsedy žalovaného zrušit jako nezákonné. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a svoje rozhodnutí považuje za zákonné. Má za to, že zásilka byla řádně doručena, neboť není vyloučeno, že ji Mgr. V. L. převzala. Dále upozornil na § 20 odst. 6 správního řádu, podle něhož je písemnost určenou advokátovi do vlastních rukou oprávněn převzít široký okruh osob. Vzhledem k tomu navrhl žalobu zamítnout. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. V podané replice žalobci uvedli, že osoba, která dne 2. 9. 2010 hromadně přebírala poštu v advokátní kanceláři CESTR & PARTNERS nebyla Mgr. V. L. Této skutečnosti si musel být poštovní doručovatel vědom. Poštu převzala B. M., asistentka zaměstnaná v advokátní kanceláři CESTR & PARTNERS. Do její náplně práce spadá přebírání poštovních zásilek pro některé advokáty působící v této advokátní kanceláři. V rozhodné době však B. M. nedisponovala zmocněním k přebírání zásilek pro advokátku Mgr. V. L., která vykonává advokacii samostatně a nemá žádné zaměstnance ani koncipienty. Toto žalobci doložili čestnými prohlášeními Mgr. L. a B. M. Dále předložili čestné prohlášení O. V., který vykonává taxislužbu a který potvrdil, že 2. 9. 2010 v 8:42 hod. vezl Mgr. L. na letiště a že přitom neprojížděli kolem sídla advokátní kanceláře CESTR & PARTNERS ani v jeho blízkosti. Žalobci dále poukázali na to, že Mgr. L. v ranní špičce do centra do kanceláře nejela, neboť by tím riskovala zmeškání letadla. Navíc pošta bývá doručována do advokátní kanceláře až kolem poledního. Žalobci proto napadené rozhodnutí navrhují zrušit a na svém procesním stanovisku setrvali po celou dobu řízení před soudem. III. Posouzení věci Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní tříd správní – dále též s.ř.s.), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), přitom jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Žalobci namítají, že jejich rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí nebyl podán opožděně, neboť prvostupňové rozhodnutí nebylo dne 2. 9. 2010 doručeno jejich zástupkyni Mgr. L. Ze správního spisu k tomu vyplynulo, že na doručence vztahující se k prvostupňovému rozhodnutí žalovaného, která je adresována do vlastních rukou Mgr. V. L., je uvedeno, že rozhodnutí bylo doručeno osobně adresátce dne 2. 9. 2010. Součástí spisu je dále potvrzení Českých aerolinií a. s. ze dne 1. 2. 2011, že letenka na let OK 4626 z Prahy do Amsterodamu s odletem z Prahy dne 2. 9. 2010 v 11:00 hod. byla vystavena i „proletěna“ na jméno V. L.. Rovněž je z „profilu odbavení cestující L/V. Mrs“ zřejmé, že check-in proběhl 2. 9. 2010 v 9:41 hod. Dále je ve spisu obsaženo sdělení České pošty Praha 2 ze dne 7. 2. 2011 spolu s kopií „listovní doručovací karty“, která se vztahuje k zásilce doručované Mgr. L. dne 2. 9. 2010, kde je uvedeno, že se adresát prokázal doručovatelce občanským průkazem, že čas doručení zásilky nelze zjistit a je zde též uvedeno (byť začerněné) číslo občanského průkazu. V čestném prohlášení ze dne 28. 1. 2011 Mg. V. L. uvedla, že ve dnech 2. a 3. 9. 2010 byla na pracovním pobytu v zahraničí a nepřevzala tak dne 2. 9. 2010 zásilku obsahující prvostupňové rozhodnutí. S tím se seznámila až dne 6. 9. 2010 po návratu ze služební cesty. V čestném prohlášení ze dne 31. 10. 2011 B. M. uvedla, že je zaměstnaná v advokátní kanceláři CESTR & PARTNERS jako asistentka a že do její náplně práce spadá přebírání poštovních zásilek pro některé advokáty působící v této advokátní kanceláři. B. M. zde dále prohlásila, že není advokátkou – společnicí, koncipientkou ani zaměstnankyní advokátky Mgr. V. L., a že touto advokátkou nebyla v září 2010 pověřena k přebírání poštovních zásilek. Dne 2. 9. 2010 od doručovatelky České pošty, s. p. (její identifikaci není schopna doložit, ale která v daném období zásilky pravidelně doručovala) převzala doporučenou zásilku označenou „do vlastních rukou“, jejímž odesílatelem byl žalovaný a adresátem Mgr. V. L., advokátka. Při přebírání zásilky se na výzvu doručovatelky podepsala jménem „L.“. Nehodlala se za adresátku vydávat, ale svým postupem chtěla usnadnit doručení zásilky Mgr. L., se kterou přichází do styku během výkonu své práce. Od 23. 12. 2010 disponuje oprávněním přejímat doporučené zásilky pro Mgr. L., krom zásilek do vlastních rukou adresáta. Z čestného prohlášení O. V. ze dne 17. 10. 2011 vyplynulo, že poskytuje taxislužby a že dne 2. 9. 2010 vezl Mgr. V. L. z adresy XXX na letiště Praha – Ruzyně. Mgr. L. nastoupila v 8:42 a před budovou letiště vystoupila v 9:33 hod. O. V. dále prohlásil, že jízda na letiště byla přímá, vedena nejkratší cestou bez jakýchkoli zastávek. Výslovně uvedl, že neprojížděli kolem sídla advokátní kanceláře CESTR & PARTNERS v Rubešově ulici č. 8 v Praze 2 ani v jeho blízkosti. Z výpisu advokáta z webových stránek České advokátní komory (www.cak.cz), předloženého žalobci, vyplynulo, že Mgr. V. L. vykonává advokacii jako samostatný advokát, má sídlo na ulici XXX, emailovou adresu má: XXX a faxové číslo XXX. Z výpisu advokáta z webových stránek České advokátní komory (www.cak.cz), který si opatřil soud dne 11. 5. 2012, vyplynulo, že JUDr. I. C. vykonává advokacii ve sdružení, má sídlo na ulici XXX, emailovou