8 Afs 66/2008 — Nejvyšší správní soud

62 A 45/2013- 120 - text 9 pokračování 62A 45/2013 62A 45/2013-120 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. v právní věci žalobce: Q-BYT Čelákovice spol. s r.o., se sídlem Čelákovice, J. Zeyera 1697, zastoupený Mgr. Bc. Radimem Hankem, advokátem se sídlem Lysá nad Labem, Masarykova 1250/50, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Jihlava, Masarykovo nám. 5, o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 29.3.2013, č.j. 11422-10/2012-ERÚ, takto: I. Rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 29.3.2013, č.j. 11422-10/2012-ERÚ, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalším u řízení. II. Žalovaný n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám zástupce Mgr. Bc. Radima Hanke, advokáta, se sídlem Lysá nad Labem, Masarykova 1250/50, ve výši 20.116,18 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29.3.2013, č.j. 11422-10/2012-ERÚ, kterým byl dle § 90 odst. 5 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zamítnut žalobcův rozklad a potvrzeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 5.11.2012, č.j. 11422-6/2012-ERÚ. I. Podstata věci Při kontrole, zahájené dne 19.1.2012 podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo zjištěno, že žalobce na základě licence podniká v Čelákovicích a Milovicích v oblasti výroby a rozvodu tepelné energie, přičemž za rok 2009 a 2010 překročil jeho obrat 2.500.000 Kč. Žalobce tak naplnil jednu z podmínek pro sestavování a předkládání regulačních výkazů podle § 20 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Na základě výsledků kontroly zahájil prvostupňový orgán správní řízení, ve kterém žalobci rozhodnutím č.j. 11422-6/2012-ERÚ, ze dne 5.11.2012, uložil podle § 91 odst. 13 písm. c) energetického zákona pokutu ve výši 50.000 Kč za to, že žalobce jako držitel licence na výrobu a rozvod tepelné energie, neposkytl Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jeho zákonem stanovených oprávnění, čímž se dopustil správního deliktu podle § 91 odst. 1 písm. c) energetického zákona. Prvostupňový orgán odůvodnil uložení pokuty tím, že žalobce nedodržel závazný postup pro sestavování regulačních výkazů podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 408/2009 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů (dále jen „vyhláška č. 408/2009 Sb.“), když neuvedl údaje za příslušnou licencovanou činnost a za nelicencovanou činnost výroba a rozvod tepelné energie samostatně pro každou žalobcem vytvořenou cenovou lokalitu v obcích Čelákovice a Milovice za rok 2009 a 2010. Z předložených kalkulací, smluv o dodávce a odběru tepla a teplé užitkové vody a vyúčtování odběratelům za dodanou tepelnou energii v lokalitě Čelákovice vyplynulo, že žalobce kalkuloval samostatně cenu z rozvodů z blokové kotelny „K8“ a samostatně z rozvodů z blokových kotelen „K6“ „K20“, „K40“, „K50“, „K70“, „K90“ a „K360“, a tím vytvořil dvě samostatné cenové lokality, v nichž uskutečňuje jinou cenovou politiku. V technickém výkaze však vykázal v lokalitě Čelákovice pouze jednu cenovou lokalitu. Došlo ke zprůměrování těchto hodnot a tím ke zkreslení informací předkládaných ERU. Vykazovaná cena v technickém výkaze za rok 2009 a 2010 se lišila od skutečných cen - „K6“, „K20“, „K40“, „K50“, „K70“, K „90“, „K30“ byly ve skutečnosti vyšší a naopak odběrná místa z rozvodů z blokové kotelny „K8“ měla skutečnou (sjednanou, kalkulovanou a účtovanou) cenu nižší, než vykázanou. Dále z předložených kalkulací, smluv o dodávce a odběru tepla a teplé užitkové vody a vyúčtování odběratelům za dodanou tepelnou energii v lokalitě Milovice vyplynulo, že žalobce kalkuluje a sjednává dvě ceny tepelné energie na úrovni předání z domovních kotelen. Žalobce kalkuloval samostatně cenu z domovních kotelen „K501“, „K502“, „K606“, „K62 a blokové kotelny „K622“ a samostatně z domovních kotelen „K500“, „K603“, „K619“, K590“, „K596“ a „K599“, tím vytvořil dvě samostatné cenové lokality, v nichž uskutečňuje jinou cenovou politiku. V technickém výkazu však vykázal v lokalitě Milovice pouze jednu cenovou lokalitu. V kalkulačním vzorci ceny tepelné energie došlo ke zprůměrování hodnot a zkreslení předkládaných informací. Vykazovaná cena v technickém výkaze za rok 2009 a 2010 se lišila od skutečných cen - odběrná místa z domovních kotelen „K501“, „K502“, „K606“, „K62“ a blokové kotelny „K622“ měla skutečnou cenu nižší a odběrná místa z domovních kotelen „K500“, „K603“, „K619“, „K590“, „K596“, „K599“ měla skutečnou cenu vyšší, než vykázanou. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal rozklad, ve kterém namítal, že postupoval zcela v souladu s cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 ve znění zapracovaných změn provedených cenovým rozhodnutím č. 12/2008 a cenovým rozhodnutím č. 3/2009 (dále jen „cenové rozhodnutí“) a to bodem 3.6. a 3.7. cenového rozhodnutí, neboť v daných cenových lokalitách uplatňoval individuální cenu. V případě Čelákovic se jednalo o individuální cenu pro základní školu, gymnázium, kulturní dům a městský bazén, kde je odlišný charakter odběru. V případě Milovic šlo o skupinu kotelen jiného vlastníka, s jinými požadavky na režim vytápění a jinými smluvními podmínkami. Žalovaný podaný rozklad zamítl, neboť dospěl k závěru, že se žalobce nemůže dovolávat individuálních výjimek ve smyslu bodu 3.6. a 3.7. cenového rozhodnutí, neboť neuplatňoval cenovou politiku individuálně vůči některým odběratelům, nýbrž cenovou politiku obecnou, a měl tedy předložit více výkazů. Tento závěr nyní napadá žalobce podanou žalobou. II. Shrnutí žaloby Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, nesrozumitelné a vnitřně rozporné a navíc vychází z předpokladů, které nemají oporu v dokazování. Žalobce uvádí, že jednal v souladu s bodem 2.3 písm. d) a 3.6 cenového rozhodnutí. Samostatná kalkulace ceny pro kotelnu K8 v lokalitě Čelákovice je podle žalobce odůvodněna jiným časovým charakterem odběru, odlišným kotlem ORTAS 250 a dále odlišnými smluvními podmínkami pro výpočet nákladů tepla. Žalobce tedy nesouhlasí s tím, že by uváděl nepravdivé informace o množství, tržbách a cenách tepelné energie. Jako důkaz žalobce navrhuje místní šetření. Dále žalobce namítá, že žalovaný ani prvostupňový správní orgán neuvedli, co bylo v předloženém výkazu špatně. Formulář poskytnutý žalovaným podle žalobce odporuje ustanovením bodu 2.3 písm. d) a 3.6 cenového rozhodnutí a vykazování individuální ceny je prostřednictvím poskytnutého formuláře nerealizovatelné. Žalobce dodává, že byl nucen vyplnit formulář alespoň tak, jak mu bylo umožněno, tedy s celkovými čísly pro vymezené cenové lokality. Žalobce tedy zásadně nesouhlasí s tím, že by nedodržel závazný postup pro sestavování regulačních výkazů 31,32 – AP a 31,32 DK. Žalobce dále uvádí, že nad rámec svých povinností nově vymezil 5 cenových lokalit a předložil již řádné výkazy, avšak tento postup mu byl v napadeném rozhodnutí přičítán tíži. Napadené rozhodnutí je vnitřně rozporné i z toho důvodu, že při určení cenové lokality je v něm použit bod 3.5 na místo bodu 3.6 cenového rozhodnutí. Podle žalobce pokud se v jedné cenové lokalitě mohou ceny tepelné energie pro některá odběrná místa lišit (bod 3.6 cenového rozhodnutí), pak závěr žalovaného neodpovídá tomu, že základním definičním znakem cenové lokality je to, že dodavatel kalkuluje obecně pro všechna odběrná místa připojená na určitý zdroj tepelné energie stejnou cenu. Žalobce dále nesouhlasí se závěrem žalovaného, že pokud je v cenové lokalitě uplatňována i individuální cena, jedná se o dvě cenové lokality. Žalobce tedy dodává, že v případě lokality Milovice postupoval v souladu s bodem 3.7 cenového rozhodnutí, kdy Městu Milovice jako vlastníku části kotelen bylo hrazeno vyšší nájemné, a žalobce měl tedy vyšší oprávněné náklady. Žalobce setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem a z výše uvedených důvodů se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. III. Shrnutí vyjádření žalovaného Žalovaný uvádí, že jádrem sporu není způsob vykazování předmětných údajů v regulačních výkazech, nýbrž způsob kalkulace ceny tepelné energie žalobcem, od něhož se dále odvíjí i způsob jeho vykazování. Způsob kalkulování tepelné energie se druhotně projevuje i ve způsobu vykazování údajů souvisejících s cenou tepelné energie. S odkazem na znění cenového rozhodnutí žalovaný uvádí, že pro cenovou lokalitu je určující, zda jde o lokalitu za