7 As 55/2007 — Nejvyšší správní soud

29 Af 93/2015- 129 - text 11 pokračování 29 Af 93/2015 29 Af 93/2015-129 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce: ELTODO, a.s., se sídlem Novodvorská 14, Praha, zastoupený Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 15, Praha, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: statutární město Ostrava, se sídlem Prokešovo náměstí 8, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 31. 7. 2015, č. j. ÚOHS-R142/2015/VZ-20368/2015/323/KHo, t a k t o : I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 31. 7. 2015, č. j. ÚOHS-R142/2015/VZ-20368/2015/323/KHo, s e r u š í a věc s e v r a c í k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 456 Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Františka Korbela, Ph.D., do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobce podal u žalovaného návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (statutární město Ostrava) při zadávání veřejné zakázky „Podpora veřejné dopravy“, zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 9. 2014 a uveřejněno bylo dne 17. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 493190, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 11. 2014, 26. 11. 2014 a 26. 12. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 9. 2014 pod č. 2014/S 180-317155, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 11. 2014, 28. 11. 2014 a 30. 12. 2014 (dále jen „Veřejná zakázka“). Žalovaný návrh žalobce podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) rozhodnutím ze dne 4. 5. 2015, č. j. ÚOHS-S1130/2014/VZ-10843/2015/513/IHl (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. [2] Proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného podal žalobce rozklad, o kterém předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda Úřadu“) rozhodl svým žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 31. 7. 2015, č. j. ÚOHS-R142/2015/VZ-20368/2015/323/KHo, tak, že zrušil prvostupňové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 5. 2015, č. j. ÚOHS-S1130/2014/VZ-10843/2015/513/IHl, a řízení dle § 90 odst. 4 ve spojení § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zastavil, neboť dospěl k závěru, že po zrušení zadávacího řízení Veřejné zakázky zadavatelem (rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 7. 2015) se návrh žalobce stal zjevně bezpředmětným. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [3] Žalobce v žalobě navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Přitom přiblížil dosavadní průběh správního řízení, včetně důvodů, kvůli kterým podal k žalovanému návrh dle § 114 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Dle názoru žalobce totiž zadavatel vymezil zadávací podmínky Veřejné zakázky v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Žalovaný však svým prvostupňovým rozhodnutím návrh žalobce zamítl, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Závěry žalovaného však byly dle žalobce nesprávné, pročež podal rozklad k předsedovi Úřadu. Ten však (mimo zrušení prvostupňového rozhodnutí) správní řízení v důsledku rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 7. 2015 o zrušení zadávacího řízení zastavil, a to z důvodu tzv. bezpředmětnosti žádosti. [4] Rozhodnutí předsedy Úřadu však považuje žalobce za nezákonné, neboť jeho návrh se bezpředmětným nestal. Tuto „bezpředmětnost“ je totiž třeba vykládat v tom smyslu, že žádost se stává bezpředmětnou, nastane-li v průběhu řízení důvod, pro který nelze o žádosti rozhodnout věcně, tzn. nelze ji zamítnout, ani jí vyhovět. Taková situace však nenastala. Zadávací řízení sice bylo rozhodnutím zadavatele zrušeno, nebylo však pravomocně skončeno. To proto, že společnost MASTER IT Technologies, a.s. jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, podala návrh k žalovanému, jímž se domáhala uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Pokud by návrhu společnosti MASTER IT Technologies, a.s. žalovaný pravomocně vyhověl, zadavatel by v zadávacím řízení pokračoval, žalobci by však nesvědčily žádné prostředky, jimiž by se mohl domáhat ochrany svých práv. [5] Žalobce sice připouští, že teoreticky by zastavení řízení pro zmíněnou zjevnou bezpředmětnost návrhu bylo možné až v situaci, kdy je zadávací řízení definitivně ukončeno a je vyloučeno, aby v něm bylo pokračováno, na druhou stranu však považuje za nezbytné, aby v daném případě bylo prvostupňové rozhodnutí žalovaného věcně přezkoumáno a jeho nesprávné názory výslovně vyvráceny. Tím, že předseda Úřadu rozklad řádně nevypořádal, porušil § 2 odst. 4 správního řádu. Ve svém návrhu dle § 114 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vymezil žalobce námitky zcela zásadní povahy a vytýkané nedostatky se mohou v budoucnu opakovaně objevovat. Je proto v zájmu právní jistoty zadavatelů i dodavatelů, aby byly nastolené otázky řádně a pravomocně rozhodnuty. Jelikož nedošlo k věcnému přezkumu prvostupňového rozhodnutí, mohou nesprávné závěry tohoto rozhodnutí zadavatelé využívat k ospravedlnění svého nezákonného postupu. Je tak nutné rozhodnutí žalovaného zrušit nejen z „formálních důvodů“, ale také z důvodů věcných. To je důležité též z toho hlediska, aby byl naplněn účel žalobcem uplatněného opravného prostředku. Žalobce přitom vynaložil úsilí, čas a náklady, aby se domohl účinného přezkoumání zadávacích podmínek Veřejné zakázky. Je zároveň třeba poukázat na to, že zadavatel, resp. jím ovládaná společnost, již sporné zadávací podmínky znovu použil, a to v rámci jiného zadávacího řízení; není vyloučeno, že tak učinil v důsledku závěrů formulovaných v prvostupňovém rozhodnutí žalovaného. [6] Žalobce poukázal v uvedených souvislostech na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2015, č. j. 62 Af 120/2013-156, dostupný na www.nssoud.cz, dle něhož zjevná bezpředmětnost návrhu může být dána jen tehdy, pokud není jakéhokoli rozumného důvodu pochybovat o tom, že z pohledu navrhovatele bylo (jednáním samotného zadavatele) skutečně dosaženo toho stavu, jehož hodlal navrhovatel svým návrhem dosáhnout. Žalobce k tomu uvádí, že nebyl-li jeho rozklad věcně vypořádán, pak nebude dosaženo stavu, kterého hodlal žalobce svým návrhem dosáhnout. I s ohledem na požadavek právní jistoty a zachování rozhodovací praxe žalovaného je tak třeba, aby prvostupňové rozhodnutí bylo skutečně věcně přezkoumáno. III. Vyjádření žalovaného k žalobě, replika žalobce a jeho další vyjádření k věci [7] Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že má za to, že skutečnost, že proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení byl podán návrh k žalovanému, nebránila vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný zároveň připustil, že v případě, že by v jiném správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že zadavatel nepostupoval při zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení by bylo postupem dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zrušeno, mohlo by to mít i takový důsledek, že žalobou napadené rozhodnutí by mohlo přestat mít oporu ve zjištěném stavu věci, resp. ve svém odůvodnění. V takovém případě by se žalobou napadené rozhodnutí eventuálně stalo nabytím právní moci rozhodnutí, jímž žalovaný jako opatření k nápravě zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, nezákonným a přicházelo by v úvahu zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení dle § 94 a násl. správního řádu. K provedení přezkumného řízení by přitom mohl dát podnět i žalobce. [8] Nadto žalovaný poukázal na to, že přerušení správního řízení, coby v úvahu přicházející řešení vzniklé situace, je v § 64 správního řádu zakotveno jako fakultativní postup správního orgánu. Nelze dovozovat povinnost žalovaného správní řízení přerušit do doby nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bude postaveno najisto, zda zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Proto není a priori nesprávným postupem, pokud předseda Úřadu vydal napadené rozhodnutí podle skutkového stavu existujícího v době svého rozhodování. [9] Pokud žalobce namítl, že do správního řízení vedeného ve věci návrhu společnosti MASTER IT Technologies, a.s. proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nebyl přibrán jako účastník, zdůrazňuje žalovaný, že takto bylo rozhodnuto v jiném správním řízení, z čehož vyplývá, že takové případné porušení práv žalobce nebylo způs